Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Osud mikroplastů v půdě
Kameníková, Eliška ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
Problematika mikroplastů, malých plastových částeček unikajících do životního prostředí, je dnes velmi diskutovaným tématem. Ukazuje se totiž, že mikroplasty nejsou zcela inertní a mají vliv na jednotlivé složky životního prostředí. Existují studie popisující negativní vliv mikroplastů například na faunu a flóru nebo na lidské zdraví, vlivy na kvalitu půdy ale stále nejsou dostatečně popsány. Tato práce si klade za cíl sledovat některé krátkodobé a střednědobé účinky které by mikroplasty na půdu mohly mít. V rámci této práce byla provedena série experimentů s cílem zmapovat osud mikroplastů v půdě. Sledovány byly změny termické stability půdní organické hmoty, půdní respirace, množství vody a půdní agregace v závislosti na čase inkubace. Testovány byly tři typy zemědělské půdy (černozem, kambizem a černice), které byly kontaminovány různými koncentracemi mikroplastů PET a pryže z pneumatik. Výsledky práce potvrdily specifické účinky mikroplastů na vlastnosti půdy, které byly pozorovány i u neinkubovaných vzorků (tedy v čase inkubace 0 měsíců), mikroplasty se v půdě nechovaly inertně a měly vliv například na vlastnosti, texturu a respiraci půdy.
Management půd velkých investičních akcí na příkladu průmyslové zóny Kolín - Ovčáry
Bejblová, Klára ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Kuklík, Miloslav (oponent)
Diplomová práce se věnuje záboru a manipulaci se skrývkou kulturních vrstev půdy. Tato problematika je popsána na modelovém území průmyslové zóny Kolín - Ovčáry. V práci jsou hodnoceny půdní charakteristiky a jejich změny na plochách, kde díky přesunu kulturní vrstvy vznikla zcela nová struktura půdního krytu, tvořená půdními jednotkami s umělou stratigrafií profilu. Pro tuto oblast je navrženo také nové bonitační zařazení. Celkový dopad záboru a provedení skrývky, přes lokální zvýšení parametrů úrodnosti, hodnotíme jako degradaci půdního krytu.
Osud mikroplastů v půdě
Kameníková, Eliška ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
Problematika mikroplastů, malých plastových částeček unikajících do životního prostředí, je dnes velmi diskutovaným tématem. Ukazuje se totiž, že mikroplasty nejsou zcela inertní a mají vliv na jednotlivé složky životního prostředí. Existují studie popisující negativní vliv mikroplastů například na faunu a flóru nebo na lidské zdraví, vlivy na kvalitu půdy ale stále nejsou dostatečně popsány. Tato práce si klade za cíl sledovat některé krátkodobé a střednědobé účinky které by mikroplasty na půdu mohly mít. V rámci této práce byla provedena série experimentů s cílem zmapovat osud mikroplastů v půdě. Sledovány byly změny termické stability půdní organické hmoty, půdní respirace, množství vody a půdní agregace v závislosti na čase inkubace. Testovány byly tři typy zemědělské půdy (černozem, kambizem a černice), které byly kontaminovány různými koncentracemi mikroplastů PET a pryže z pneumatik. Výsledky práce potvrdily specifické účinky mikroplastů na vlastnosti půdy, které byly pozorovány i u neinkubovaných vzorků (tedy v čase inkubace 0 měsíců), mikroplasty se v půdě nechovaly inertně a měly vliv například na vlastnosti, texturu a respiraci půdy.
