Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Využití přístrojových metod k hodnocení stavu stromů
Vančurová, Klára
Bakalářská práce je zaměřena na téma: Využití přístrojových metod k hodnocení stavu stromů. V první části literárního přehledu je popsána vitalita stromů a je vysvětleno proč dochází k jejich hodnocení. Následně se práce zabývá rozdělením jednotlivých metod a přístrojů na vizuální a přístrojové hodnocení. Ty jsou pak dále kategorizovány podle jejich principu použití. Celkově byly vyhodnoceny čtyři přístrojové metody fyziologické vitality a u biomechanické vitality šest vizuálních a osmnáct přístrojových metod. V další části byla na základě popisu těchto přístrojových metod vytvořena analýza firem v České republice, které poskytují měření a vyhodnocení odborných posudků těmito přístroji.
Mezi výzkumníkem a účastníkem: nároky na metody a techniky sociologického výzkumu
Buchtík, Martin ; Holeček, Tomáš (vedoucí práce) ; Tížik, Miroslav (oponent) ; Ryšavý, Dan (oponent)
Mezi výzkumníkem a účastníkem: nároky na metody a techniky sociologického výzkumu. Abstrakt Disertační práce se věnuje designu metod a technik výzkumu, které zprostředkovávají vztah mezi výzkumníkem a účastníkem výzkumu (např. rozhovory, dotazníková šetření atp.). Jejím hlavním cílem je uceleně nahlédnout výzkumnou praxi a posoudit ji řadou kritérií a myšlenkových testů. Práce diskutuje 24 nároků, které může výzkumník na tyto metody klást. Text vychází z revize umírněného neopozitivistického přístupu, specificky pak z Carnapova rozdělení vědeckého a běžného poznání. To je v představeném pojetí výzkumu jako dosahování vysvětlení rozšířeno o koncepty konceptuálních prostorů a sociálních reprezentací, v nichž jsou nároky na metody ukotveny. Role pojetí výzkumu jako způsobu dosahování vysvětlení klade důraz na (1.) identifikaci teoretických východisek vědeckého modelu, včetně jeho metodologických předpokladů, a na straně druhé na samotný (2.) přístup ke zkoumání běžného poznání jako sociální reprezentace a ne pouhého postoje. (3.) Je zde zdůrazněna role pevných bodů, které umožňují překlad mezi běžným a vědeckým poznáním. V textu je pozornost soustředěna na postup konstruování výzkumného designu ve všech jeho fázích a na teoretická a konceptuální východiska a klade důraz na specifické aspekty spolupráce s...
Diferenciace míst spotřeby z hlediska jejich estetiky
Musilová, Marta ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
(česky) Spotřební svoboda nabyla významu, který byl dříve připisován práci, a stala se tak prostředkem ustanovování a znovu potvrzování identity. Míra této svobody je určována na základě přístupu ke zdrojům, které mohou být ekonomické, prostorové či symbolické. Poslední zmíněné se zakládají na pocitech nepatřičnosti, které spočívají na estetické korespondenci. Ta může být chápána jako korespondence mezi jedincovým habitusem a estetikou prostředí. Ve své práci proto ukazuji, jaký význam je přikládán estetice při posuzování míst spotřeby. Zaměřuji se místa spotřeby nacházející se v pražských Nuslích, jež jsou lokalitou ohroženou gentrifikací. Může tak docházet k vytlačování původních míst spotřeby a jejich nahrazování místy vhodnými pro gentrifiery. Místa spotřeby omezuji na bary, restaurace a hospody, které jsou v českém prostředí obzvláště důležité, protože fungují jako sociální tmel a zdroj sociálního kapitálu. Ve výzkumu využívám vizuálně- metodologického přístupu, konkrétně propojení shooting skriptu a zakotvené teorie. Na jejich základě prezentuji centrální kategorii atmosféry, která je složena ze dvou částí - sociální atmosféry, jež se váže k živosti místa a interpersonálním vztahům, a estetické atmosféry, skládající se z vnímané čistoty místa a materiální výzdoby. Estetika míst spotřeby je...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.