|
|
Obnova renesanční radnice v Hostěradicích
Kuncová, Daniela ; Mikeš, Stanislav (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je obnova renesanční radnice v Hostěradicích. Dokumentace vychází z architektonické studie zpracované v rámci předmětu BGA036 Obnova památek. Radnice se nachází v centru náměstí Hostěradic, je jeho dominantou. Jedná se o velice starou renesanční budovu. Z jižní a západní strany je radnice obklopena silnicí. Zbytek stavby se nachází v parku, který je také předmětem obnovy. Jedná se o dvoupodlažní budovu zastřešenou sedlovou střechou. Ze severní strany na radnici navazuje novější dostavovaný objekt. V dnešní době není radnice využívána. Renesanční radnice se skládá nejspíše ze dvou gotických domů, které byly později spojeny v jeden. Vznik radnice je datován do 16. století. Na začátku 17. století radnice důsledkem útoku švédských vojsk vyhořela. Začátkem 19. století zde byla zřízena sýpka. Později zde byl zřízen kinosál a koncem 20. století také došlo k dostavbě koupelny. V posledních letech se radnice nevyužívá, avšak její okolí prošlo rekonstrukcí. Do celku radnice a jejích současných dostaveb nebude nijak zásadně zasaženo. Budou zanechány i pozdější dostavby, které vytváří různorodou podívanou ve dvoře. V interiéru radnice je navržen výtah a točité schodiště. V severní části obnovovaného pozemku je navržena dostavba ve formě klasických domů se sedlovou střechou, zde bude prostor pro služby a byt lékaře. Celá stavba si zachová klasický vesnický ráz.
|
|
|
Obnova bývalé rychty v Hodíškově
Hron, Tomáš ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je návrh obnovy bývalé rychty s hospodářskou částí v Hodíškově. Projekt vychází z předmětu BGA032 – Ateliér architektonické tvorby 4 – Obnova památek. První zmínka o rychtě pochází ze zpráv v urbářích z let 1462 a 1483. V těchto letech však rychta už stála. Vznik rychty není jednoznačně známý. Samotný vznik rychty se předpokládá okolo roku 1417, kdy se v obci udála významná událost, a to urovnání sporu u ves Hodíškov mezi žďárským opatem Janem a Čeňkem z Lipého, pánem na Novém Městě. V letech 1813 až 1945 vlastnil rychtu v Hodíškově rod Linsbauerů, který se zasloužil o povznesení obce i kraje. Rychtu s dvorem upravili do dnešní podoby zámečku. V období 1850-1866 proběhla přestavba a úprava bývalé budovy rychty do dnešní podoby spolu s přístavbou hospodářské části. Současně objekt zastupuje více funkcí, kde 1PP slouží jako hospůdka, 1NP jako společenský prostor s klubovnou, kuchyňkou a hygienickým zázemím. V 2NP se nachází startovací byty a podkrovní prostor není současně využívaný. Hospodářská část slouží jako garáž hospodářských automobilů. Krovní prostor je zde také nevyužit. Obec má představu o využití objektu pro startovací byty. Toto řešení je však v rozporu s územně-plánovací dokumentací. Nové využití objektu bude v souladu s územně-plánovací dokumentací, přivede do objektu znovu život a bude přispívat k rozvoji obce. Jedná se investiční záměr, s funkcí hotelového resortu disponujícím přechodným bydlením, wellness, restauračním zařízením a tradiční hospůdky pro obyvatele obce. Mimo historický objekt projekt počítá s novostavbou na hospodářském dvoře, která sjednotí vizuální ráz dvoru. Cílem bakalářské práce je objekt upravit tak, aby byl využit celý jeho potenciál. Zároveň by měla být zachována historická podoba objektu a genius loci celého řešeného pozemku. K objektu bude přistupováno jako k historicky cennému a památkově chráněnému objektu.
