|
|
Sledování reprodukce a přírůstků hmotnosti u výstavních holandských králíků
MASOPUSTOVÁ, Vladimíra
Diplomová práce se zabývá sledováním reprodukce a hmotnostních přírůstků u výstavních holandských králíků v zájmovém chovu. Chov, ve kterém byla práce sledována, má stabilně 25 samic a 8 - 10 samců. Za připouštěcí období vyprodukuje tato plemenná základna přibližně 370 - 400 mladých králíků. V literární části této práce je popsána historie a vznik chovů králíků u nás, standard plemene holandský černý a dále obecné informace o pohlavní soustavě, odchovu králíků a výživě těchto zvířat. Praktická část zahrnuje sledování, které se zabývá daným počtem vrhů za připouštěcí období, u kterých je sledována natalita a mortalita, hmotnostní přírůstky, průběh odchovu a kresba plemene. Dále je pozorováno chování, březost, porod a péče o vrh u samic v chovu. V závěru práce jsou tyto poznatky zpracovány a celý chov je vyhodnocen dle získaných dat.
|
|
|
Analýza výrobních a ekonomických ukazatelů při odchovu selat
DVOŘÁKOVÁ, Lenka
Cílem této diplomové práce bylo vyhodnotit v užitkovém chovu Ratiboř, Zemědělské družstvo Chyšky v okrese Písek, reprodukční užitkovost prasnic firemního programu Česká PIC. Sledované stádo užitkového chovu bylo k 31.12.2016 tvořeno 119 prasnicemi a prasničkami. Pro vyhodnocení reprodukčních ukazatelů se plemenice rozdělily na prasničky zapuštěné a nezapuštěné, prasnice na 1. - 2. vrzích (rizikové vrhy), 3. - 5. vrzích (produkční vrhy) a na 6. a dalších vrzích. V chovu jsou prasničky nejčastěji zapuštěny mezi 230. 269. dnem života. Ve sledovaném roce 2016 bylo na 1 prasnici za rok živě narozeno průměrně 25,2 kusu. Počet odchovaných selat byl na úrovni 21,8 kusu selete, přičemž hodnoty nedosahovaly požadovaného optima. Dobré výsledky byly zjištěny u délky mezidobí (155,3 dní) a s ním spojených počtů vrhů na prasnici. Prasnice dosahují 2,4 vrhu za rok a není u nich problém s nástupem říje po odstavu. Říje nastává nejvíce 4. a 5. den po odstavu. Celkové náklady na prasnice za rok činily 676 519,43 Kč, přičemž na 1 kg odstaveného selete připadalo 53,75 Kč.
|
|
|
Zhodnocení reprodukčních ukazatelů ve vybraném chovu prasat
Houdek, Tomáš ; Čítek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Miloslav, Miloslav (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo analyzovat z dostupných dat významné reprodukční ukazatele prasnic, dle kterých je možné statisticky vyhodnotit dosahovanou úroveň reprodukce sledovaného chovu a posoudit faktory které ji ovlivňují. Tyto ukazatele je třeba stanovovat s co největší přesností, ale také nejnižší časovou náročností při měření a sběru dat.
V práci byl z reprodukčního podniku SPV Plevnice vybrán soubor 110 prasnic jednoho turnusu. U těchto prasnic byla získána kompletní data o celoživotní užitkovosti a na jejich základě byla provedena analýza. Tato zvířata byla rozdělena do 8 skupin dle pořadí aktuálního vrhu, genotypu prasnice a genotypu kance, kterým byla inseminována. Na vybraných zvířatech bylo stanoveno 13 základních reprodukčních ukazatelů pro všechna zvířata a dalších 10 reprodukčních ukazatelů zohledňujících genotyp prasnice (BLBA x BAL) a kance (4 plemeníci). BLBA = České bílé ušlechtilé x Landrase x Topigs, BAL = České bílé ušlechtilé x Landrase x Topigs x DanBred.
Ve sledovaném podniku byla průměrná hodnota celkem narozených selat 13,94, složena z 13,25 selat živě narozených a 0,68 mrtvě narozených, což tvořilo 4,88% z vrhu. Průměrný počet odstavených selat na prasnici a vrh byl 12,16 při ztrátách 1,06 selete a statistické významnosti rizikových a produkčních vrhů (p=0,0436). Procento zabřeznutí po 1. inseminaci 89,82% je ovlivněno průměrným počtem neproduktivních dnů-10,84 dní. Všechny tyto faktory společně s průměrnou délkou laktace 27,06 dní, tvoří mezidobí (154,03 dní) s obrátkovostí 2,37vrhů za rok. Nejdůležitějším ukazatelem pro podnik je počet odstavených selat/rok, který při daném obratu činí-28,82 selat/prasnici/rok. Dále bylo provedeno srovnání ukazatelů reprodukce z hlediska genotypu prasnic BLBA a BAL.
Obdobně jako v další kapitole při srovnávání kanců. Nejlepší kanec L1536 měl nejvíce živě narozených selat a při průměrných ztrátách v odchovu (-1,11) 12,28 odstavených selat. To je prakticky totožné s kancem L1538, u kterého byl ale velmi nízký počet živě narozených selat a tedy i vyšší využití kojných prasnic. Nejmladší kanec L25 má nejvyšší počet živě narozených selat na prasnici/rok, ale zároveň nejvyšší počet ztrát selat do odstavu a tudíž i nejméně odstavených selat v porovnání s ostatními kanci. Z hlediska rozdělení sezonnosti na roční období, jsou výsledky nejhorší pro letní období (12,7 živě narozených selat/vrh).
|
host ::
RSS.