|
|
Nucené zmizení jako zločin proti lidskosti
Riesová, Eva ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent)
Nucené zmizení jako zločin proti lidskosti Abstrakt Tato rigorózní práce se zabývá tématem nuceného zmizení jako zločinu proti lidskosti. Přestože se nejedná o zvláště diskutovaný čin, stále k němu v některých oblastech světa dochází. Z pohledu mezinárodního práva se jedná se o zajímavý fenomén, jelikož systematické nebo rozsáhlé provádění nucených zmizení je považováno za zločin proti lidskosti. Jde o poměrně účinný prostředek šíření paniky a teroru mající vliv nejen na fyzický a psychický stav oběti, ale také jejích příbuzných a přátel. Cílem této práce je analyzovat nucené zmizení právě s důrazem na zločin proti lidskosti. Předkládaná práce se dělí na čtyři části, z nichž každá se dále rozděluje na relevantní kapitoly, případně body. Dotkne se tak nejen vysvětlení jednotlivých pojmů a jejich vzniku, ale také rozboru důležitých ustanovení dvou hlavních dokumentů vztahujících se k nucenému zmizení, Římského statutu Mezinárodního trestního soudu a Mezinárodní úmluvy na ochranu všech osob před nuceným zmizením. Tato úmluva však nucené zmizení ve srovnání se Statutem Mezinárodního trestního soudu upravuje mírně odlišně. Kromě definice nuceného zmizení také ukládá všem státům povinnost přijmout opatření k zajištění, aby nucené zmizení bylo trestným činem podle vnitrostátního práva. Z tohoto pohledu předkládaná...
|
|
|
Vývoj fáze obsese syndromu Vichy: Klaus Barbie v článcích deníku Le Monde 1988-2017
Šrédlová, Petra ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Petra Šrédlová Abstrakt diplomové práce Abstrakt Proces s Klausem Barbiem představoval důležitý aspekt ve francouzské paměti režimu Vichy. Pro odsouzení Barbieho byl změněn výklad zločinu proti lidskosti ve francouzském právním systému, byla poskytnuta příležitost veřejně svědčit jeho obětem a došlo k vývoji židovské paměti a paměti odboje. Proces s Klausem Barbiem ustanovil základní právní a postupový rámec, ze kterého poté soudy vycházely v procesech se zločinci Vichy. Osobnost Klause Barbieho nalezla v negativním smyslu odraz ve francouzské paměti, kdy byl často připomínán u příležitosti různých událostí. Cílem této diplomové práce je dokázat, že na základě kvalitativní obsahové analýzy článků deníku Le Monde obsahujících pojem "Klaus Barbie" v časovém rozmezí 3. července 1988 a 4. července 2017 lze vysledovat další vývoj fáze obsese syndromu Vichy, společně s určením jeho tematických kategorií a intenzity a že vývoj paměti nepostupoval konzistentně, ale vracel se v událostech, které měly nejen Klause Barbieho a jeho proces, ale i další aktéry a události z dob okupace, připomenout. Práce se tak začleňuje do debaty okolo teoretického modelu tzv. syndromu Vichy vytvořeného historikem Henrym Roussoem představením případové studie věnující se osobě Klause Barbieho a jeho procesu a jejich zobrazení v deníku...
|
|
|
Vývoj fáze obsese syndromu Vichy: Klaus Barbie v článcích deníku Le Monde 1988-2017
Šrédlová, Petra ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Petra Šrédlová Abstrakt diplomové práce Abstrakt Proces s Klausem Barbiem představoval důležitý aspekt ve francouzské paměti režimu Vichy. Pro odsouzení Barbieho byl změněn výklad zločinu proti lidskosti ve francouzském právním systému, byla poskytnuta příležitost veřejně svědčit jeho obětem a došlo k vývoji židovské paměti a paměti odboje. Proces s Klausem Barbiem ustanovil základní právní a postupový rámec, ze kterého poté soudy vycházely v procesech se zločinci Vichy. Osobnost Klause Barbieho nalezla v negativním smyslu odraz ve francouzské paměti, kdy byl často připomínán u příležitosti různých událostí. Cílem této diplomové práce je dokázat, že na základě kvalitativní obsahové analýzy článků deníku Le Monde obsahujících pojem "Klaus Barbie" v časovém rozmezí 3. července 1988 a 4. července 2017 lze vysledovat další vývoj fáze obsese syndromu Vichy, společně s určením jeho tematických kategorií a intenzity a že vývoj paměti nepostupoval konzistentně, ale vracel se v událostech, které měly nejen Klause Barbieho a jeho proces, ale i další aktéry a události z dob okupace, připomenout. Práce se tak začleňuje do debaty okolo teoretického modelu tzv. syndromu Vichy vytvořeného historikem Henrym Roussoem představením případové studie věnující se osobě Klause Barbieho a jeho procesu a jejich zobrazení v deníku...
|
|
| |
host ::
RSS.