| |
| |
|
Možnosti využití robotického systému da Vinci při operační léčbě lokalizovaného karcinomu prostaty
Podzimek, Michal ; Kočárek, Jiří (vedoucí práce) ; Kolombo, Ivan (oponent)
Karcinom prostaty je nejčastěji se vyskytující malignitou u mužů a je druhou nejčastější příčinou úmrtí v Evropě i USA. V ČR je udáváno 2 228 nových případů za rok. Pravděpodobnost výskytu tohoto onemocnění je během celého života 1:6. Vývojem skreeningových metod v posledních letech se podařilo zvýšit počet zachycení časných stádií onemocnění. V takovém případně je velmi účinnou možností léčby radikální prostatektomie. K výčtu standardních operačních metod, jako je otevřená radikální prostatektomie a laparoskopická prostatektomie, se v posledních letech připojila i metoda operace pomocí robotického systému da Vinci. Vizí tohoto přístroje je do operačních postupů přinést výhody miniinvazivní chirurgie a přitom zachovat přirozenost práce jako při otevřené operaci. V České republice byl první robot da Vinci zakoupen a nainstalován již v roce 2005 v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Povědomí o užití tohoto přístroje je poměrně malé jak v laické tak i odborné veřejnosti. Mnohdy tak pacienti a ani jejich lékaři nevědí o možnosti operační léčby pomocí tohoto přístroje. Cílem mé práce bylo zhodnotit téměř tříleté zkušenosti s robotem da Vinci při léčbě lokalizovaného karcinomu prostaty a zároveň popsat jeho možnosti, výhody a nevýhody. Pro zhodnocení léčby posloužil soubor 255 pacientů ve věkovém rozmezí 45 až...
|
|
Využití databázových aplikací v klinickém výzkumu
Telička, Zdeněk ; Jiskra, Jan (vedoucí práce) ; Doležal, Tomáš (oponent)
Diplomová práce pojednává o možnostech využití databázových aplikací v klinickém výzkumu vědeckých pracovníků 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Pro výzkumné účely v současné době lékaři používají k zaznamenávání sledovaných informací získaných vyšetřením pacientů (klinickým, laboratorním a zobrazovacími metodami) tabulkové procesory. Důvodem je absence vhodného programového prostředku, který by byl součástí nemocničního informačního systému a který by umožnil ukládání předem definovaných parametrů, které lékaři požadují sledovat. Nedostatkem tabulkových procesorů je nemožnost sdílet data mezi více lékaři, protože s každou studií si lékaři vytvářejí své vlastní tabulky a dochází tak k redundanci dat. V této práci se dále zabývám vývojem relační databázové aplikace typu klient-server a jejího uživatelského prostředí, která umožní nejen ukládání strukturovaných dat, ale zjednoduší i jejich další analýzu ve výzkumných projektech. Databáze rovněž umožňuje sdílet data mezi různými pracovišti kliniky a tím zvýšit efektivitu práce výzkumných týmů. Zajímavými vlastnostmi aplikace jsou její spolupráce s nemocničním informačním systémem při výměně dat (výsledků laboratorních vyšetření a osobních dat pacientů) a schopnost generovat textové zprávy ze...
