|
|
Motivy a důsledky "velkého teroru" v SSSR 1936-1938 v historické diskusi
Černý, Mikuláš ; Litera, Bohuslav (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Diplomová práce Motivy a důsledky "velkého teroru" v SSSR 1936-1938 v historické diskuzi analyzuje vývoj diskuze v mezinárodním akademickém i neakademickém prostředí (v období od počátku 60. let do současnosti) o jednom z nejvýraznějších témat sovětských dějin: krvavých čistkách v letech 1936 - 1938. Prezentuje závěry vybraných historických prací a popisuje okolnosti jejich vzniku (metodologii, otázku pramenné základny u toho kterého autora a jeho práci s ní) a jejich dopad na celkový vývoj zkoumání problému. V užším smyslu je cílem práce zhodnotit dva aspekty historických bádání o daném tématu: motivy, které vedly původce velké čistky k její realizaci a výsledky čistky v jejich kvantitativním a kvalitativním vyjádření. Zvláštní zřetel je věnován otázce možného ideologizování obou aspektů autory. Úkolem práce je posoudit, nakolik se v té které práci objevuje ideologický prvek. Autor chce představit hlavní trendy ve světovém bádání o "velkém teroru" resp. stalinismu. Zjistit, jaký vliv měly na tyto trendy vnější události, především pád SSSR a s ním spojené zpřístupnění sovětských archivních materiálů. Závěr patří nastínění současného stavu světového bádání o problému, co znamená užší téma let 1936 - 1938 v celém, dnes jednoznačně vymezeném oboru stalinismu, a také vztah vědecké obce k měnícím se...
|
|
|
Vybrané události období rozpadu Sovětského svazu a jejich obraz v českých médiích
Mališová, Klára ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o tom, jak tři vybrané české deníky - Rudé právo, Mladá fronta (později Mladá fronta DNES) a Lidové noviny informovaly o významných událostech, ke kterým došlo ve svazových republikách během posledních tří let existence Sovětského svazu (tedy v letech 1989 až 1991). Konkrétně se zaměřuje na několik událostí, kterými si jednotlivé svazové republiky snažily vydobýt svobodu a nezávislost, a to buď skrze protesty v ulicích, nebo politickou cestou. Věnuje se také takovým událostem, které byly něčím přelomové, nebo při nichž přišli o život obyčejní lidé, kteří vyjadřovali nesouhlas s politickou situací, případně kteří bránili zákonně zvolené mocenské orgány. Za pomoci kvalitativní analýzy práce na pozadí politických změn v Československu v tomto období sleduje, zda se nějak proměnil způsob, jakým jednotlivá periodika o dění informovala.
|
host ::
RSS.