| |
|
Hodnota statistického života: odhad pro ČR a implikace pro náhrady nemajetkové újmy
Přenosilová, Klára ; Dušek, Libor (vedoucí práce) ; Rod, Aleš (oponent)
Tato práce spojuje ekonomii a právo a poukazuje na to, jak výsledky ekonomických odhadů mohou být prospěšné a užitečné pro právní praxi. Co se týče ekonomické teorie, tato práce vychází z teorie kompenzačních mzdových diferenciálů, které vznikají na trhu práce, a prostřednictvím nichž jsou zaměstnanci v rizikovějších profesích kompenzováni za zvýšenou pravděpodobnost smrtelných a nesmrtelných pracovních úrazů. Na základě kompenzačních mzdových rozdílů zapříčiněných rozdílnou úrovní rizikovosti profesí v různých sektorech ekonomiky, jsem odhadla hodnotu statistického života v České republice. Výsledné odhady se pohybovaly mezi 86,2-96,8milióny Kč. V právní praxi by mohly tyto odhady sloužit jako referenční částky při odškodňování nemajetkové újmy při poškození zdraví a při usmrcení.
|
|
Stínové ceny v české ekonomice
Sieber, Martina ; Kislingerová, Eva (vedoucí práce) ; Soukup, Jindřich (oponent) ; Vlček, Josef (oponent)
Disertační práce je zacílena na komplexní ovládnutí problematiky stínových cen. Stínové ceny jsou úzce spojeny se socioekonomickým hodnocením a jako takové vyjadřují užitek, který přináší určitý statek. Vzhledem k tomu, že oblast stínových cen je v České republice relativně nová dala si disertační práce za cíl vydefinovat nejen předpoklady, na kterých jsou postaveny, ale i definovat soubor metod, které jsou použitelné pro jejich stanovení. Jelikož se v případě stínových cen bavíme o užitku, který přináší daný statak, jsou stínové ceny determinována dvěmi parametry, a to je bohatství společnosti, společenské hodnoty. Z tohoto vymezení jednoznačně vyplývá, že není možné vnímat stínové ceny vytvořené v zahraničí za jednoduše převoditelné do českého prostředí. Každý stát má svoji vlastní úroveň bohatství společnosti, ale i specifické společenské a etické hodnoty a tedy i specifické stínové ceny. Tak jako nejsou převoditelné stínové ceny, tak nejsou vždy převoditelné ani metody či jejich konkrétní aplikace využívané k jejich vyčíslení v zahraničí. Disertační práce se proto kritickým pohledem soustředila na to, které metody a za jakých předpokladů či s jakými konkrétními parametry lze využít. Stínové ceny statků stanovujeme na bázi oportunitních nákladů (pro případ tržních statků) případně na bázi WTP (ochoty zaplatit) či WTA (ochoty akceptovat), a to jak pro statky tržní, tak i pro statky netržní. K ocenování zmíněných dvou skupin statků přistupujeme zdánlivě odděleně, nicméně v obou případech se opíráme o shodné metodologické zázemí (neoklasickou ekonomii). Tržní statky lze oceňovat na bázi oportunitních nákladů, ale vzhledem k tomu, že ty jsou velmi komplikovaně dostupné, většinou se přistupuje k tomu, že se definují tzv. konverzní faktory shodné pro určité skupiny tržních statků. Následně se stínová ceny tržního statku stanovuje tak, že násobíme tržní cenu příslušným konverzním faktorem. Vzhledem k tomu, že dnes se v praxi konverzní faktory běžně využívají při hodnocení pomocí CBA, a to v situaci, kdy nejsou jednoznačně definovány, považuji za vellký přínos dané disertační práce, že zkalkulovala konverzní faktory pro všechny obchodovatelné statky a pro práci. Statky netržní se vzhledem ke svým specifickým charakteristikám oceňují každý zvlášť. Jako ukázku přístupu k jejich oceňování přinesla tato disertační práce kritickou analýzu ocenění tří vybraných, a to život, hluk a čas.
|