|
|
Strukturně funkční charakteristika průduchů jmelí bílého (Viscum album L.) a jeho hostitele lípy (Tilia sp.)
Bělíček, Dominik
Tato diplomová práce se zabývá srovnáním morfologie průduchů poloparazita jmelí bílého (Viscum album L.) a jeho hostitele lípy (Tilia sp.) v kontextu fyziologických parametrů jako jsou vodní potenciál, průduchová vodivost a fotosyntéza, a to za účelem pochopení vztahu mezi těmito dvěma druhy. Výzkum byl uskutečněn na Ústředním hřbitově v Brně. Zde bylo vybráno 10 napadených a 10 nenapadených lip. Během léta roku 2022 byly odebrány lakové otisky z listů lip a jmelí a následně změřeny odpovídající fyziologické parametry. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že napadení jmelím nemá jak na morfologii průduchů lip, tak na fyziologické parametry téměř žádný významný vliv. Dále bylo dokázáno, že má jmelí více menších průduchů, než má lípa. Ukázalo se, že ač má jmelí vyšší průduchovou vodivost, rychlost fotosyntézy je stejná pro oba druhy, efektivita využití vody jmelí je tedy mnohem nižší. Potvrdilo se, že jmelí má jako poloparazit mnohem menší vodní potenciál než hostitel. Ač tyto informace pomáhají chápat tento vzájemný vztah, vytváří prostor pro další zkoumání chování obou druhů.
|
|
|
Reakce sazenic břízy bělokoré (Betula pendula Roth.) na stres suchem
Orlovský, Vít
Klimatické změny s jejich zrychlující se intenzitou představují primární faktor, na který musí lesní i městské porosty reagovat. Obzvláště častěji se opakující periody sucha spolu se stoupající průměrnou roční teplotou, hlavně v městské zástavbě, představují výrazný rostlinný stresor. Jelikož bříza bělokorá (Betula Pendula Roth) je často používanou dřevinou v městských výsadbách, cílem této práce bylo zhodnocení fyziologických reakcí sazenic břízy bělokoré po dokončeném vývinu listů na stres suchem. Při hodnocení reakce sazenic na stres se potvrdil předpoklad, že s narůstající suchem dochází k poklesu vodního potenciálu. Vlivem stresu suchem jsme zaznamenali pokles vodního potenciálu měřeného v poledne o 86 % oproti počátku experimentu. Sedmnácti denní sucho způsobilo také pokles rychlosti fotosyntézy a průduchové vodivosti o 96 %. Sazenice břízy tedy na stres suchem reagovali velmi citlivě se snahou zabránit snížení vodního potenciálu. Při srovnání variability reakcí jednotlivých sazenic byla u fyziologických parametrů prokázána jejich značná odlišnost v reakci na stres suchem. Například u rychlosti fotosyntézy dosáhl variační koeficient u stresovaných sazenic na konci experimentu hodnoty 97 %. Reflektanční index PRI, který nepřímo charakterizuje obsah karotenoidů, vykazoval variační koeficient dokonce 306 %. Všechny tyto informace nám poskytují jasné důkazy o schopnosti jednotlivých sazenic břízy reagovat na stres suchem odlišným způsobem. Na základně našich měření a následných výsledků můžeme konstatovat, že variabilita sadebního materiálu břízy bělokoré je schopna reagovat na požadavky, které s sebou nese předpokládaná klimatické změna.
|
|
|
Fenomén příjmu vody listovím - mechanismy a konsekvence, se zaměřením na temperátní druhy rostlin
Oramová, Viktorie ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Ponert, Jan (oponent)
Schopnost rostlin přijímat vodu listovím je ve vědecké obci již dlouhou dobu diskutované téma. U epifytních druhů (např. tilandsie) je tento jev považován za adaptaci pro život v korunách stromů, kde došlo k redukci kořenového systému a příjem vody listem se tak stal nutností. Proto bylo překvapivé, když byla schopnost přijímat vodu listovím potvrzena i u rostlin, které mají plně funkční kořenový systém. Postupně se vynořují nové a nové důkazy o přítomnosti tohoto fenoménu u stéle širšího spektra rostlin, napříč taxonomickým systémem i biomy, mírný pás nevyjímaje. Chybí ale návaznost těchto prací jedna na druhou, a proto jsou mnohé poznatky o příjmu vody listem stále roztříštěné. Tato bakalářská práce se zaměřuje především na struktury a mechanismy, kterými může voda do listu vstoupit. Diskutuje průchod vody přímo přes kutikulu prostřednictvím kutikulárních pórů, nebo za pomoci jiných epidermálních struktur: skrze průduchy, trichomy a hydatody, popřípadě prostřednictvím organismů žijících na listě. Dalším diskutovaným tématem je využití takto přijaté vody rostlinou - vylepšení vodního režimu, zavodnění embolizovaných cévních elementů, možná exudace do půdy a další. Celá záležitost příjmu vody listovím může mít ještě mnohé další konsekvence na úrovni ekosystému, např. v oblasti koloběhu vody a...