|
| |
|
Syndrom karpálního tunelu u spinálních pacientů
Zmeškalová, Petra ; Špaňhelová, Šárka (vedoucí práce) ; Lepšíková, Magdaléna (oponent)
Cílem této práce je poukázat na výskyt syndromu karpálního tunelu u pacientů se spinální lézí. Toto onemocnění vzniká opakovaným zatěžováním rukou, zejména při pohonu vozíku. Práce se zabývá příčinami vzniku, rizikovými faktory pro pacienty s míšním poraněním, terapií konzervativní i operační a prevencí. Dále obsahuje charakteristiku pojmu spinální pacient, sed na vozíku a vztah horních končetin při pohonu mechanického vozíku. Praktická část zahrnuje kazuistiku pacientky a návrh její terapie. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Vliv pravidelného tréninku spinálních pacientů v Lokomat systému na vybrané časoprostorové parametry jejich chůze
Strnadová, Helena ; Oplatková, Lenka (vedoucí práce) ; Strapková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce "Vliv pravidelného tréninku spinálních pacientu v Lokomat systému na vybrané casoprostorové parametry jejich chuze" je teoreticko - empirickou prípadovou studií. Teoretická cást pojednává o neuroanatomii míchy, dále se venuje rízení, analýze a možnostem vyšetrování fyziologické chuze. Teoretickou cást uzavírá souhrn poznatku o Lokomat systému, o jeho základním technickém vybavení, výhodách/ nevýhodách a indikacích/ kontraindikacích jeho používání v praxi. Empirická cást práce se zabývá overováním vlivu tréninku v Lokomat systému na chuzi pacientu s inkompletní míšní lézí. Hlavním predmetem výzkumu je sledování zmen ve vybraných casoprostorových parametrech chuze (rychlost chuze, délka dvojkroku, casový interval dvojkroku a trvání casového intervalu jeooporové fáze). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacienta s transapikální implantací aortální chlopně
VOTRUBOVÁ, Nataliya
Operační metoda TAVI (transcatheter aortic valve implantation), neboli katétrová implantace aortální chlopně, je v současné době velice aktuální téma, a to jak v kardioligii, tak také v kardiochirurgii. Je to metoda, která se neustále vyvíjí, a u níž je velice důležitá týmová spolupráce kardiochirurgů, kardiologů, anesteziologů, ale i jiných specialistů. Jde o nově zavedený, minimálně invazivní postup, který byl v České republice poprvé použit v roce 2008. Metoda TAVI představuje pro klienty/pacienty s aortální stenózou, první metodu volby, a to u takových klientů/pacientů, kteří nemohou podstoupit klasický otevřený chirurgický výkon, operace je pro ně spojena s vysokým rizikem nebo je u nich výskyt dalších přidružených onemocnění. Operační metoda TAVI patří k minimálně invazivním výkonům, a její minimalizace a výhody spočívají například v absenci mimotělního oběhu, srdeční zástavě, v miniinvazivní přístupové cestě torakotomií, v minimalizaci rizika embolického iktu, v menší bolestivosti rány, menším pooperačním krevním ztrátám, nižšímu riziku infekce a komplikovaného hojení ran, k rychlejší rekonvalescenci, včasnější rehabilitaci, rychlejšímu návratu do běžného života a především pro ženy k lepšímu kosmetickému efektu aj. Ke zpracování bakalářské práce byla využita kombinace kvalitativně - kvantitativní metody výzkumného šetření. Základnu pro šetření tvořil kvantitativní výzkum, kterým byla získána plošná data o zkoumaném jevu za použití metody dotazování technikou dotazníků určené pro sestry pracující na kardiochirurgickém oddělení nemocnice České Budějovice, a. s. Tyto výsledky byly ještě podpořeny provedením kvalitativního výzkumu, kterým byl zmapován pohled na danou problematiku ze strany klienta/pacienta a lékaře. Pro kvalitativní výzkum byla použita metoda dotazování, za použití techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky výzkumného šetření, které byly získány pomocí dotazníků byly zpracovány popisnou statistikou pomocí grafů v programu LibreOffice Calc a pomocí vytvořených schémat v LibreOffice Writer. Kvalitativní výsledky výzkumného šetření byly z audionahrávek přepsány a kódovány, a na základně kódů bylo vytvořeno 9 kategorií z rozhovorů s klienty/pacienty a tři kategorie z rozhovorů s lékaři. Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u klientů/pacientů s transapikální implantací aortální chlopně, což se na základě získaných dat podařilo. Z výsledků je zřejmé, že klienti/pacienti po TAVI se smí polohovat na bok, rehabilitace je u nich rychlejší, rekonvalescence kratší. Nemusí vstávat přes bok, nejsou u nich komplikace spojené s použitím mimotělního oběhu, výkon je méně invazivní, péče o operační ránu je jednodušší, pooperační zotavení je rychlejší, je nižší výskyt drénů a bolestí a operační rána je na boku. H1 - Sestry ošetřují klienta/pacienta po transapikální implantaci aortální chlopně stejně jako o klienty/pacienty po jiných kardiochirurgických výkonech, aniž by si uvědomily rozdíly potřeb pacientů po transapikální implantaci aortální chlopně byla vyvrácena, protože sestry vidí rozdíly v poskytování ošetřovatelské péče klientům/pacientům po TAVI a klientům/pacientům po sternotomické operaci aortální chlopně v invazivitě, v péči o ránu, v pohybu a rehabilitaci, v individuální péči, v rekonvalescenci, v době hospitalizace a v kosmetickém efektu. Výsledky výzkumného šetření mohou posloužit jako podklady pro vytvoření standardu ošetřovatelské péče či edukačního materiálu pro klienty/pacienty. Dále lze výsledky této práce interpretovat na odborném semináři pro NLZP a výsledky mohou také zvýšit kvalitu ošetřovatelské péče o klienty/pacienty po transapikální implantaci aortální chlopně.
