|
|
Porovnání různých způsobů chovu, výživy a řízené reprodukce mníka jednovousého (Lota lota)
ZÁVORKA, Milan
Na základě výsledků získaných po 216 dní trvajícího pokusu s různými odchovy mníku, lze konstatovat, že druh krmiva nehraje prvořadý význam. Tento fakt je založen na předchozí adaptaci mníka na danou potravu, to je důležité zejména u umělých krmiv. Důležitějším faktorem z našeho hlediska je teplota, intenzita a způsob odchovu. U věkově rozdílných skupin mníků byla provedena rozsáhlá potravní výběrovost zahrnující 11 druhů ryb. Všechny skupiny mníků preferovaly tyto druhy: amur bílý, candát obecný, lín obecný a střevlička východní. Nepreferovaným druhem byl ježdík obecný. A rozdílná preference byla stanovena pro kapra obecného, karase stříbřitého, mníka jednovousého, slunečnici pestrou a také pro plotici obecnou. Studie hodnotila reprodukční ukazatele u mníka jednovousého (Lota lota.) a věnovala se inkubační době ve dvou lokalitách. Výtěr mníka byl pozorován od ledna do začátku února při průměrné teplotě 1,55 +- 0,9 °C v Borové Ladě a 4,78 +- 0,11 °C v Mydlovarech. U mníku ve stáří 2+ bylo stanoveno průměrné množství nabobtnaných jiker v jednom gramu na 1166 +- 100 kusů jiker. Relativní plodnost 257260 +- 70678 kusů jiker na kilogram jikernačky. Absolutní plodnost byla v 24232 +- 6753. Posledním hodnoceným parametrem byla inkubační doba. Průměrná inkubační doba v letech 2020-2022 byla v Mydlovarech 202 +- 24,55 °D a v Borové Ladě 75,8 +- 16,67 °D. V souvislosti s umělým výtěrem v této studii dále poukazujeme na možnost odlepkování uměle vytřených jiker pomocí NaClO, u kterého jsme nepozorovali negativní vliv.
|
|
|
Posouzení možnosti reintrodukce lipana podhorního vysazením uměle odchovaných generačních ryb v předvýtěrovém období
PASTEJŘÍK, Jan
Tato práce se zabývá možností reintrodukce lipana podhorního do volných vod, a to pomocí vysazení uměle odchovaných generačních ryb v jejich předvýtěrovém období. Pro pokus byly použité 3-4leté generační ryby, které byly odchovány v průtočné nádrži Hulák v Prachaticích. Ryby byly následně na jaře označeny a vysazeny do úseků revíru FROV JU, které byly před tím proloveny elektrickými agregáty a bylo zkoumáno tamní složení populací ryb. Stejným způsobem byl proveden kontrolní odlov také na podzim - tentokrát hlavní pozornost směřovala na přítomnost generačních lipanů a juvenilů. Kromě toho byl proloven rovněž navazující úsek řeky (mimo experimentální úseky), ve kterém byla odlovena většina ryb. Na základě výsledků provedených sledování je možno říci, že v úseku toku, do kterého byly vysazeny odchované generační ryby, proběhl alespoň částečně úspěšný přirozený výtěr. I když počet na podzim odlovených tohoročních jedinců byl nízký (11 ryb), je možno tento přístup považovat za perspektivní z hlediska možnosti podpory výskytu lipana ve volných vodách a vhodný k dalšímu testování. Zpětně odloveno po 7 měsících od vysazení bylo pouze 6 % vysazených generačních ryb. Velikost těchto jedinců byla prakticky stejná jako při jejich nasazení. V případě použití tohoto přístupu v rámci rybářského hospodaření je nutné vysadit generační ryby maximálně několik týdnů před očekávaným výtěrem.
