|
|
The impact of unemployment on economic development in the Visegrad group (V4) countries
Phan, Sreypech
Tato studie se snažila zkoumat vliv nezaměstnanosti na hospodářský rozvoj ve Visegrádských (V4) zemích, které zahrnují Českou republiku, Maďarsko, Polsko a Slovensko, pomocí časových řad získaných z Indikátorů světového rozvoje v období 29 let od roku 1993 do roku 2021. Tato studie použila techniku Autoregressive Distributed Lag (ARDL) pro empirické zkoumání. HDP růstová míra je závislá proměnná použitá jako proxy pro hospodářský rozvoj. V této studii jsou vysvětlujícími proměnnými nezaměstnanost, inflace a pracovní síla. Empirické zjištění naznačují, že dlouhodobý vztah mezi hospodářským růstem a různými nezávislými proměnnými se významně liší v čtyřech zemích. V České republice inflace a nezaměstnanost negativně ovlivňují hospodářský růst v dlouhodobém horizontu. V Maďarsku má nezaměstnanost silný negativní dopad na hospodářský růst, zatímco vliv inflace a pracovní síly na HDP je nejistý. V Polsku má pracovní síla pozitivní vliv na HDP, zatímco nezaměstnanost má negativní vliv. Ve Slovensku má pouze pracovní síla negativní vliv na HDP v dlouhodobém horizontu. V krátkodobém horizontu studie zjistila, že nezaměstnanost měla významný negativní dopad na HDP ve všech čtyřech zemích, zatímco pracovní síla a inflace měly významné pozitivní a negativní účinky pouze v České republice a Polsku. Navíc zpožděné hodnoty nezaměstnanosti měly významné účinky na současné HDP v České republice, Polsku a Slovensku. Výsledky naznačují, že nezaměstnanost je důležitým faktorem hospodářského růstu v krátkodobém horizontu ve všech čtyřech zemích, zatímco vliv pracovní síly a inflace na HDP je méně jasný, protože mají významné účinky pouze v některých zemích. Studie poskytuje náhledy do faktorů hospodářského růstu ve čtyřech středoevrops.
|
|
|
Monetary policy of the Visegrad group countries in comparison with the Euro area
Alibrahim, Jalaa
Abstraktní: Alibrahim, Jalaa. Měnová politika zemí vyšehradské skupiny ve srovnání s eurozónou. Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Brno 2018. Cílem této diplomové práce je porovnat měnovou politiku zemí vyšehrádské skupiny a eurozóny (Měnová politiku Evropské centrální banky v rámci Slovenska) ve sledovaném období od roku 2001 do roku 2017 a zaměřit se na inflaci v těchto zemích. Výzkum byl zaměřen na dlouhodobý vztah mezi proměnnými, které jsou předmětem studie v průběhu výše uvedeneho období, aplikací grangerové kauzality a ukládáním odpovědí. Empirické výsledky ukážou, jak se proměnné pohybovaly a vzájemně souvisely během období. Předvede, jak měnová politika v zemích Visegrádské skupiny ovlivnila míru inflace ve srovnání s politikou ECB na Slovensku po roce 2009.
|
|
|
Strukturální fondy a Kohezní fond v zemích Visegradské čtyřky
Březinová, Tereza ; Černá, Iveta (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Práce nejprve představuje regionální politiku EU, v jejímž rámci je realizována politika hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU. Seznamuje s jejími cíli a finančními nástroji. Další část je zaměřena na Visegradskou skupinu a její fungování v regionu střední Evropy. Stěžejní kapitola se věnuje projevům kohezní politiky EU v jednotlivých zemích V4 v podobě alokace finančních prostředků a jejich vzájemné komparaci. Na závěr se práce zabývá možnou budoucí podobou této unijní politiky.
|
|
|
Wage Inequality and Returns to Education: Evidence from Visegrad Countries
Votava, Tomáš ; Klosová, Anna (vedoucí práce) ; Pugh, Geoff (oponent)
V současné ekonomické literatuře často diskutovaný fenomén mzdové nerovnosti je prokázaným jevem současných trhů práce jak v USA, tak v Evropě. V předkládané práci, založené na harmonizovaných datech databáze EU-SILC, jsou aplikovány techniky kvantilové regrese a tradiční metody nejmenších čtverců za účelem odhadu vlivu dosaženého vzdělání na mzdy v rámci zemí Visegrádské skupiny, tedy v České republice, Polsku, Maďarsku a na Slovensku. Hlavním cílem analýzy je prozkoumat návratnost investice do vzdělání v uvedených zemích a vysledovat rozdíly mezi těmito zeměmi, jakož i rozdíly mezi vybranými skupinami, utvořenými podle úrovně nejvyššího dosaženého vzdělání a počtu let strávených v placeném zaměstnání (pracovní zkušenost).
|
host ::
RSS.