|
|
Strategie zvládání strachu a bolesti u dětí v souvislosti s ošetřovatelskou péčí
PROCHÁZKOVÁ, Zuzana
Pro sestru pečující o dětské pacienty jsou důležité nejen znalosti z pediatrického ošetřovatelství, osobnostní a sociální předpoklady, ale i teoretické a praktické poznání metod a technik sloužících k identifikaci a efektivnímu ovlivňování bolesti a strachu. Tato diplomová práce si kladla za cíl identifikovat základní zdroje strachu u hospitalizovaných dětí předškolního a mladšího školního věku a zjistit účinné metody a zásady spolupráce s dítětem, případně s jeho doprovodem za účelem zmírnění strachu u dětského pacienta. Dále pak zmapovat diagnostiku a hodnocení bolesti u dětí sestrami a předložit, jaké způsoby nefarmakologického tlumení bolesti u dětí jsou v souvislosti s ošetřovatelskou péči nejčastěji využívané. Empirická část byla zpracována formou kvalitativní analýzy dat, pro jejich sběr byla zvolena technika polostrukturovaného rozhovoru. První výzkumný soubor byl tvořen 12 sestrami, druhý výzkumný soubor pak tvořilo 12 dětských pacientů předškolního a mladšího školního věku. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že většina dotázaných sester se domnívá, že se dětští pacienti nejvíce bojí cizího prostředí, dále pak očekávané bolesti a samoty bez rodičů. Odpovědi dětských respondentů na tuto otázku se však lišily - nejvíce dotázaných dětí uvedlo, že se bojí bolesti, dále pak cizího prostředí, omezení svých potřeb, nepřátelského přístupu zdravotníku a spolupacientů, smrti a tmy. Nejvíce oslovených sester se domnívá, že nejúčinnějším způsobem, jak řešit strach u dětských pacientů je přátelský přístup zdravotníků, jako další účinnou metodu pak uvedly možnost odvedení pozornosti od strachu a přítomnost doprovázejícího rodiče. Při konfrontaci odpovědí sester s odpověďmi dětských pacientů v této oblasti došlo ke shodě u dvou nejčastějších zmíněných metod, kterými byly "přátelský přístup zdravotníků" a "odvedení pozornosti od strachu". Dále pak dětští pacienti zmínili ke zmírnění strachu dodržování navyklých specifik při usínání a požadavek, aby se o ně starala během hospitalizace stejná sestra, resp. menší počet stejných sester. Kromě uvedených metod, všech 12 dotázaných dětí uvedlo jako zásadní faktor pro snížení pociťovaného strachu z nemocničního prostředí pobyt rodičů na oddělení. Co se týče oblasti zásad spolupráce, sestrami byla uvedena důležitost jednotného postupu mezi zdravotníky a dítětem, kladly důraz především na vhodnou formu informací. Dále byl uveden význam poskytnutí psychické a emoční podpory, navození atmosféry důvěry a přínos dobře provedené edukace, byla zmíněna i potřeba klidu a zbytečného nevyrušování. Na rozdíl od sester, děti se svými doprovody v oblasti zásad spolupráce kladou na první místo poskytnutí psychické a emoční podpory, dále pak uvedly stejně jako oslovené sestry význam dostatku poskytnutých informací. 4. výzkumná otázka se zabývala metodami, které sestry využívají k monitoraci bolesti u hospitalizovaného dítěte. Většina sester uvedla jako hlavní metodu rozhovor s dětským pacientem či jeho doprovodem s využitím cílených dotazů na bolest. Dětské odpovědi tvrzení sester potvrdily. 