|
|
Etika postmoderního subjektu a vztah k sobě samému
Homola, Matouš ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Tato práce je zaměřena na etiku a subjekt v postmoderním myšlení a poststrukturalismu. Výklad tématu je orientován na rozbor, interpretaci a komparaci převážně autorů francouzského myšlení druhé poloviny 20. století. Za pomoci užité literatury práce odpovídá na otázky: "Jak společnost, vědění a myšlení dané doby ovlivňuje svobodu lidské bytosti? Jaké mechanismy jsou přítomné při fungování jazykových struktur, ovlivňujících lidské myšlení? Jaké jsou možnosti jedince ve společnosti emancipovat se od vlivu mocenských strategií vládnoucích institucí?" Záměrem práce je formulovat pravidla etiky, která bude alternativou ke kodifikované, normativní morálce. Celou prací prostupuje rozlišení mezi moderním univerzalismem a postmoderní pluralitou. Tento dualismus je zde interpretován především na základě myšlenek J.-F. Lyotarda. Ve výkladu filosofie Deleuze a Guattariho je toto rozlišení formulováno skrze teorie arborescentních a rhizomatických struktur. Autorem dominujícím v tematickém výkladu práce je Michel Foucault. Pomocí myšlenek tohoto autora je zde interpretována normalizace a disciplinace subjektu, potažmo autoritativně ustanovená etika. Stěžejním motivem celé práce je návrh Foucaultovy etiky, založené na vztahu k sobě samému. Tato sebe-reflexivní etika, péče o vlastní bytí, má původ v antice, na kterou se...
|
|
|
Etika postmoderního subjektu a vztah k sobě samému
Homola, Matouš ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Tato práce je zaměřena na etiku a subjekt v postmoderním myšlení a poststrukturalismu. Výklad tématu je orientován na rozbor, interpretaci a komparaci převážně autorů francouzského myšlení druhé poloviny 20. století. Za pomoci užité literatury práce odpovídá na otázky: "Jak společnost, vědění a myšlení dané doby ovlivňuje svobodu lidské bytosti? Jaké mechanismy jsou přítomné při fungování jazykových struktur, ovlivňujících lidské myšlení? Jaké jsou možnosti jedince ve společnosti emancipovat se od vlivu mocenských strategií vládnoucích institucí?" Záměrem práce je formulovat pravidla etiky, která bude alternativou ke kodifikované, normativní morálce. Celou prací prostupuje rozlišení mezi moderním univerzalismem a postmoderní pluralitou. Tento dualismus je zde interpretován především na základě myšlenek J.-F. Lyotarda. Ve výkladu filosofie Deleuze a Guattariho je toto rozlišení formulováno skrze teorie arborescentních a rhizomatických struktur. Autorem dominujícím v tematickém výkladu práce je Michel Foucault. Pomocí myšlenek tohoto autora je zde interpretována normalizace a disciplinace subjektu, potažmo autoritativně ustanovená etika. Stěžejním motivem celé práce je návrh Foucaultovy etiky, založené na vztahu k sobě samému. Tato sebe-reflexivní etika, péče o vlastní bytí, má původ v antice, na kterou se...
|
|
|
Prameny pozitivního vztahu k druhým lidem
STAŇKOVÁ, Jana
Práce se zabývá jednotlivými prameny pozitivního vztahu člověka k druhým lidem, a to na základě převážně psychologických, ale i etických a filosofických východisek. Strukturu práce tvoří pět tématických okruhů. První čtyři okruhy zahrnují poznatky o smyslu a poslání lidské existence, pozitivním vztahu člověka k životu, k sobě samému a k druhým lidem; pokud člověk zaujímá láskyplný vztah k sobě samému, projikuje se tento vztah i do přívětivého a harmonického přístupu k jeho okolí. Takový člověk je přívětivý, přátelský a vychází dobře s druhými lidmi. Součástí jsou i úvahy o přátelství jako o kladném postoji k druhému člověku, který vyvolává radost, pocit sounáležitosti a chrání lidský život před upadnutím do temnoty a utrpení; vztah člověka k člověku představuje naději a oporu v nejistém lidském životě. Pátý okruh obsahuje ústřední myšlenky z {\clq}qkořenů`` pozitivního vztahu k druhým lidem a směřuje k přínosným závěrům na základě osobních náhledů a postojů.
|
host ::
RSS.