|
|
|
Management generačních ryb candáta obecného (Sander lucioperca) a jeho vliv na produkci jiker a larev
MALINOVSKYI, Oleksandr
ato dizertační práce se zabývá a optimalizuje reprodukční techniky candáta obecného se zaměřením na fyziologické a ekologické nároky generačních ryb: (I) Výtěrové chování a správný výběr výtěrového substrátu je důležitá součást biologie tohoto druhu. Hlavním výsledkem této studie byla silná preference k výtěrovému místu. Výběr substrátu nebyl ovlivněn teplotou ani zmenšením dostupností preferovaných hnízd, samci více preferovali kartáčová hnízda. (II) Výtěr v zajetí nám snižuje především u samic fyziologický stav generačních ryb. U samců bylo zjištěno silné ochranné chování, při kterém docházelo k napadání samic. Separace pohlaví signifikantně snižuje zranění samic a zlepšuje fyziologický stav generačních ryb. (Ill) Tato studie testovala využití různých protiplísňových koupelí s cílem snížit povýtěrovou mortalitu generačních ryb. Dlouhodobá koupel (144 h) v kuchyňské soli o koncentraci 5 a 10 g L-1 a ve formaldehydu (0,015 ml L-1) při délce expozice 72 h významně snížily povrchové zaplísnění a povýtěrovou mortalitu generačních ryb. Tyto koupele jsou velice praktické a efektivně snižují mortalitu vytřených generačních ryb. Vedle toho, použití kuchyňské soli je také šetrné k životnímu prostředí. (lV) Krmení živými rybami je důležité pro dozrávaní gamet, a to zejména u ryb z volných vod, které nekonzumují peletové krmivo. Tato studie se zaměřovala na závislost teploty vody na počtu zkonzumovaných ryb. Průměrná biomasa zkonzumovaných ryb se signifikantně zvyšovala s nárůstem teploty vody od 4,5°C. Obecně v předvýtěrovém období samice zkonzumují více ryb než samci. Se zvyšující se teplotou vody (8,5 °C), studie ukazovala tendenci ke konzumaci největší kořisti.
|
|
|
Chov mníka jednovousého (Lota lota L.) na území České republiky
MRÁZ, Luděk
Zabývám se chovem mníka jednovousého různými metodami chovu a to od váčkového plůdku až po ročka (jednoletou rybu) s možným výhledem do budoucna jako s tržní rybou. Také srovnávám poloumělý a umělý způsob výtěru. Krátce se zmiňuji i o chovu v zahraničí především Polsko a Německo. Navrhuji opatření na zvýšení produkce a uplatnění mníka na našem trhu jako konzumní ryby.
|
|
|
Indukce a optimalizace mimosezónního výtěru generačních ryb candáta obecného (Sander lucioperca)
VLČEK, Jakub
V průběhu dvou mimosezonních a jednoho sezonního výtěru candáta obecného bylo celkem použito 21 párů generačních ryb, které byly rozděleny do třech skupin odlišujících se pouze délkou studené periody (SP) a datem výtěru. Skupina časného výtěru (A) SP = 122 dnů, Skupina běžného výtěru (B) SP = 149 dnů, Skupina pozdního výtěru (C) SP = 223 dnů. Termíny výtěrů byly: A 11.3., B 26.4., C 13.6). U jednotlivých skupin generačních ryb byly sledovány základní produkční ukazatele (délka latence, úspěšnost výtěru, oplozenost jiker, líhnivost larev atd.) a kvalita spermatu mlíčáků, kteří byly vzorkováni jeden den po pozorovaném poloumělém výtěru. U skupiny A a B bylo dosaženo 100 % úspěšnosti výtěru, oplozenost jiker se pohybovala na úrovni 59,4 % (Skupina A) a 80,3 % (Skupina B). Horších výsledků bylo dosaženo u Skupiny C, kde se vytřelo pouze 42,9 % ryb s nulovou oplozeností jiker. Z analýzy kvality spermatu bylo zjištěno, že délka SP neměla vliv na kvalitativní ukazatele spermatu u jednotlivých skupin a za nulovou oplozeností jiker ve Skupině C tedy zřejmě stála nízká kvalita jiker. Hlavním zjištěním této práce je, že candáta obecného lze úspěšně polouměle mimosezonně vytřít v časném jarním období s výsledkem výtěru srovnatelným s obdobím normálního sezonního výtěru. Ovšem pro dosažení kvalitního pozdního výtěru je nutné generační jikernačky stimulovat jiným způsobem, který by vedl k zlepšené kvalitě jiker a následně pak i vyšší oplozenosti.
|
|
|
Reprodukce mníka jednovousého (\kur{Lota lota}) a inkubace jiker při různých teplotách v provozních podmínkách
MIKEŠOVÁ, Lucie
Studie hodnotila reprodukční ukazatele u mníka jednovousého (Lota lota L.) a porovnávala inkubační periodu ve dvou lokalitách. Bylo potvrzeno, že se mník jednovousý vytírá v období konce prosince a začátku ledna při průměrné teplotě 1,93 ? 0,8°C. Bylo zjištěno, že obsah jiker v 1 g je 3325 ? 248 kusů jiker a v 1 ml je 1434 ? 24 kusů jiker. Také se hodnotila velikost jiker před a po nabobtnání. Velikost před nabobtnáním byla 0,814,8 ? 8 mm a po nabobtnání 0,838 ? 7,1 mm. Dále byly stanoveny absolutní, relativní plodnosti a GSI, kdy absolutní plodnost byla 289 279 ? 204 759 kusů jiker, relativní plodnost 763 523 ? 110 061 kusů jiker na kilogram hmotnosti těla ryby a GSI činil 23,15 ? 3,9 %. Posledním hodnoceným parametrem byla inkubační doba. Inkubační doba byla ve Vodňanech 178,4 °D a v Borových Ladách 145,4 °D.
|
|
|
Optimalizace umělého výtěru candáta obecného (Sander lucioperca) pomocí HCG a nové způsoby umělého odlepkování vytřených jiker před jejich inkubací.
