|
Výživa pacientů na onkologických odděleních
FOUSKOVÁ, Diana
Název mé bakalářské práce je Výživa pacientů na onkologických odděleních. V teoretické části jsem se zabývala charakteristikou nádorové malnutrice, jejími příznaky, rozdělením nádorové malnutrice, příčinami a důsledky. Dále jsem uvedla a popsala jednotlivé změny metabolismu onkologicky nemocného a diagnostiku malnutrice. Zabývala jsem se také nutriční podporou, kde jsem uvedla a popsala jednotlivé typy nutričních podpor. V teoretické části jsem se dále zaměřila na protinádorovou terapii, u které jsem popsala typy protinádorové léčby, jednotlivé nežádoucí účinky protinádorové terapie spojené s příjmem potravy a nápojů a ke každému nežádoucímu účinku jsem uvedla dietní doporučení. V poslední části jsem se zmínila o rizikových faktorech a prevenci nádorových onemocnění. Cílem praktické části mé bakalářské práce bylo zjistit nutriční stav u hospitalizovaných pacientů na onkologických odděleních v souvislosti s protinádorovou terapií. Odpověděla jsem na 3 výzkumné otázky: 1. "Jak ovlivňuje protinádorová terapie kvalitu a množství přijímané stravy?" 2. "Jak často je nutné aplikovat parenterální a enterální výživu u těchto pacientů?" 3. "Jak protinádorová terapie ovlivňuje hmotnost pacienta?" Pro zpracování výzkumné části byla použita metoda kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Výzkum byl prováděn vytvořením týdenního záznamu stravy, který vyplňovali hospitalizovaní pacienti na dvou onkologických odděleních. Výzkumný soubor tvořilo 50 onkologicky nemocných pacientů. Záznam stravy vyplnilo 30 pacientů ve Fakultní nemocnici Olomouc a 20 pacientů ve Fakultní nemocnici Motol v Praze. Výsledky jsem zpracovala pomocí programu Nutriservis. Vypočítané hodnoty energie, bílkovin, tuků a sacharidů z Nutriservisu jsem porovnávala s doporučenými hodnotami odpovídajících referenční hmotnosti a stáří pacienta. Dále jsem zjišťovala počet parenterálních a enterálních výživ a hmotnostní úbytek během protinádorové terapie, kdy jsem u pacientů zjišťovala hmotnost na začátku protinádorové léčby a jejich aktuální hmotnost. Všichni pacienti byli za polovinou protinádorové léčby. Tyto informace jsem zjistila z dokumentace pacienta. Abych mohla nahlédnout do dokumentace, vytvořila jsem pro pacienty informovaný souhlas, který mi následně pacienti podepsali. Zpracovaná data jsou interpretována pomocí tabulek a grafů, které jsou vždy doplněny komentářem. Pacienty jsem si pro vyhodnocení rozdělila do skupin podle diagnóz. Z výsledků vyplývá, že většina pacientů má nedostatečný příjem energie a základních živin. Příjem stravy u pacientů závisel i na typu nádorů. U pacientů s karcinomy horní části trávicího traktu, střev a karcinomů jater, žlučníku a pankreatu byl v porovnání s karcinomy pohlavních orgánů větší deficit energie, bílkovin, tuků a sacharidů. Ale i pacienti s karcinomy ledvin a močových cest měli výrazný deficit energie, bílkovin, tuků a sacharidů. Podávání nutriční podpory bylo velmi časté především u pacientů, u kterých nádor způsobil obstrukci některé z částí trávicího traktu. U karcinomů horní části trávicího traktu měla většina pacientů zavedený PEG. Velmi časté bylo podávání sippingu jako přídavek k běžné stravě a při větších nutričních komplikacích byla také často podávána parenterální výživa. Hmotnostní úbytek měli téměř všichni pacienti. Jak značný byl hmotnostní úbytek, záleželo na typu nádoru. Pro pacienty je velmi důležitý dostatečný příjem energie, živin a nápojů během protinádorové léčby. V případě vzniku či rozvoje nádorové malnutrice nebo vzniku komplikací spojených s příjmem stravy by měla být včas zajištěna nutriční podpora dle individuálního stavu pacienta.