|
|
|
Vplyv veku na prieduchovú vodivosť a fotosyntézu dubu letného
Beňová, Eva
S přibývajícím věkem se snižuje vitalita stromu. Ekofyziologické parametry – fotosyntéza, křivky závislosti fotosyntézy na koncentraci CO2 (A-Ci křivky) a na světle, fluorescence chlorofylu, průduchová vodivost a vodný potenciál nám podávají informace o fyziologické vitalitě rostlin. V bakalářské práci byly zmíněné parametry použity na posouzení vlivu věku dubu letního (Quercus robur) na průduchovou vodivost a fotosyntézu. Byly mezi sobou porovnávány dvě věkové skupiny stromů, v první měly stromy více jak 600 let, v druhé byly stromy, jejichž věk byl méně než 30 let. Gazometrické měření ukázalo na nižší celkovou intenzitu fotosyntézy starých stromů. Pomoci A-Ci křivek, byly určeny biochemické limity Vcmax, Jmax a Rd (maximální karboxylace enzymu Rubisco, maximální rychlost transportu elektronů a denní dýchání; v daném pořadí), které se mezi starými a mladými stromy nelišily. Fluorescence chlorofylu nám sloužila k určení maximálního kvantového výtěžku v noci (Fv/Fm) a za různých intenzit osvětlení (Fvˈ/Fmˈ), přičemž nebyly detekovány rozdíly ve světelné části fotosyntézy mezi starými a mladými stromy. V čem se ale mladé od starých stromů lišily, byla průduchová vodivost, která byla při nelimitujícím obsahu vody v půdě nižší starých stromů než u mladých. Následkem toho byla u nich nižší i intercelulární koncentrace CO2, co vedlo k nižší koncentrace CO2 na místech karboxylace a celkově k nižší intenzitě fotosyntézy. Na druhou stranu v létě, za mírného přísušku, měly staré stromy lepší přístup k půdní vodě, co indikovalo vyšší hodnoty vodního potenciálu. Díky tomu, měly staré stromy v létě podobnou maximální průduchovou vodivost jako mladé stromy; minimální průduchová vodivost v noci a při maximálních evapotranspiračních požadavcích byla ale u starých stromů vyšší než u mladých. Výsledky naznačují, že jedním z hlavních důvodů chřadnutí stromů ve vysokém věku je regulace průduchové vodivosti a tím i optimalizace schopnosti regulovat asimilaci uhlíku a transpiraci.
|
|
|
Stanovení vodního potenciálu vybraných rostlin pěstovaných v podmínkách vodního deficitu
Procházková, Denisa ; Hniličková, Helena (vedoucí práce) ; Martinková, Jaroslava (oponent)
Bakalářskou práci jsem zpracovala na téma Stanovení vodního potenciálu vybraných rostlin pěstovaných v podmínkách vodního deficitu.
Rajčata a papriky jsou teplomilné rostliny, které jsou velmi náchylné na nedostatek vláhy. Zejména pak paprika, která má menší kořenovou soustavu a sucho snáší hůře. Obě rostliny patří do čeledi Solanaceae.
Tato čeleď je velmi významná z hlediska užitkovosti, díky svým plodům, které se konzumují, potřebují ke svému vývoji dostatek vláhy. Proto je sucho jedním z nejvýznamnějších stresových faktorů. Cílem pokusu bylo sledovat průběh stresové reakce a následné vyhodnocení reakce vybraných druhů.
Pokus probíhal v létě roku 2015 s mladými rostlinami rajčete a papriky. Tyto rostliny byly vystaveny řízenému vodnímu stresu ve skleníku Katedry botaniky a fyziologie rostlin FAPPZ ČZU v Praze. Během pokusu měly rostliny přirozené světelné podmínky a byly pěstovány v nádobách se zahradním substrátem. Pokusné rostliny byly rozděleny na dvě varianty a to na kontrolní a stresovanou. U kontrolní varianty probíhala pravidelná zálivka, naopak
u varianty stresované byla zálivka během pokusu přerušena. Pokus probíhal po dobu 14 dní
a byl ukončen po 7. odběru, kdy byly rostliny zcela dehydratovány. Vodní potenciál byl mě-řen Dew point meter a hmotnostní vlhkost pomocí přístroje HH2 moisture meter.
Hodnota vodního potenciálu u stresované varianty během pokusu klesala. U rostlin Solanum lycopersicum byly počáteční hodnoty - 1,09 MPa a klesaly až na - 4,07 MPa. K poklesu došlo i u Capsicum annuum, jejíž hodnoty se pohybovaly mezi - 1,02 až - 4,15 MPa . Hodnoty naměřené u rostlin stresovaných vodním deficitem byly nižší než tomu bylo u varianty kontrolní.
Hmotnostní vlhkost se u stresovaných rostlin také měnila. U obou stresovaných druhů rostlin došlo během měření k poklesu půdní vlhkosti. U Solanum lycopersicum se naměřené hodnoty pohybovaly od 0,38 g.g-1 do 0 g.g-1. U rostlin Capsicum annuum se měření pohybovalo v rozmezí od 0,55 g.g-1 do 0,01 g.g-1. Kdy hodnoty naměřené u stresovaných rostlin dosáhly nižších hodnot než u kontrolní varianty. Oba druhy rostlin měly na vodní stres podobnou reakci a nijak zvláště se nelišily.
|
|
|
Dynamika klíčení semen vybraných druhů dřevin ve vztahu k průběhu půdní vlhkosti a teploty na experimentální ploše v lokalitě Hurufa Shamena v Etiopii.
Veselský, Marek
Cílem práce bylo porovnat úspěšnost klíčení a přežití vybraných druhů dřevin s průběhem půdní vlhkosti a teploty. Na experimentální ploše v Hurufa Shamena v Etiopii bylo použito 20 druhů dřevin (původních i nepůvodních) za účelem nalezení druhů, které jsou vůči suchu tolerantní a které náchylné. Práce obsahuje zhodnocení úspěšnosti přežití jednotlivých druhů dřevin. Na základě získaných informací bylo zjištěno, že jako perspektivní dřeviny se jeví Acacia saligna s předosevní přípravou a Dodonaea viscosa. Tyto dřeviny jsou schopné přežít na degradovaných půdách a mohou být použity při rekultivaci přímým výsevem v oblastech s podobnými přírodními podmínkami, jako jsou v oblasti umístění experimentální plochy. Naopak nejhůře dopadly druhy Juniperus procera a Pinus patula.
|
host ::
RSS.