|
|
Vliv použití snížených výsevků jílku jednoletého na výnos osiva
Tůma, Antonín
Tématem diplomové práce je „Zkoumání vlivu použití snížených výsevků jílku jednoletého na výnos osiva.“ Tento vliv byl posuzován na základě vlastního pokusu na ŠS Slavice v průběhu roku 2018. Práce zaznamenává zakládání pokusu s odrůdami jílku mnohokvětého jednoletého včetně charakteristiky lokality a odrůd, pěstební technologie a technologie sklizně. Během vegetačního období proběhlo u těchto porostů hodnocení výnosových prvků. Zjištěné výsledky zkoumání byly zaznamenány do tabulek, graficky znázorněny v grafech a statisticky vyhodnoceny. Ze statistického vyhodnocení vyšla jako nejlepší varianta snížení výsevku na polovinu, to činí u diploidní odrůdy 4,5 MKS/ha (milionů klíčivých semen na hektar) a u tetraploidní odrůdy 3,5 MKS/ha. Porosty s tímto výsevkem dosahovaly výnosu srovnatelného s výsevkem plným. Vzhledem k tomuto lze pro praxi takovéto snížený výsevku doporučit, jelikož tím dojde ke snížení vstupních nákladů o část osiva.
|
|
|
Srovnání rychlosti počátečního růstu a zápoje trávníkových druhů trav při rozdílném výsevním množství
Vaštík, Lukáš
Táto diplomová práca je venovaná porovnaniu rýchlosti počiatočného rastu, zápoju, hĺbky zakorenenia a zaburinenia štyroch trávnych druhov pri plnom a polovičnom výsevku. V pokuse boli vysiate štyri trávne druhy: kostrava červená, kostrava trsťovitá, mätonoh trváci a lipnica lúčna, ktorá však nevzišla. Prvá časť diplomovej práce je venovaná literárnemu prehľadu, ktorý opisuje počiatočný vývin tráv, vplyv výsevku na kvalitu trávniku. Nachádza sa tu taktiež popis štyroch trávnych druhov. V praktickej časti je popísaný postup, akým bol pokus založený, charakteristiku podmienok stanoviska, výpočet výsevného množstva, ošetrovanie pokusných plôch a termíny hodnotenia pokusných plôch. V časti výsledky a diskusia sú spísané výsledky práce. Trávny druh s najlepším výškovým rastom, zapojením porastu a najmenším zaburinením bol mätonoh trváci. Najlepšie výsledky preukazoval takmer vo všetkých meraniach pri plnom a polovičnom výsevku i na jeseň a jar. Kostrava červená na jeseň preukazovala dĺžku vzchádzania 14 dní, výškový rast bol oproti kostrave trsťovitej pomalší, avšak zapojenie porastu rýchlejšie a zaburinenie bolo o polovicu menšie. Na jar vzchádzala rýchlejšie kostrava trsťovitá, a to 10 dní oproti kostravy červenej, ktorá vzchádzala 14 dní a mala aj rýchlejší výškový rast. Kostrava červená mala rýchlejšie zapojenie porastu, avšak 93 dní po výseve sa zapojenie zrovnalo. Zaburinenie pri jarnom výseve bolo takmer rovnaké, bez výrazných rozdielov. Záver práce predstavuje zhodnotenie výsledkov diplomovej práce s uvedením najdôležitejších výsledkov a odporučení pre prax.
|
|
|
Vliv organizace porostu na produkční a kvalitativní charakteristiky kukuřice pro krmné a alternativní využití biomasy
Vrabcová, Zuzana ; Šantrůček, Jaromír (vedoucí práce)
V letech 2014 a 2015 byl na pokusných pozemcích české zemědělské univerzity v Praze a v Červeném Újezdu sledován vliv meziřádkové vzdálenosti a hustoty výsevku na morfologické a produkční parametry silážní kukuřice. Z dvouletých výsledků výplývá, že větší vliv měla hustota výsevku než meziřádková vzdálenost. Na obou stanovištích byly meziřádkovou vzdáleností průkazně ovlivněny výnos sušiny a velikost listové plochy.