|
|
Adenokarcinom prostaty a možnosti předpovědi časné úspěšnosti radikální prostatektomie
Svačina, Jakub ; Hanuš, Tomáš (vedoucí práce) ; Zachoval, Roman (oponent)
Pro léčbu adenokarcinomu prostaty je důležitá klasifikace pokročilosti onemocnění. V práci jsem v úvodu popsal podrobně toto onemocnění a jeho léčbu. Na získaném souboru 52 pacientů urologické kliniky indikovaných k radikální prostatektomii jsem porovnal klasifikaci předoperační a operační Gleasonovým skóre. Již jednoduchými statistickými metodami lze analyzovat vztah předoperačního vyšetření, operačního histologického nálezu a časného pooperačního vývoje PSA. Předoperační vyšetření PSA mírně podhodnocuje kategorii T ve srovnání s definitivní histologií. Pokles PSA je signifikantně vyšší u pacientů s vysokým iniciálním PSA a u pacientů s klasifikací T2N0M0. Hodnota iPSA ( iniciální, předoperační) PSA měsíc po operaci se neliší u pacientů s T1C a T2 a nekoreluje s žádnou z předoperačních charakteristik. Pravděpodobně tedy závisí jen na operaci samotné. Pacienta s úspěšným efektem operace na pokles PSA nelze tedy predikovat věkem ani Gleasonovým skóre. Uvedené výsledky se vztahují pouze na pacienty indikované k radikální prostatektomii.
|
| |
|
Možnosti využití robotického systému da Vinci při operační léčbě lokalizovaného karcinomu prostaty
Podzimek, Michal ; Kočárek, Jiří (vedoucí práce) ; Kolombo, Ivan (oponent)
Karcinom prostaty je nejčastěji se vyskytující malignitou u mužů a je druhou nejčastější příčinou úmrtí v Evropě i USA. V ČR je udáváno 2 228 nových případů za rok. Pravděpodobnost výskytu tohoto onemocnění je během celého života 1:6. Vývojem skreeningových metod v posledních letech se podařilo zvýšit počet zachycení časných stádií onemocnění. V takovém případně je velmi účinnou možností léčby radikální prostatektomie. K výčtu standardních operačních metod, jako je otevřená radikální prostatektomie a laparoskopická prostatektomie, se v posledních letech připojila i metoda operace pomocí robotického systému da Vinci. Vizí tohoto přístroje je do operačních postupů přinést výhody miniinvazivní chirurgie a přitom zachovat přirozenost práce jako při otevřené operaci. V České republice byl první robot da Vinci zakoupen a nainstalován již v roce 2005 v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Povědomí o užití tohoto přístroje je poměrně malé jak v laické tak i odborné veřejnosti. Mnohdy tak pacienti a ani jejich lékaři nevědí o možnosti operační léčby pomocí tohoto přístroje. Cílem mé práce bylo zhodnotit téměř tříleté zkušenosti s robotem da Vinci při léčbě lokalizovaného karcinomu prostaty a zároveň popsat jeho možnosti, výhody a nevýhody. Pro zhodnocení léčby posloužil soubor 255 pacientů ve věkovém rozmezí 45 až...
