|
|
Silová tonizace v softballu žen
Pfeifer, Jan ; Jebavý, Radim (vedoucí práce) ; Feher, Jan (oponent)
Název: Silová tonizace v softballu žen Cíle: Cílem této studie bylo provést svalovou tonizaci a prokázat post-aktivační potenciaci (PAP) po silové zátěži. Aplikací komparace dvou velikostí odporu jsme otestovali vliv tonizace na explozivní sílu horních končetin. Metody: V této studii jsme aplikovali částečně randomizovaný výběr subjektu, aby se minimalizoval účinek možných nejasností, jako je pohlaví, stav trénovanosti a hráčská vyspělost. Byla přijata homogenní skupina dobře trénovaných žen s nejlepší technickou odezvou (Česká reprezentace, Softball ženy). Použili jsme metodu kontrastu, kdy data byla analyzována za účelem stanovení účinku různých velikostí odporu a pevně daného intervalu odpočinku pro silově dynamický cvik. Jedná se o trčení medicinbalu v sedu, který prováděly ženy nejvyšší hráčské úrovně. Měření bylo zpracováno pomocí přímé metody dynamických úsilí. Porovnávali jsme explozivní sílu pomocí medicinbalu trčeného vpřed a to ve vztahu vzdálenosti medicinbalu trčeného testovanou osobou. Výsledky: Měření ukázala, že PAP generovaný protokolem tonizace má významný dopad na zesílení reakce u explozívního cvičení. Cvikem pro tonizaci byl bench press s velikostí odporu 90 % RM a 100 % RM. Interval odpočinku pro potenciaci byl 10 min. V obou případech byl pozitivní vliv na výkon pro trčení...
|
|
|
Vliv tonizace v rozcvičení na výkon u florbalistů
Králíčková, Kateřina ; Jebavý, Radim (vedoucí práce) ; Dragounová, Zuzana (oponent)
Název: Vliv tonizace v rozcvičení na výkon u florbalistů Cíle: Zjistit vliv zařazení tonizace v rozcvičení před následným výkonem ve cvičeních zaměřených na zjištění akční rychlosti, explozivní síly dolních končetin a agility u hráčů florbalu. Metody: Celkem dvacet florbalistů ve věku 17 - 27 let se zúčastnilo dvou měření vždy s odstupem jednoho týdne. Každý proband absolvoval v den měření jeden ze dvou typů rozcvičení, rozcvičení bez tonizace a rozcvičení s tonizací, přičemž další testovací den proband absolvoval druhý typ rozcvičení. Po rozcvičení následovalo měření, kdy byly zaznamenány výkony v běhu na 20 m, ve skoku z místa a v člunkovém běhu. Pro zpracování výsledků bylo využito statistických metod. Výsledky: První hypotéza byla potvrzena u skupiny probandů ve věku 17 - 19 let v celkovém výkonu, v běhu na 10 m, v běhu na 20 m a ve skoku z místa. Druhá hypotéza byla potvrzena v celkovém výkonu u všech probandů, dále u skupiny probandů ve věku 17 - 19 let a u skupiny probandů ve věku 20 - 24 let. Druhá hypotéza byla potvrzena v běhu na 10 a 20 m u všech probandů, v běhu na 10 m, 20 m a ve skoku z místa u skupiny probandů ve věku 17 - 19 let, v běhu na 10 a 20 m u skupiny probandů ve věku 20 - 24 let. Nejvíce významné se podle Cohenova d prokázaly výsledky v běhu na 10 a 20 m pro skupinu...
|
|
|
Tonizace před výkonem
Pfeifer, Jan ; Jebavý, Radim (vedoucí práce) ; Čermák, Filip (oponent)
Název: Tonizace před výkonem Cíle: Hlavním cílem této práce je komparace cviku benč na následnou aktivitu s různým časovým odstupem neboli tonizování před výkonem, což můžeme též nazvat post-aktivační potenciace - PAP (z angl. post-activation potentiation). Metody: Ve své práci jsme použili statistické metody, metodu komparace a vlastní celkové slovní hodnocení. Měření bylo vypracováno pomocí přímé metody dynamických úsilí. Měřili jsme explozivní sílu pomocí sportovního radaru Stalker ATS II, který zaznamenává rychlost vrženého medicinbalu. Odhod byl proveden v sedě s oporou zad. Odhod byl proveden v sedě s oporou zad. Bylo testováno 10 osob provozujících silové sporty jako, ragby, box, thaibox, MMA ve věku 25- 38 let. Zaměřili jsme se na konzultaces odborníky a trenéry. Výsledky: Hledali jsme spojitost mezi intervalem odpočinku a velikostí odporu pro efekt preaktivace neboli svalové tonizace. Tento postup by měl mít za efekt nárůst požadované výkonnosti pro určitý pohyb, nebo výkon. Shrneme-li celou výzkumnou část, dospějeme k názoru, že silové rozcvičení a svalová tonizace s 85 % OM a s 6 opakování prokázala nárůst výkonu při provádění odhodů ve všech fázích intervalu odpočinku. Doporučený interval odpočinku závisí na silové výkonnosti, technické úrovni a individuálních projevech. Pro sportovce s...
|
host ::
RSS.