|
|
Vliv volejbalu na zdravotní stav hráčů
Hrbáčková, Markéta ; Vorálek, Rostislav (vedoucí práce) ; Velenský, Michael (oponent)
Název práce: Vliv volejbalu na sportovní a po sportovní život hráček Cíle práce: Cílem této práce je zjistit uceleným způsobem do jaké míry ovlivňuje hráčky dlouhodobé působení ve výkonnostním volejbalovém týmu, jak ovlivňuje psychosomatický stav hráček a případný vliv hry na život hráčky i po ukončení sportovní kariéry. Metody: Práce využívá mnoho-případové exploratorní studie se sběrem dat prostřednictvím dotazníkových strukturovaných formulářů a doplňujících pohovorů. Jedná se o kvalitativní výzkum. Výzkumu se zúčastnilo celkem 60 respondentek. Získaná data byla zkoumána metodou tematické analýzy. Jako výstupní forma byly použity tabulky a doprovodné zprávy, formulující zkoumané jevy a propojující výzkum s teoretickou částí práce. Výsledky: Shromážděná data svým významem zvýraznila důležitost respektování všech stránek osobností hráček. Potvrdila důležitost harmonie mezi fyzickou a psychickou stránkou přístupu k tréninku a hře a zdůraznila tak psychosomatickou jednotu, která musí být trenérem respektována, pokud má jako cíl špičkovou hru týmu jako celku. Výzkum dále potvrdil, že zázemí hráček spočívá nejen v širším sociálním kontextu ostatních hráček, ale především v podpoře rodiny a partnerů. Klíčová slova: volejbal, výkonnostní, stres, herní činnosti, psychosomatický vliv, motivace pro hru,...
|
|
|
Změny v pohybovém aparátu vlivem úrazu s trvalými následky
Jiráčková, Jana ; Hošková, Blanka (vedoucí práce) ; Vilikus, Zdeněk (oponent)
Název: Změny v pohybovém aparátu vlivem úrazu s trvalými následky Cíle: Cílem diplomové práce je vymezit a definovat změny v pohybovém aparátu vybraných osob s úrazem v anamnéze pomocí vyšetřovacích metod běžně používaných ve fyzioterapii. Dále uvádí některé možnosti terapie a autoterapie, edukace a reedukace v oblasti chování klienta ke svému zdraví. Metody: Diplomová práce je zpracována metodou kvalitativního výzkumu. Jedná se o pilotní studii, které se účastní pět osob s trvalými následky pohybového aparátu. Obsahem vyšetření je anamnéza, orientační sta- tické vyšetření, vyšetření zkrácených svalů, vyšetření svalové síly, hodnocení držení těla a měření tělesných distancí s časovým odstu- pem minimálně 3 - 4 měsíců. Měřením tělesných distancí jsou zkou- mány typické odchylky v držení těla vlivem působení trvalých ná- sledků na pohybový aparát. Výsledky: Získaná data jsou zpracována pomocí tabulek a grafů. Výsledky prokázaly zlepšení stavu různého stupně u všech klientů. Zlepšilo se posturální držení a aktivace svalového korzetu. Cvičení také pozi- tivně působilo na stereotyp dýchání a potvrdila se nutná aktivní spolupráce klientů pro co nejefektivnější účinek. Klíčová slova: Pohybový systém, úraz, trvalé následky, pohybové aktivity, hypoak- tivita, držení těla, kompenzační cvičení
|
|
|
Zdravotní a psychosociální aspekty mentální anorexie u pacientů v remisi
MELKESOVÁ, Nela
Praktická část bakalářské práce si klade za úkol naplnění dvou cílů. Prvním cílem bylo zmapovat, zda zvládnutý boj s mentální anorexií se nějak promítá do života vyléčených žen, a pokud ano, pak jak. Druhým cílem bylo zjistit u cílové populace názory na možnosti využití metod a technik sociální práce při podpoře jejich začlenění do běžného života. Pro dosažení cílů byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Jak ovlivnila mentální anorexie současný život žen, které trpěly touto nemocí? Jak může sociální pracovník podpořit pacienty v remisi při začlenění do běžného života? Pro realizaci výzkumu byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. K získání dat byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru s dospělými ženami, které překonaly akutní fázi anorexie, jsou v remisi a začleňují se do běžného života. Rozhovor byl veden "tváří v tvář." Další metodou získávání dat bylo pozorování. Zkoumanou skupinou bylo pět žen. Jednotlivé rozhovory s nimi byly vedeny v zimě 2016. Metodou zpracování dat byla tvorba biografií a dále kvalitativní obsahová analýza dle Zakotvené teorie (grounded theory). Výsledky prezentuji dvojím způsobem, první část jsou příběhy žen, druhá část jsou odpovědi na výzkumné otázky. Z výsledků výzkumu vyplývá, že mentální anorexie ve většině případů neovlivňuje nijak významně život vyléčených žen. Z výpovědí vyplývá, že tyto ženy pomoc sociálního pracovníka nežádají, a to zejména ze dvou důvodů. Ženy nevěděly, kde takovouto pomoc hledat, a také nebyly schopny přijmout pomoc od cizích lidí. Moje bakalářská práce by mohla sloužit jako informační materiál pro sociální pracovníky a pro odborníky v oblasti poruch příjmu potravy.