|
|
Genetické aspekty sporadického ovariálního karcinomu
Jančárková, Natalia ; Freitag, Pavel (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Kohoutová, Milada (oponent)
57 8. SOUHRN Molekulárně biologické parametry, včetně genetických alterací, představují nový prvek a perspektivní směr v oblasti diagnostiky, predikce prognózy, monitorování průběhu i možných terapeutických zásahů u onkologických onemocnění. Předložené výsledky představují výzkumný projekt zaměřený na výskyt genetických přestaveb v karcinomech ovaria a děložního hrdla a jejich korelaci s dostupnými charakteristikami molekulárně biologické i klinické povahy. Bylo vyšetřeno 60 pacientek s karcinomem ovaria a 20 pacientek s karcinomem děložního hrdla. Histopatologem byl stanoven typ nádoru i jeho diferenciace, dále byl imunohistochemicky proveden průkaz p53 a proliferačního markeru MIB-1. Chromozomální aberace byly zjišťovány pomocí cytogenetických (konvenční karyotypizace) a molekulárně-cytogenetických metod (fluorescenční in situ hybridizace, komparativní genomová hybridizace). Statistické zpracování (analýza rozptylu a chí-kvadrát test) bylo zaměřeno na vztahy vybraných parametrů kvantitativní i kvalitativní povahy, kam patřily věk, stadium nemoci, histologický typ, grading, CA 125 před a po léčbě, MIB-1, p53, operační reziduum, lymfadenektomie, léčebná odpověď a velikost chromozomální přestavby. Ve skupině ovariálních karcinomů byly zjištěny, pomocí genetických analýz, typické amplifikace na chromozómech...
|
|
Problematika nádorů ledvin u nemocných v terminální fázi ledvinneho selhání
Ürge, Tomáš ; Hora, Milan (vedoucí práce) ; Novák, Jaroslav (oponent) ; Zachoval, Roman (oponent) ; Morávek, Petr (oponent)
SOUHRN Úvod: Riziko karcinomu ledviny je u nemocných v terminální fázi ledvinného selhání (end stage kidney disease - ESKD) minimáln_ 10 x vyšší. Nicmén_ existuje pouze málo informací o morfologických a chromozomálních zm_nách renálních tubul_, ze kterých vzniká karcinom a o jeho patogenezi, která se zdá být odlišná od karcinomu u b_žné populace. Cíl práce: V klinické _ásti pomocí statistických metod zjistit charakteristické znaky renálního karcinomu u ESKD. V experimentální _ásti analýzou vybraných chromozomálních aberací objasnit patogenezi vzniku t_chto karcinom_. Soubor metodika: V letech 2000 - 2007 bylo v pé_i transplanta_ního centra a nefrologické ambulance FN Plze_ 184 pacient_ v kone_ném stádiu selhání ledvin. U 15 z nich byl zjišt_n renální karcinom. Byly hodnoceny následující prom_nné: v_k, pohlaví, primární p_í_ina ledvinného selhání, délka trvání dialýzy. Prom_nné v_k, pohlaví a bun__ný typ nádoru byly srovnány se souborem pacient_ se sporadicky se vyskytujícím nádorem ledvin. V experimentální _ásti práce sledujeme po_etní aberace chromozóm_ 7, 17 a Y tubulárního epitelu nemocných s ESKD, který zatím nevykazuje nádorové zm_ny pomocí fluorescen_ní hybridizace in situ (FISH). Výsledky: Bylo hodnoceno celkem 15 pacient_ s renálním karcinomem p_i ESKD. Pr_m_rný v_k nemocných 55,7 ± 11,5 let, délka...
