|
|
Celoroční specialisté? Habitatové niky migrantů na hnízdištích a zimovištích
Zálišová, Jaromíra ; Procházka, Petr (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Migranti na dlouhé vzdálenosti podstupují každoročně náročné cesty, aby se vypořádali se sezonalitou prostředí a využili vrcholy dostupnosti sezónních zdrojů. Prostředí, ve kterém se v těchto geograficky odlišných oblastech v rámci ročního cyklu vyskytují, se výrazně liší a nutí je tak vypořádat se s širokým spektrem podmínek. Zkoumáním toho, zda jsou tažní ptáci celoročními specialisty, kteří sledují svou habitatovou niku, nebo generalisty, kteří obývají širší spektrum habitatů, můžeme lépe pochopit jejich ekologii a požadavky na ochranu ve světle globálních změn. Naše znalosti o výběru habitatových nik napříč sezónami však stále zůstávají kusé. Cílem této práce bylo prozkoumat a zhodnotit formou literární rešerše dosavadní poznatky o výběru habitatů tažnými druhy ptáků na hnízdištích a zimovištích. Důraz byl kladen na mechanismy ovlivňující výběr prostředí, včetně geografických a antropogenních vlivů, objasnění ekologických nároků a potenciální specializace tažných ptáků v průběhu ročního cyklu. Současná literatura ukazuje, že tažní ptáci jsou pravděpodobně mnohem méně oportunističtí, než jsme si dosud mysleli, nicméně komplexní analýza dat o využívání habitatů jednotlivými druhy zatím chybí a bylo by vhodné věnovat jí v budoucnu pozornost. Lepší porozumění využívání habitatových nik tažnými...
|
|
|
Význam jednotlivých habitatů pro ryby v přehradních nádržích
Šmejkal, Marek ; Prchalová, Marie (vedoucí práce) ; Vašek, Mojmír (oponent)
Rozmístění ryb v našich přehradních nádržích není rovnoměrné. Na podélné ose nádrže (přítok - hráz) ryby zpravidla vyhledávají horní část nádrže, kde je zároveň nejvyšší koncentrace živin. Směrem k hrázi početnost i biomasa klesá. Na hloubkové ose nádrže se většina ryb vyskytuje nad termoklinou, kde je nejvyšší teplota a množství rozpuštěného kyslíku. Společenstvo ryb se také vyvíjí v čase. Nejdříve dominují říční druhy, které jsou postupně nahrazovány generalistickými druhy. V hrubším členění se v přehradní nádrži rozlišují habitaty pelagické a bentické. V přehradních nádržích se setkáme jak s druhy, které obývají převážně pelagické habitaty (ouklej, bolen), tak i s druhy, které dominují v bentických habitatech (okoun, ježdík). Většina druhů se však vyskytuje v obou typech habitatů (cejn, plotice, candát, sumec, cejnek). Migrace mezi habitaty se vyskytuje v denním i sezónním měřítku. V denním se setkáváme s denní horizontální migrací, při které ryby střídají habitat pelagiálu a litorálu. Denní vertikální migrace nejsou na přehradních nádržích tak výrazné a dochází při nich k přesunu ryb mezi jednotlivými hloubkami. Motivací pro denní migrace je lepší potravní nabídka, nižší predační tlak a optimální teplota vody pro růst. Sezónní migrace zahrnuje třecí migraci a zimní migraci, při kterých významná část...
|
|
|
Ekologické souvislosti mezi morfologii a výběrem prostředí u pěvců
Bovšková, Denisa ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Klvaňa, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o vztahu morfologie pěvců k výběru prostředí, ve kterém žijí. Jedná se o přehled komparativních studií zabývajících se tímto vztahem u blízce příbuzných skupin pěvců. Druhy můžeme rozdělit na hlavní skupiny na základně habitatových preferencí. Ty ovlivňují zejména morfologii pohybového aparátu. Druhy otevřených habitatů upřednostňují pohyb ve vzduchu nebo preferují pohyb po zemi. Liší se v morfologii křídel a běháku, kde mají vzdušné druhy prodloužená křídla a pozemní druhy naopak prodloužený běhák. Křídla odráží četnost pohybu ve vzduchu, prodloužený běhák pohyb po zemi. Ten měli delší i druhy pozemní, jedná se tak pravděpodobně o přizpůsobení k běhu a pedální lokomoci. Prodloužený běhák mají i pozemní druhy žijící ve vegetaci. Druhy upřednostňující vyšší vegetační patra mají zkrácené zadní končetiny, pravděpodobně jako přizpůsobení k pohybu ve větvích. Druhy se mezi sebou liší ve velkém množství jemných morfologických rozdílů, které vedou k preferencím jemných struktur prostředí v rámci výše zmíněných habitatových typů. Kromě těchto závislostí byly zjištěny i informace o novém náhledu na výběr prostředí odvíjející se od morfologie některých znaků. Například závislost ptačí habitatové preference na morfologii zobáku, která bývá spíše připisována velikosti a druhu potravy....
|
|
|
Význam jednotlivých habitatů pro ryby v přehradních nádržích
Šmejkal, Marek ; Vašek, Mojmír (oponent) ; Prchalová, Marie (vedoucí práce)
Rozmístění ryb v našich přehradních nádržích není rovnoměrné. Na podélné ose nádrže (přítok - hráz) ryby zpravidla vyhledávají horní část nádrže, kde je zároveň nejvyšší koncentrace živin. Směrem k hrázi početnost i biomasa klesá. Na hloubkové ose nádrže se většina ryb vyskytuje nad termoklinou, kde je nejvyšší teplota a množství rozpuštěného kyslíku. Společenstvo ryb se také vyvíjí v čase. Nejdříve dominují říční druhy, které jsou postupně nahrazovány generalistickými druhy. V hrubším členění se v přehradní nádrži rozlišují habitaty pelagické a bentické. V přehradních nádržích se setkáme jak s druhy, které obývají převážně pelagické habitaty (ouklej, bolen), tak i s druhy, které dominují v bentických habitatech (okoun, ježdík). Většina druhů se však vyskytuje v obou typech habitatů (cejn, plotice, candát, sumec, cejnek). Migrace mezi habitaty se vyskytuje v denním i sezónním měřítku. V denním se setkáváme s denní horizontální migrací, při které ryby střídají habitat pelagiálu a litorálu. Denní vertikální migrace nejsou na přehradních nádržích tak výrazné a dochází při nich k přesunu ryb mezi jednotlivými hloubkami. Motivací pro denní migrace je lepší potravní nabídka, nižší predační tlak a optimální teplota vody pro růst. Sezónní migrace zahrnuje třecí migraci a zimní migraci, při kterých významná část...
|
host ::
RSS.