5. výzkumná otázka zněla: Jaké způsoby nefarmakologického tlumení bolesti v souvislosti s ošetřovatelskou péčí jsou u dětí nejčastěji používané? Většina dotázaných sester uvedla techniku odvedení pozornosti od bolestivého stimulu, dále pak význam využití fyzikálních metod, vhodnou úlevovou polohu a přípravu na nepříjemný výkon se zapojením doprovázející osoby dítěte. Děti potvrdily jako přínosné odvedení pozornosti od bolesti, dále pak uvedly přátelský přístup sester, ledování bolestivého místa a úlevovou polohu. Při prožívání akutní bolesti bylo požadováno zejména zajištění klidu a soukromí. Všechny děti zdůraznily význam rodičovské přítomnosti. Teoretická část diplomové práce, stejně jako výsledky empirické výzkumné fáze, jsou vhodné ke zpřístupnění sestrám pečujícím o dětské pacienty a mohou přispět ke zkvalitnění péče na dětských lůžkových odděleních.
|
|
Management ošetřovatelské péče u nemocných po intrapleurální chemické pleurodéze
KIESEWETTEROVÁ, Renáta
Pleurodéza je způsob léčby nemocných se symptomatickým maligním pleurálním výpotkem. Cílem pleurodézy je uzavření pleurálního prostoru spojením viscerální a parietální pleury a zredukovat či zastavit tak tvorbu pleurálního výpotku. Celosvětově je v praxi nejvíce používané agens sterilní práškový talek. Ten se po parenterální analgetické léčbě aplikuje do pleurální dutiny hrudním drénem ve formě suspenze, popřípadě se talkovým práškem přímo popráší předtím chirurgicky (abrazí, dekortikací) ošetřený pleurální prostor během torakoskopie či torakotomie. Diplomová práce je zaměřena na léčebnou techniku v podobě bedside talkopleurodézy cestou hrudního drénu. Sestra má nezastupitelnou úlohu od samotného počátku přípravy pacienta před pleurodézou, přes asistenci při intrapleurální aplikaci, k sledování pacienta po výkonu a psychické podpoře pacienta při vzniku možných komplikací. Cílem práce bylo zjistit prioritní oblasti ošetřovatelské péče u pacientů po intrapleurální terapii a zjistit, zda pacienti potřebují zvýšenou péči sestry po provedeném výkonu. Pro výzkumné šetření byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu s využitím polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Paralelně byly tvořeny kasuistiky jako metoda popisu a následného rozboru pomocí adaptačního modelu Callisty Roy. Výzkumný soubor byl tvořen pacienty zvolenými záměrným výběrem s ohledem na zaměření výzkumného problému. Prostřednictvím analýzy reakcí respondentů jsme stanovili dva základní fokální stimuly na základě, kterých jsme stanovili prioritní oblasti ošetřovatelské péče u pacientů po bedside pleurodéze. Za ohnisko ošetřovatelské péče jsme definovali potřebu být bez bolesti a zajištění bezpečí a jistoty, mezi vedlejší oblasti ošetřovatelské péče jsme dále určili narušení spánku, omezení hybnosti vedoucí k snížení sebepéče v oblasti oblékání, hygieny a vyprazdňování. V rámci druhého cíle jsme porovnávali ošetřovatelské intervencí dle adaptačního modelu Roy před a po bedside talkopleurodéze. Zjištěním bylo, že intenzita ošetřovatelské péče před a po zákroku je identická. Dochází však do určité míry k modifikaci příčin ošetřovatelských intervencí. Hlavním záměrem diplomové práce bylo zmapovat požadavky na kvalitní ošetřovatelskou péči v souvislosti s bedside talkopleurodézou cestou hrudního drénu a rozšířit tak teoretickou základnu určenou sestrám nejen v klinické praxi.
|
host ::