|
| |
|
Postavení sestry v prevenci civilizačních chorob
PAVLOVÁ, Martina
Současný stav Prevence je komplexní péče o pacienta, kdy se snažíme zabránit vzniku či rozvoji onemocnění, nebo zabránit či zmírnit jeho následky. Preventivní doporučení stanovená lékařem musí mít vědecký základ a jsou součástí všech oborů medicíny. Jejich efektivita je závislá na spolupráci pacientů a zdravotníků. Základní a nejvíce efektivní metodou prevence je podpora zdraví a s ní úzce související zdravotní výchova. Pod pojmem podpora zdraví se skrývá soubor činností a opatření k upevnění a podpoře zdraví. Civilizační choroby jsou skupiny nemocí, které se vyznačují svým spojením s naším životním stylem. Náš organismus je stále více ohrožován nepříznivými vlivy vnějšího prostředí, jako je kvalita ovzduší, pracovní i životní prostředí, nedostatek pohybu, nesprávné stravování, kouření, alkohol. Seznam civilizačních onemocnění se mění spolu se společností a stylem jejího života. V dnešní době se mezi nejčastější řadí kardiovaskulární onemocnění, kam spadá ateroskleróza, hypertenze, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, ischemická choroba srdeční a také obezita. Dále mezi civilizační onemocnění patří diabetes mellitus 2. typu či nádorová onemocnění. Cíle práce Pro tuto práci byly stanoveny dva cíle. Prvním bylo zjistit, jaké je postavení sester v prevenci civilizačních chorob. Druhým cílem bylo zjistit, jaké je postavení sester v prevenci civilizačních chorob z pohledu pacientů. Metodologie Pro výzkumné šetření provedené v této práci byla zvolena kvalitativní metoda s použitím polostrukturovaných rozhovorů. Respondenti byli rozděleni na dvě části, kdy první část tvořilo 8 sester pracujících na interní a neurologické ambulanci českobudějovické nemocnice a setra pracující v soukromé ordinaci obvodního lékaře pro dospělé. Druhou část tvořilo 8 pacientů zmíněných ordinací. Výsledky Podle námi zjištěných odpovědí vidí sestry a pacienti postavení sester jinak. Sestry se v prevenci nemocí spíše vidí vedle lékaře, kdy plní jeho ordinace a pokyny. S pacienty mluví jen, aby mu zdůraznily, co jim sdělil lékař a zopakovali mu nejdůležitější body. Dávají jim k dispozici letáky a brožury, nebo internetové zdroje. Naopak většina pacientů vidí sestru jako důležitější zdroj informací než je lékař. Pacienti mají pocit, že lékař na ně nemá tolik času ani ho nechtějí svými dotazy zdržovat či obtěžovat. Raději se obrátí na sestru, kterou vidí jako svého rádce a někoho komu se mohou svěřit, aniž by ho obtěžovali. Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zaměřit se na prevenci, na civilizační choroby a na postavení sestry v prevenci těchto chorob. Prostudovat danou problematiku, nahlédnout na ni očima pacientů a sester díky provedeným rozhovorům a analyzovat tyto informace. Z této analýzy nám vyšla doporučení pro sestry a pacienty.
|
|
Péče o výživu imobilního klienta na standardním oddělení interního typu
AMBLEROVÁ, Michaela
Péče o výživu u imobilních klientů na standardním oddělení interního typu nabývá neustále na významu, a to proto, že péče o výživu je důležitým faktorem pro udržení dobrého zdraví a pro podporu kvality života. Výživový stav u imobilního klienta je velice důležité co nejdříve diagnostikovat, abychom zamezili vzniku potenciálních komplikací. Dostatečná výživa je velice významná také pro udržení dobrého psychického stavu. Ústředním cílem práce bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče v oblasti výživy u imobilního klienta na standardním oddělení interního typu. V návaznosti na tento cíl byly stanoveny tři výzkumné otázky, které zněly: Jak je hodnocen nutriční stav pacienta na standardním oddělení interního typu? Jaké jsou možnosti aplikace výživy u imobilních klientů na standardním oddělení interního typu? Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče v oblasti výživy u imobilního klienta na standardním oddělení interního typu? Empirická část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření, jež bylo realizováno technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor obsahoval 3134 otázek, které byly zaměřeny na péči o výživu u imobilních klientů na standardní jednotce interního typu. Výzkumný soubor tvořily všeobecné sestry pracující na standardním oddělení interního typu v Nemocnici České Budějovice, a.s. Výživa u imobilních klientů na standardním oddělení interního typu je podávána všemi možnými způsoby od perorální výživy přes enterální výživu až