Hustota výsevku ovlivnila na obou stanovištích hmotnost jedné rostliny a velikost listové plochy. Pro produkci bioplynu měla největší vliv část rostliny, a to palice. V neposlední řadě lze konstatovat, že velký význam na hodnocené ukazatele měl vliv ročníku a stanoviště.
|
|
|
Hodnocení tvorby výnosu a zdravotního stavu u ozimé pšenice: liniová versus hybridní odrůda
MAGOČI, Jan
Cílem této diplomové práce bylo hodnocení tvorby výnosu a zdravotního stavu u liniové a hybridní pšenice. Pro tento cíl byl v září 2014 založen jednoletý maloparcelkový pokus na pozemku JČU ZF V Českých Budějovicích. Pokus měl 16 různých variant ve 4 opakováních, kdy hlavním faktorem byla odlišná odrůda hybridní Hymack a liniová Tobak byly vysety ve dvou různých termínech setí, a to v raném 20. 9 a pozdním 29. 10. V obou termínech setí se odrůdy také lišily výší výsevku, kdy u Hymacka to bylo 1,1 a 2,2 MKS/ha u Tobaka 3,5 a 4,2 MKS/ha. Poslední variantou byla stimulace přípravky od firmy EGT a kontrola. Během vegetace se sledoval počet rostlin na m?, počet odnoží, počet klasů a probíhalo hodnocení zdravotního stavu. Po sklizni byl vyhodnocen výnos zrna, objemová hmotnost, HTZ a počet zrn v klase. Provádělo se orientační měření N testerem a Sun Scanem. Z dosažených výsledků během jednoletého maloparcelkového pokusu plyne, že vlivem příznivého ročníku a vysoké intenzity pěstování docílila vyššího výnosu intenzivní liniová odrůda Tobak (10,4 t/ha) oproti hybridní odrůdě Hymack (9,8t /ha), a to o 7 %. Největší rozdíl v hodnocených parametrech byl v HTZ, kdy Tobak měl 47 g a Hymack 43,5 g - tento rozdíl byl důvodem vyššího výnosu liniové odrůdy. Obě odrůdy vykázaly lepší výnos v raném termínu setí a pozitivně reagovaly na aplikaci růstových stimulátorů. Naopak v pozdním termínu vykázaly vyšší objemovou hmotnost zrna. Hybridní odrůda byla během vegetace v lepším zdravotním stavu a měla výrazně vyšší odnožovací schopnost a listovou plochu. Hybridní pšenice dokáže svůj výnosový potenciál uplatnit především v nepříznivých podmínkách, jako je sucho nebo nekvalitní půdy. Při vysoké intenzitě pěstování podpořené vhodnými klimatickými podmínkami nemá hybridní pšenice v porovnání s výnosnými liniovými odrůdami ekonomické uplatnění. Důvodem je vysoká cena osiva a potřeba vyšší dávky dusíku. Hybridní pšenice jsou vhodné do horších pěstitelských oblastí s ranými výsevky.
|
|
|
Vliv hnojení a organizace porostu kukuřice (šířky řádků) na výnos silážní kukuřice
KRUML, Martin
Cílem mé diplomové práce bylo porovnat výnosy silážní kukuřice (Zea mays L.) při různé šířce řádků, při hnojení pod patu a při různém výsevku jedinců/ha. K tomuto porovnání jsme založili dva pokusy. První pokus, který se týkal šířky řádků a hnojení pod patu, jsme založili v podniku ZKS AGRO ZAHOŘANY. Při prvním pokusu jsme využili 4 pokusné pozemky, na každém pozemku jsme zaseli kukuřici čtyřmi způsoby. U každého pozemek jsme použili různou šířku řádků a to na 37,5 cm, 45 cm a 75 cm. Čtvrtý pozemek jsme zaseli také na 75 cm, ale bez hnojení pod patu. Poté jsme všechny pozemky pozorovali a nakonec jsme porovnali u všech pozemků výnos kukuřice v zelené hmotě. U třech pozemků jsme porovnali výnos v závislosti na šířce řádků a u setí řádků o šířce 75 cm jsme porovnali výnos v závislosti na hnojení pod patu. Druhý pokus, který se týkal velikosti výsevku, jsme založili v podniku ZOD Mrákov. Při tomto pokusu jsme zaseli kukuřici na jednom pozemku. Na tomto pozemku jsme vyměřili 6 parcelek. Na těchto parcelkách jsme použili 3 velikosti výsevku a to 85000, 95000 a 105000 jedinců/ha. Dále jsme 3 parcelky, s těmito výsevky, zaseli na šířku řádků 37,5 cm a zbylé 3 parcelky na šířku řádků 75 cm. Tyto parcelky jsme sledovali po celou dobu vegetace a nakonec jsme porovnali výnosy z každé jednotlivé parcelky v zelené hmotě.
|
|
| |
host ::
RSS.