|
|
|
Budova loutkového divadla v centru Opavy
Solmošiová, Sára ; Štěpán, Marek (oponent) ; Sládeček, Svatopluk (vedoucí práce)
Budova divadla není v současné době stabilní strukturou, mění se na základě aktuálních požadavků. Od počátku jsem pracovala s myšlenkou nového prostoru pro dnešní divadelní scénu, nejen pro specifika divadla loutkového. Záměrem návrhu je vytvořit prostor pro divadelníky dle jejich potřeb a neopomenout estetiku výtvarných, architektonických požadavků nad rámec lapidárního stavebnictví. Vertikalita umožňuje efektívny pracovný tok. Hmota divadelní budovy vycházela z návrhu hracího prostoru.
|
|
|
Komerční centrum Miris garden
Dračka, Jakub ; Landa, Karel (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je návrh Komerčního centra Miris Garden v rámci prázdninového resortu, jež má dále zahrnovat hotel, marinu a nespočet apartmánových vil, které však nejsou součástí návrhu. Objekt se nachází na úpatí pohoří Velebit, nedaleko národního parku Paklenica a vesnice Starigrad-Paklenica v Zadarské župě v Chorvatsku. Zadání vychází z urbanisticky nesmyslné koncepce, a sice developerského záměru vybudovat sezónní prázdninový resort nacházející se takřka v lůně přírody, navíc měřítkem značně přesahující výše zmíněnou vesnici, nejbližší sídlo v dané oblasti. Bakalářské práci předcházel ateliérový projekt, který byl však po dlouhých úvahách a boji s vlastním svědomím zcela přepracován, zůstal z něj však původní záměr – v tamější krajině nežádoucí stavbu skrýt pod vrstvu zeminy a ukázat z ní co nejméně. Stavba je koncipovaná jako malá vesnice, shluk malých domků koncentrovaných do jedné dlouhé ulice, která je však poměrně členitá a vytváří tak ve své délce několik zákoutí a menších návsí. Tato ulice se otevírá směrem ke zmíněnému pohoří Velebit a částečně k Jaderskému moři. Zatímco přední, a také jediná viditelná fasáda je členitá, zbylé jsou schovány pod úrovní terénu. Budovou v podélném směru probíhá obslužný a zásobovací koridor, který odděluje obchody a restaurace od jejich zázemí, skladů a technologických místností. Pod severovýchodní částí objektu se nachází podzemní garáže. Střecha objektu je zelená, osázená ovocnými stromy a pochozí. Stejně tak je stromy osázen předprostor celého objektu, stromy stíní, poskytují útočiště ptákům a včelám. Plášť budovy je z dusaného betonu, jehož vrstvy opticky navazují na okolní krajinu tvořenou vápenci. V budově není výtah. Zázemí obchodů je koncipováno minimalisticky s ohledem na maximální možné využití venkovního prostoru a s ohledem na sezónní provoz. Osvětlení a větrání je zajištěno komíny, které tak transformují původní funkci komínů dle současných potřeb a požadavků.