BLECHA, Miroslav
V Prvním experimentu byl pozorován vliv různých dávek hormonálního přípravku Chorulon, obsahující účinnou látku HCG, na základní reprodukční ukazatele jikernaček. Hodnocena byla např. synchronizace výtěru, úspěšnost výtěru, množství samovolných výtěrů, plodnost jikernaček, oplozenost a líhnivost jiker. Použité dávky HCG byly 250, 500, 700 a 1000 IU na kilogram hmotnosti generační ryby. Všechny uměle vytřené jikry byly odlepkovány směsí mastku a mléka. V druhém experimentu bylo provedeno porovnání různých druhů odlepkovacích roztoků, u kterých byla vyhodnocována zejména časová a pracovní náročnost a vliv jednotlivých odlepkovacích roztkoků na oplozenost a líhnivost jiker. V tomto pokusu bylo všem generačním jikernačkám candáta obecného injikováno stejné množství hormonálního přípravku HCG a to 500 IU na kilogram hmotnosti těla generační ryby. Testovanými odlepkovávacími roztoky byla směs mastku a mléka, pouhé promývání jiker vodou a roztok alkalázy o různých koncentracích. Použité množství alkalázy bylo 0,5; 1; 1,5; 2; a 5 ml, které bylo smícháno s destilovanou vodou, tak aby celkový objem roztoku byl 1000 ml. Třetí experimen měl za úkol simulovat poloprovozní masový výtěr generačních ryb candáta obecného. Všem jikernačkám bylo podáno stejné množství hormonálního přípravku a to 500 IU HCG na kilogram hmotnosti generační ryby. Jikry získané při tomto pokusu byly odlepkovávány směsí mastku a mléka. V posledním experimentu byla vyzkoušena jedna z metod, kterou by bylo možné omezit počet samovolných výtěrů v průběhu umělého výtěru candáta obecného. Pro zamezení samovolného výtěru byly vybraným jikernačkám (všem bylo injikováno 500 IU HCG na kilogram hmotnosti těla) zašity močopohlavní papily veterinárním sponkovacím strojkem. Jikry získané při tomto pokusu byly odlepkovávány směsí mastku a mléka. K inkubaci jiker získaných v průběhu všech experimentů byly použity Zugské lahve.
|
|
|
Umělý výtěr podoustve říční pomocí hormonální stimulace a manipulace s prostředím
WATZEK, Jan
Cílem této práce bylo indukovat výtěr u generační podoustve říční, která byla odchovaná v rybničním prostředí. Zkoumali jsme možnosti umělého výtěru pomocí hormonální stimulace a manipulace s prostředím. K indukci ovulace jiker byly rybám injekčně podány různé dávky hormonálních preparátů (kapří hypofýza a Dagin). Dále se zkoušely různé typy průtoků vody a různé výšky hladin vody a jejich vliv na převýtěrou přípravu.
|
|
|
Výtěr domestikovaných okounů říčních trvale chovaných v kontrolovaných podmínkách chovu ryb
TRNKA, Petr
Okoun říční (Perca fluviatilis Linnaeus, 1758) je považován za velmi perspektivní druh pro chov v intenzivní akvakultuře, kde byl úspěšně aklimatizován. Spotřeba okouna říčního se v současnosti zvětšuje. Největší nárůst spotřeby je především v zemích alpínského regionu a ve skandinávských zemích. Cílem pokusu bylo sledovat a popsat výtěr aklimatizovaných okounů říčních v kontrolovaných podmínkách chovu. Při jednotlivých výtěrech stanovit plodnost a následně oplozenost jiker. Dalším cílem bylo provést inkubaci oplozených jiker s cílem zjistit líhnivost. Po vylíhnutí byla stanovena celková délka těla embryí a jejich kvalita pomocí osmotických šoků. Aklimatizovaná forma okouna říčního se v kontrolovaných podmínkách chovu bez problémů vytírá. V určitých výtěrových charakteristikách jsou dosažené parametry horší než u divoké formy okouna říčního, ale tento problém by se měl s přibývajícími poznatky o výtěru okouna říčního vyřešit. Největší problém při výtěru aklimatizované formy je líhnivost jiker, která je velmi nízká.
|
host ::
RSS.