Hodnocení aberace vybraných ploch katastru obce Vlkov
Havlát, Martin
Předmětem zkoumání této práce je stupeň aberace půdy na vybraných plochách v katastrálním území obce Vlkov u Osové Bítýšky. V letech 1966 až 1967 byly na tomto katastru v rámci Komplexního průzkumu půd vykopány 3 výběrové sondy. K těmto výběrovým sondám se dochovaly výsledky rozborů zrnitosti, stanovení hodnoty pH a obsahu humusu. Díky dochované mapě byly lokalizovány původní místa sond a pro získání aktuálních výsledků zmíněných rozborů byly vykopány sondy nové. Sondy byly kopány do hloubky zhruba 75 cm. Z těchto sond byly odebrány sypké vzorky a následně podrobeny analýze v laboratoři. Díky porovnání aktuálních hodnot výsledků s hodnotami z 50 let starých rozborů bylo možné zhodnotit, k jakým změnám v půdě na vybraných plochách došlo.
Management půd velkých investičních akcí na příkladu průmyslové zóny Kolín - Ovčáry
Bejblová, Klára ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Kuklík, Miloslav (oponent)
Diplomová práce se věnuje záboru a manipulaci se skrývkou kulturních vrstev půdy. Tato problematika je popsána na modelovém území průmyslové zóny Kolín - Ovčáry. V práci jsou hodnoceny půdní charakteristiky a jejich změny na plochách, kde díky přesunu kulturní vrstvy vznikla zcela nová struktura půdního krytu, tvořená půdními jednotkami s umělou stratigrafií profilu. Pro tuto oblast je navrženo také nové bonitační zařazení. Celkový dopad záboru a provedení skrývky, přes lokální zvýšení parametrů úrodnosti, hodnotíme jako degradaci půdního krytu.
Změny hodnot nasycené hydraulické vodivosti půd s různým podílem biocharu při opakovaných měření laboratorním permeametrem
Bočinský, Pavel ; Jačka, Lukáš (vedoucí práce) ; Pavlásek, Jiří (oponent)
Abstrakt Bakalářská práce se zabývá vlivem biocharu na nasycenou hydraulickou vodivosti (Ks) a časovými změnami Ks v průběhu měření. Reprezentativní hodnoty Ks jsou základním vstupem při popisu a modelování proudění vody v půdě. Vzorky v této práci reprezentovala laboratorně upravená půda (nivní půda s přídavkem 20 % kaolínového jílu). Do této půdy bylo přidáno 0, 2, a 5 % biocharu. Pro tyto různé materiály byly stanoveny hodnoty Ks a změny hodnot v čase při opakovaném měření. Biochar (materiál používaný ke zlepšení sorpční kapacity a dalších půdních vlastností) byl pro tuto práci vytvořen pyrolýzou ze stopek vinné révy. Měření probíhalo ve dvou sériích, v lednu a únoru roku 2016. V každé sérii bylo deset vzorků, celkově dvacet vzorků. Vzorky byly sypané do Kopeckého válečků (100 cm3). První série obsahovala pět vzorků s jemnou zeminou a s přídavkem 5% biocharu a 20% jílu, zbylých pět vzorků obsahovalo jemnou zeminu s přídavkem 20% jílu. Druhá série obsahovala pět vzorků s jemnou zeminou a s přídavkem 2% biocharu a 20% jílu, zbylých pět vzorků obsahovalo jemnou zeminu s přídavkem 20% jílu. Sycení vzorků probíhalo postupně, pomocí regulátoru v laboratorním permeametru. Vzorky byly měřeny laboratorním permeametrem metodou konstantního spádu. Průměrné hodnoty Ks se v první sérii pro vzorky bez biocharu pohybovaly v rozmezí od 1,00.10-7 do 3,53.10-7 m.s-1. Pro 5% biochar se průměrná hodnota Ks pohybovala v rozmezí od 6,49.10-8 do 9,20.10-8 m.s-1. Průměrné hodnoty Ks se v druhé sérii pro vzorky bez biocharu pohybovaly v rozmezí od 1,21.10-7 do 1,84.10-7 m.s-1. Pro 2% biochar se průměrná hodnota Ks pohybovala v rozmezí od 9,78.10-8 do 1,64.10-7 m.s-1.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.