|
|
|
Pokročilý nástroj pro generování moderních Slow DoS útoků
Hrůza, Tomáš ; Člupek, Vlastimil (oponent) ; Sikora, Marek (vedoucí práce)
V dnešní době se kybernetické hrozby stávají stále sofistikovanějšími a mezi ně patří i SDoS (angl. Slow Denial of Service), popřípadě SDDoS (angl. Slow Distributed Denial of Service) útoky, které využívají pokročilé metody na zamezení normálnímu provozu služeb. Tyto útoky jsou obzvláště obtížně detekovatelné a jsou účinné, protože simulují chování legitimních uživatelů s pomalým internetovým připojením. Tématika SDoS útoků je poměrně nová a není podrobně zdokumentovaná. Za účelem reakce na potenciálně nově vyvíjené útoky je nutné být seznámený s principy současně známých útoků a mít i praktickou možnost jejich vytvoření, abychom dokázali v budoucnu vytvářet účinná opatření. Diplomová práce je zaměřena na rozvoj pokročilého nástroje pro generování moderních SDoS útoků, hlavním přínosem této práce je rozšíření generátoru o vytváření distribuovaných útoků, vytvoření přehledného rozhraní a více možností monitorování prů- běhu jednotlivých útoků. V teoretické části je přiblížena tématika navazování spojení přes internet a podrobněji jsou vysvětleny vlastnosti protokolů TCP a IP. Následně je objas- něna teorie o zabezpečené komunikaci po síti pomocí protokolu HTTPS a je shrnuto porovnání současně používaných webových serverů. V poslední teoretické části je při- blížená tématika odepření služby, jsou zde rozebrány některé typy současně známých SDoS útoků a nástroje, které tyto útoky generují a jejich nedostatky. V další kapitole je detailně popsané jak probíhala implementace funkcionalit a zvýšení výkonu nástroje pomocí využití mnoha procesů. Nástroj disponuje útoky Slow Read, Slow Next, Slow Drop a dále možností tyto útoky kombinovat. Následuje popis jakým způsobem byla vytvořena lokální síť virtuálních strojů pro účely testování implementovaného nástroje. Poslední kapitola ukazuje výsledky a úspěšnost nástroje při vedení SDDoS útoků proti webovým serverům Apache a NGINX v lokální síťi.
|
|
|
Budova loutkového divadla v centru Opavy
Bradávka, Ondřej ; Palacký, Ivan (oponent) ; Sládeček, Svatopluk (vedoucí práce)
Práce se zabývá novostavbou divadla pro působení amatérské loutkové divadelní scény v centru Opavy, v přímé návaznosti parcely na lokalitu stávající historické budovy Slezského divadla zřizovaného městem. Cílem není pouze splnit předem dané požadavky na divadelní provoz vycházejícího z plánované kapacity a kontextu centra města, nýbrž o samotném konceptu provozu v tomto kontextu samostatně rozhodnout a určit charakter prostor a možnosti fungování celého provozu v aktuálních podmínkách udržitelnosti, vyhodnocení současného i budoucího dopadu vývoje divadelních technologií a vývoje scénického umění jako celku.
|
|
|
Autocentrum Volkswagen Group
Bigas, Alexandr ; Kotek, Jakub (oponent) ; Boleslavská, Yvona (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vytvořením požadované výkresové dokumentace pro DSP a DPS novostavby Autocentra Volkswagen Group. Práce vychází z požadavků zadání, které bylo předloženo ve druhém ročníku v ateliéru průmyslových staveb. Práce je tvořena zadáním, výkresy, textovými dokumenty, architektonickou studií, katastrální situací a další. Řešené území je součástí katastrálního území Komárov. Stavební parcela se je ohraničena ve východní části ulicí Hněvkovského a v jižní části ulicí Sokolova. Terén pozemku je převážně rovinatý, na hranicích s uvedenými ulicemi se k jejich úrovni prudce dorovnává. Pozemek není v současné době žádným způsobem využíván. Objekt je stavbou, která je navržena tak, aby umožňovala vzhledem ke své funkci provoz osobních automobilů. Autocentrum je tvořeno částmi, jako je showroom, servis a sanita. Vzhledem k rozdílnému provozu těchto částí byly jednotlivé funkce hmotově odděleny. Barevné i materiálové řešení bylo voleno s ohledem na technický ráz stavby. Dispozičně je objekt pomyslně rozdělen na tři celky. Showroom zahrnuje prodej nových vozů, prodej náhradních dílů, poskytování poradenství a v druhém podlaží provoz administrativního oddělení. Celek servisu zahrnuje veškeré pracoviště, zabývající se opravami, mytím, lakováním, skladováním a ostatními úkony. Tyto oddělené provozy mezi sebou propojuje sanita, která obsahuje sociální zařízení pro zaměstnance i zákazníky.