po parenterální aplikaci. Celkově z této práce vyplývají dvě zjištění, a to pozitivní i negativní. V rámci pozitivního zjištění můžeme říci, že všeobecné sestry při aplikaci výživy per os poskytují dostatečnou péči. Negativní zjištění se týká toho, že námi dotazované všeobecné sestry zajišťují pouze základní péči při zavedené enterální a parenterální výživě. Podrobnější specifika péče o enterální i parenterální výživu neznají. Na základě tohoto zjištění si myslíme, že by bylo vhodné pořádání pravidelných seminářů či školení pro sestry, aby si své znalosti o péči rozšiřovaly, či případně alespoň připomínaly. Tato bakalářská práce může sloužit jako informační materiál pro sestry v praxi nebo studenty nelékařských zdravotnických oborů. Dále tato práce může sloužit jako podklad pro další výzkumné šetření
|
|
Ošetřovatelský problém: periferní žilní katétr
TOMÁNKOVÁ NOVÁKOVÁ, Monika
Periferní žilní katétr slouží k zajištění přístupu do žilního systému. Jedná se o jeden z nejčastěji využívaných invazivních výkonů ve zdravotnických zařízeních, který spadá do kompetencí a každodenní pracovní náplně sester. Proto může v jakékoliv oblasti této ošetřovatelské péče vzniknout riziko rutinního postupování s následným vědomím či nevědomým pochybením. Periferní žilní katétr je nutné pacientovi zavést, pokud je u něj plánovaná parenterální výživa, léčba infuzemi nebo transfuzemi, aplikace intravaskulárních léčiv či kontrastní látky, léčba rehydratace, odběry krve, které je možné z PŽK provést hned po jeho zavedení a ještě před podáním léčebných látek a také jej zavádíme při neodkladné péči u kriticky nemocných jako je kardiopulmonální resuscitace. Aby byl tento žilní přístup kvalitní a plnil co nejlépe svůj účel, měly by sestry mít co nejvíce vědomostí v problematice této ošetřovatelské péče. Jde především o to, aby se sestry před tímto výkonem zajímaly o potřebné informace o pacientovi, uměly pacienta správně informovat o povaze výkonu, uměly s ním komunikovat, znaly správný postup zavedení, možné kontraindikace, uměly vybrat správné místo i katétr pro zavedení, podaly pacientovi dostatek informací o následné péči o katétr, prováděly správně ošetřovatelskou péči o tento vstup, znaly možné komplikace, které mohou nastat, postupovaly asepticky a tím eliminovaly vznik nozokomiálních nákaz, ale také si uvědomovaly svá možná pochybení. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena na historii periferních žilních katétrů, jejich indikace a kontraindikace, druhy, potřebné pomůcky, ošetřovatelskou péči, komplikace a jiné. Empirická část obsahuje výzkumné šetření. Cílem práce bylo zmapovat problematiku periferních žilních katétrů v nemocniční praxi, dále zmapovat faktory, které mohou ovlivnit vznik problémů při ošetřovatelské péči u pacientů s periferním žilním katétrem. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. 1. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče před zavedením periferního žilního katétru? 2. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče u pacientů se zavedeným periferním žilním katétrem? 3. V jakých oblastech ošetřovatelské péče o periferní žilní katétry chybí sestrám znalosti? 4. Jaké pomůcky si sestry připravují k zavedení periferního žilního katétru? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Metody a techniky sběru dat byly polostrukturované rozhovory a zúčastněné pozorování. Výzkumné šetření bylo realizováno pouze na jednom nemocničním oddělení. Šetření bylo anonymní. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Sestrám v něm bylo položeno 14 otázek (Příloha 8), které byly doplňovány v průběhu rozhovoru o další podotázky. Výsledky jednotlivých rozhovorů byly poté pro přehlednost zpracovány do kategorizačních skupin. Jako další technika sběru dat byla použita metoda zúčastněného pozorování. Vypozorovaná fakta byla průběžně zaznamenávána do předem připraveného pozorovacího archu (Příloha 9). Pozorovány byly stejné sestry, se kterými probíhal rozhovor. Tato bakalářská práce byla psaná tak, aby přinesla základní přehled o problematice periferních žilních katétrů a mohla být použita jako informační materiál pro již zkušené nebo začínající sestry. Jako praktický výstup bakalářské práce byl vypracován standard ošetřovatelské péče o periferní žilní katétr, který těmto sestrám na oddělení chyběl a mohl by jim pomoci v jejich péči o tyto intravenózní vstupy, hlavně ke správnému postupování a eliminování možných pochybení (Příloha 10).
|
host ::
