|
|
Diferenciace pankreatických kmenových buněk na β-buňky produkující inzulín.
Leontovyč, Ivan ; Saudek, František (vedoucí práce) ; Štechová, Kateřina (oponent) ; Holáň, Vladimír (oponent)
Diabetes mellitus (DM) je závažné a časté metabolické onemocnění s rostoucí prevalencí. Jeho současná léčba nedokáže zabránit pozdním komplikacím, a proto je nutné hledat nové terapeutické postupy. V experimentech zaměřených na buněčnou léčbu DM v rámci disertační práce "Diferenciace pankreatických kmenových buněk na β-buňky produkující inzulín" jsme se zabývali hledáním nových zdrojů pro získání tkáně produkující inzulín, které by mohly být použity k transplantační náhradě. Na základě postupného testování řady postupů jsme nakonec vypracovali definitivní protokol pro transdiferenciaci exokrinních buněk pankreatu na buňky produkující inzulín pomocí třech klíčových transkripčních faktorů, a sice Pdx1, Neurogenin3 a MafA, dodávaných ve formě syntetické mRNA. S podporou růstových a epigenetických faktorů jsme ve 4 nezávislých experimentech získali transdiferenciací 14.3 ± 1.9% inzulín pozitivních buněk. Navíc tyto buňky byly schopné významně reagovat na zvýšení hladiny glukózy (z 2.5 na 20 mmol/l glukózy) sekrecí inzulínu (z 842 ± 72 na 1 157 ± 58 pg inzulín/µg DNA/ml; n=5) a depolarizačního činidla KCl (30 mmol/l) z 863 ± 78 na 1 025 ± 66 pg inzulín/µg DNA/ml (n=5). Originálním transdiferenciačním postupem jsme tedy prokázali, že exokrinních buňky mohou být jedním z možných zdrojů pro buněčnou...
|
|
|
Specifikace a diferenciace buněk v průběhu vývoje pankreatu
Malfatti, Jessica ; Pavlínková, Gabriela (vedoucí práce) ; Horáková, Olga (oponent)
Pankreatická tkáň se dělí na exokrinní a endokrinní část. Exokrinní obsahuje acinární buňky, které produkují trávicí enzymy, a duktální buňky tvořící síť kanálků pro export enzymů do duodena. Endokrinní část tvoří Langerhansovy ostrůvky obsahující 5 typů buněk: α, β, δ, ε a PP-buňky produkující glukagon, inzulín, somatostatin, ghrelin a pankreatický polypeptid. Vývoj pankreatu je rozdělen na primární, sekundární a terciální tranzici. Nejdůležitějším specifikačním transkripčním faktorem pro doménu pankreatu během primární tranzice je pankreatický duodenální homeoboxový gen 1. Pro specifikaci a diferenciaci acinárních buněk je nezbytný pankreatický transkripční faktor 1A. Všechny prekurzory endokrinních buněk exprimují neurogenin 3, který je specifikačním faktorem endokrinní tkáně. Diferenciace a regulace funkce endokrinních buněk se účastní velké množství transkripčních faktorů. V případě absence anebo dysfunkce některého transkripčního faktoru může docházet k patologiím jako je diabetes mellitus, karcinom pankreatu nebo pankreatitida. Klíčová slova Pankreas, Langerhansovy ostrůvky, inzulín, glukagon, vývoj, diferenciace, diabetes
|
|
|
Targeted differentiation of mesenchymal stem cells and their clinical application
Hámor, Peter ; Kubinová, Šárka (vedoucí práce) ; Trošan, Peter (oponent)
Cílem této práce je úvod do možností neurální diferenciace mezenchymálních kmenových buněk a jejich využití v klinické praxi zaměřené na opravu a regeneraci tkání centrální nervové soustavy. Protože tato soustava představuje řídící centrum funkčních vlastností celého těla a léčba zranění a degenerací často přináší mnoho problémů a překážek, je možnost využití vlastních buněk jako transplantátu nebo podpory přirozených regeneračních vlastností tkání hodna hlubšího zkoumání. Práce se postupně zaměřuje na obecné vlastnosti a charakteristiku kmenových buněk a jejich diferenciačního potenciálu, následně jsou podrobněji charakterizované mezenchymální kmenové buňky společně s možností jejich izolace a kultivace. Hlavní část textu tvoří rešerše studií a metod zaměřených na cílenou diferenciaci mezenchymálních kmenový buněk se snahou o jejich transdiferenciaci do buněk neurální buněčné linie, společně se současným a předpokládaným využitím těchto buněk v terapiích centrální nervové soustavy.
|
|
|
Cílené diferenciace limbálních a mesenchymálních kmenových buněk a jejich terapeutické využití
Kuthanová, Hana ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Indrová, Marie (oponent)
Výzkum kmenových buněk se pomalu přesunuje z experimentální do preklinické a klinické roviny. V centru zájmu jsou díky svému potenciálu léčit celou řadu závažných poranění nebo geneticky podmíněných onemocnění. Klinická aplikace těchto buněk však musí být podmíněna základním výzkumem jejich vlastností a diferenciačního potenciálu. Dospělé kmenové buňky jsou v organismu v minoritních populacích v unikátních nikách. Ve srovnání s embryonálními a indukovanými pluripotentními buňkami mají dospělé kmenové buňky nižší diferenciační potenciál, ale také nižší sklon k tvorbě teratomů. Podrobněji je zde popsáno terapeutické využití diferenciačního a transdiferenciačního potenciálu limbálních a mezenchymálních kmenových buněk se zaměřením na léčbu poškozeného povrchu oka. Limbální kmenové buňky jsou u většiny organismů jediným zdrojem kmenových buněk pro obnovu rohovkového epitelu. Deficience těchto kmenových buněk vede k vážným poruchám zraku až k slepotě. V současné době je pro pacienty s totálním deficitem těchto kmenových buněk jediným východiskem transplantace alogenních limbálních kmenových buněk nebo limbu. V klinických studiích byly úspěšně transplantovány autologní limbální kmenové buňky. Mezenchymální kmenové buňky z kostní dřeně nebo adipozní tkáně jsou nadějnou alternativou jako buněčný zdroj pro...
|
host ::
RSS.