|
|
|
Prevence katétrových infekcí se zaměřením na pacienty s potřebou intenzivní péče
SVOBODOVÁ, Alžběta
Současný stav: Pod pojmem sepse je označována systémová zánětlivá reakce na přítomnost infekce. Nejvyšší počet úmrtí související s infekcí krevního řečiště je spojen s těžkým septickým šokem. Mezi nejpoužívanější invazivní vstupy do krevního řečiště se řadí periferní a centrální venózní katétr, arteriální katétr dále pak PICC a Midline katétr. Alternativní metodou zajištění žilního řečiště je intraoseální vstup. Cílem práce bylo popsat spektrum ošetřovatelských postupů, které minimalizují riziko vzniku katétrových infekcí spojených s krevním řečištěm a dále vyhodnotit dovednosti sester v oblasti péče o vstupy do krevního řečiště. Metodika práce: Ke sběru dat byla použita kvalitativní výzkumná metoda technikou polostrukturovaných rozhovorů a zúčastněného pozorování. Výzkumné šetření probíhalo ve vybraných nemocnicích Kraje Vysočina a Jihočeského kraje. Šlo o záměrný výběr. Byly osloveny sestry pracující na oddělení intenzivního typu (tj. oddělení ARO a JIP). Zúčastněné pozorování probíhalo za účelem zjištění dodržování ošetřovatelských standardů a odhalení chyb při ošetřování invazivních vstupů v krevním oběhu. Velikost výzkumného souboru byla dána teoretickou saturací dat. Výsledky: Z výzkumného šetření vyplývá, že dotazované všeobecné sestry mají v oblasti katétrových infekcí dostatečné znalosti, díky kterým lze jejich výskyt snížit. Ze zúčastněného pozorování, konkrétně ze zavádění periferní žilní kanyly vyplynulo, že sestry nekontrolují expiraci potřebných pomůcek k tomuto výkonu. Dále byl zjištěn nedostatek v oblasti hygienicko-epidemiologického opatření a odhazování jehly z kanyly do boxu na ostré předměty. Při ošetřování centrálního venózního katétru bylo prokázáno, že není používán sterilní stolek, avšak pouze sterilní nástroje, nesprávná hygiena rukou a používání osobních ochranných pomůcek. Závěr práce: Výstupem této diplomové práce je soubor doporučení pro nelékařský zdravotnický personál.
|
|
|
Akutní pooperační komplikace v podmínkách chirurgických jednotek intenzivní péče
HLOBILKOVÁ, Magda
Diplomová práce se věnuje problematice akutních pooperačních komplikací v podmínkách chirurgických jednotek intenzivní péče z pohledu sestry. Práce je tvořena teoretickou a výzkumnou částí. Teoretická část je věnována problematice chirurgie, jednotek intenzivní péče a akutním pooperačním komplikacím. Výzkumná část zahrnuje cíle, metodiku a výsledky výzkumu. Pro zpracování diplomové práce byly stanoveny tři cíle. Cíl 1: Zjistit vztah mezi délkou praxe, nejvyšším dosaženým vzděláním a orientovaností sester v problematice akutních pooperačních komplikací. Cíl 2: Zjistit zájem sester o vzdělávání v problematice akutních pooperačních komplikací. Cíl 3: Zmapovat nejčastější akutní pooperační komplikace na chirurgických jednotkách intenzivní péče. Výzkumná část diplomové práce je řešena formou kombinovaného výzkumu, do kterého se zapojily sestry chirurgických jednotek intenzivní péče různé délky praxe a nejvyššího dosaženého vzdělání. Výzkum probíhal ve čtyřech nemocnicích Jihomoravského a Zlínského kraje. Kvantitativní část výzkumu byla realizována prostřednictví nestandardizovaného dotazníkového šetření. Výzkumný soubor tvořilo 138 respondentů. Kvalitativní část byla realizována polostrukturovanými rozhovory s 10 sestrami. Z provedeného výzkumného šetření vyplývá několik závěrů. Byl pozorován statisticky významný vztah mezi orientovaností sester v problematice akutních pooperačních komplikací, délkou praxe a nejvyšším dosaženým vzděláním. S narůstající délkou praxe dochází ke zvyšovaní orientovanosti sester, stejně tak s narůstající úrovní nejvyššího dosaženého vzdělání. Zúčastněné sestry projevují zájem o vzdělávání se v problematice, který však není ze strany zaměstnavatele dostatečně kompenzován. Nejčastější akutní pooperační komplikace na chirurgických jednotkách intenzivní péče z pohledu sester jsou bolest a akutní krvácení. Výstupem diplomové práce je návrh obsahu semináře pro zvýšení orientace sester v konkrétní akutní pooperační komplikaci.