|
|
|
Zdravotně-sociální následky dopravních nehod
AMBRŮŽEK, Tomáš
Cílem práce je shromáždit a analyzovat soubor zraněných při dopravních nehodách v okrese České Budějovice za rok 2009 a popsat jejich zdravotně sociální následky, zejména rozsah zranění, pracovní neschopnost s dobou léčení a trvalé následky. Na základě stanoveného cíle byla formulována následující hypotéza: ?Dopravní nehody mají závažné zdravotní a sociální důsledky?. Při prováděném výzkumu bylo použito metody sekundární analýzy dat za využití chorobopisů traumatologického oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. Součástí prováděného výzkumu byl i dotazník s otázkami směřujícími k potvrzení či vyvrácení stanovené hypotézy, na jejichž základě bylo možné kategorizovat poškozené osoby při dopravních nehodách, zjistit, zda zranění zanechala trvalé následky na zdraví a jaké, zda poškozená osoba z dopravní nehody pobírá invalidní důchod. Do zkoumaného souboru bylo zařazeno 52 pacientů hospitalizovaných na traumatologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. se zraněními utrpěnými při dopravních nehodách, kteří odpověděli na dotazník z původního počtu sta obeslaných pacientů s nejdelší dobou hospitalizace a u kterých byly předpokládány nejtěžší následky. Uvedené počty a procenta se vztahují vždy k jednotlivým věkovým kategoriím. Ve věkové kategorii do 20 let došlo u 1 muže, tj. 4 % mužů a 2 žen, tj. 15 % žen ke vzniku trvalých následků, v kategorii 21 ? 35 let došlo u 12 mužů, tj. 43 % mužů a 6 žen, tj. 46 % žen ke vzniku trvalých následků, kategorii 36 ? 50 došlo pouze u 7 mužů, tj. 25 % mužů a žádné ženy ke vzniku trvalých následků, kategorii nad 50 let došlo u 8 mužů, tj. 29 % mužů a 5 žen, tj. 38 % žen ke vzniku trvalých následků. Ve věkové kategorii do 20 let nedošlo u žádného muže k přiznání invalidního důchodu, pouze u 1 ženy, tj. 14 % žen, v kategorii 21 ? 35 let došlo u 4 mužů, tj. 27 % mužů a 3 žen, tj. 43 % žen k přiznání invalidního důchodu, kategorii 36 ? 50 došlo pouze u 6 mužů, tj. 40 % mužů k přiznání invalidního důchodu, a žádné ženy, kategorii nad 50 let došlo u 5 mužů, tj. 33 % mužů a 3 žen, tj. 43 % žen k přiznání invalidního důchodu. Provedeným výzkumem byl naplněn cíl diplomové práce shromáždit a analyzovat soubor zraněných při dopravních nehodách v okrese České Budějovice za rok 2009. Na základě zjištěných výsledků je možno konstatovat, že hypotéza: ?Dopravní nehody mají závažné zdravotní a sociální důsledky,? byla potvrzena.
|
host ::
RSS.