|
|
|
Case management a sociální práce s osamělými rodiči
HRONOVÁ, Veronika
Tato diplomová práce je zaměřená na case management a sociální práci s osamělými rodiči. Jejím cílem je zjistit využívání metody case management (popřípadě jejích prvků) při práci s osamělými rodiči. Pro získání odpovědí byly stanoveny následující výzkumné otázky: "Jakým způsobem je v praxi realizována metoda Case managementu v rámci služeb spolupracujících s osamělými rodiči?", "V čem je využívání této metody (popř. jejích prvků) v práci s osamělými rodiči přínosné?" a "Co brání využívání case managementu při práci s osamělými rodiči?" Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou neboli výzkumnou. Část teoretická definuje význam a historii rodiny, osamělého rodičovství, jeho potřeb i forem. Druhá část teorie je zaměřena na význam a obsah case managementu, jeho historii, rozdělení i využívání. Pro praktickou část byla v rámci kvalitativního výzkumu vybrána metoda dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovorů bylo provedeno celkem 15 a byly uskutečněny se sociálními pracovníky organizací pracujících s rodinami, osamělými rodiči ve Středočeském kraji, event. přímo u pozice case managera v rámci České republiky. Závěrem lze shrnout výsledky výzkumu a na výzkumnou otázku "Jakým způsobem je v praxi realizována metoda Case managementu v rámci služeb spolupracujících s osamělými rodiči" lze na základě rozhovorů s komunikačními partnery odpovědět tak, že metoda case managementu není stále všeobecně známá a pracovní pozice case managera v rámci služeb pracujících s rodinami a osamělými rodiči není obvyklá. Ti pracovníci, kteří metodu znají, jí využívají nejčastěji při vyhodnocování a mapování situace klienta, při koordinaci podpory a při případových konferencích. Profit vidí pracovníci ale i na straně klienta, který může využívat individuální přístup a pomoc "ušitou na míru", má podle nich také možnost volby pomoci a podporuje se v převzetí zodpovědnosti za svůj život, čímž se mimo jiné omezuje vznik závislosti klienta na podpoře nebo pracovníkovi. K výzkumné Otázce 2-V čem je využívání této metody (popř. jejích prvků) v práci s osamělými rodiči přínosné? Z výpovědí pracovníků vyplývá, že Ti pracovníci, kteří jsou s metodu seznámeni, jí vnímají pro svou práci jako přínosnou, a to hned z několika důvodů. Jedním z hlavních důvodů je snížení zátěže rozhodování o postupu v řešení klientovy situace, neboť řešení situace se hledá za aktivního přispění klienta a spolupracujících organizací. S tím souvisí další přínos vnímaný komunikačními partnery a sice snížení rizika pochybení. Dalším přínosem je podle komunikačních partnerů navazování blízké spolupráce s podpůrnými institucemi v regionu a vytváření podpůrné sítě. Komunikační partneři vnímají jako bonus i pocit smysluplnější práce s větším a dlouhodobějším efektem na straně klienta. Z odpovědí komunikačních partnerů na Otázku 3 - Co brání využívání case managementu při práci s osamělými rodiči? vyplynulo, že rozšíření case managementu brání nedostatek času na individuální práci s klientem způsobený přemírou jiné práce a nedostatek poznatků a informací o možnostech využití a přínosech.
|
host ::
RSS.