|
|
Aktuoekologie krytének ve sladkovodním a půdním prostředí v interakci s houbami a jejich analýza novými mikroskopickými technikami.
Burdíková, Zuzana ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Jansa, Jan (oponent) ; Hudáčková-Hlavatá, Natália (oponent)
3 Abstrakt Tato disertační práce se zabývá studiem krytének ve vztahu k jejich p irozenému biotopu a možností analýzy krytének pokročilými mikroskopickými technikami. Hlavní výzkum se opírá o p vodní publikované v decké články, ty jsou za azeny do t í samostatných kapitol (ýást I, ýást II & ýást III) a každá je opat ena úvodem. (ýást I) Metodická část disertační práce se v nuje využití pokročilých mikroskopických technik používaných k rozší ení rozsahu ekologických analýz. Zejména p esné rozlišení živých a mrtvých jedinc ve vzorku, p esné m ení biomasy uvnit schránky či vizualizace cytoplazmy mohou výrazn ovlivnit výsledky ekologických studií. Jako hlavní metody analýzy krytének byly použity nov konfokální a dvoufotonová mikroskopie. Tyto pokročilé mikroskopické metody umožnily zkoumat podrobn morfologii krytének. Údaje mohou mít vliv na taxonomii a ekofyziologii, včetn využití krytének jako bioindikátoru znečišt ní. (ýást II) Aktuoekologická analýza se zam uje na výkyvy v druhovém složení společenstva krytének ve sladkovodním ekosystému, jmenovit Komo anských t kách v Praze, v pr b hu roku. Zm ny v druhovém složení krytének jsou korelovány se současn zaznamenávanými limnologickými parametry jako je teplota, pH, koncentrace t žkých kov (Ni, Cd, Pb, Mn, As) nebo polycyklických aromatických uhlovodík a...
|
|
|
Interakce mikroskopických hub a krytenek v opadu smrku ztepilého
Konvalinková, Tereza ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Nováková, Alena (oponent)
Krytenky i houby jsou běžnými obyvateli opadu jehličnanů. Jejich interakce v tomto prostředí byly studovány jen zřídka, ačkoliv tyto organismy dosahují vysoké biologické rozmanitosti a mohou hrát významnou roli v koloběhu živin v tomto prostředí. Ve své práci jsem ke studiu interakcí hub a krytenek použila kultivaci jehlic z opadu ve vlhkých komůrkách. Pro lepší charakterizaci společenstva krytenek přímo na jehlicích jsem použila environmentální skenovací elektronový mikroskop. Pro studium podstaty interakcí jsem dále uskutečnila dva experimenty modifikující biotické podmínky v mikrokosmu. Tři druhy krytenek z jehlic z opadu byly schopny kolonizovat filtrační papír na dně vlhkých komůrek. Výskyt druhů Phryganella acropodia a Assulina muscorum na filtračním papíře byl signifikantně podpořen přítomností mycelia. Ve vlhkých komůrkách byl druh Assulina muscorum asociován se sporami hub a druh Arcella discoides byl atrahován sporulujícími koloniemi rodu Cladosporium. Oproti tomu nebyla pozorována asociace putativně mykofágního druhu Phryganella acropodia se sporami hub. V dalším experimentu byla krytenka Arcella discoides atrahována jak živým, tak mrtvým myceliem. Přitažlivost živého mycelia přitom byla průkazně vyšší a atraktivita mycelia tří druhů hub se průkazně lišila. Na druhou stranu na jehlicích nebyl...
|
|
|
Aktuoekologie krytének ve sladkovodním a půdním prostředí v interakci s houbami a jejich analýza novými mikroskopickými technikami.
Burdíková, Zuzana ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Jansa, Jan (oponent) ; Hudáčková-Hlavatá, Natália (oponent)
3 Abstrakt Tato disertační práce se zabývá studiem krytének ve vztahu k jejich p irozenému biotopu a možností analýzy krytének pokročilými mikroskopickými technikami. Hlavní výzkum se opírá o p vodní publikované v decké články, ty jsou za azeny do t í samostatných kapitol (ýást I, ýást II & ýást III) a každá je opat ena úvodem. (ýást I) Metodická část disertační práce se v nuje využití pokročilých mikroskopických technik používaných k rozší ení rozsahu ekologických analýz. Zejména p esné rozlišení živých a mrtvých jedinc ve vzorku, p esné m ení biomasy uvnit schránky či vizualizace cytoplazmy mohou výrazn ovlivnit výsledky ekologických studií. Jako hlavní metody analýzy krytének byly použity nov konfokální a dvoufotonová mikroskopie. Tyto pokročilé mikroskopické metody umožnily zkoumat podrobn morfologii krytének. Údaje mohou mít vliv na taxonomii a ekofyziologii, včetn využití krytének jako bioindikátoru znečišt ní. (ýást II) Aktuoekologická analýza se zam uje na výkyvy v druhovém složení společenstva krytének ve sladkovodním ekosystému, jmenovit Komo anských t kách v Praze, v pr b hu roku. Zm ny v druhovém složení krytének jsou korelovány se současn zaznamenávanými limnologickými parametry jako je teplota, pH, koncentrace t žkých kov (Ni, Cd, Pb, Mn, As) nebo polycyklických aromatických uhlovodík a...
|
|
|
Interakce mikroskopických hub a krytenek v opadu smrku ztepilého
Konvalinková, Tereza ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Nováková, Alena (oponent)
Krytenky i houby jsou běžnými obyvateli opadu jehličnanů. Jejich interakce v tomto prostředí byly studovány jen zřídka, ačkoliv tyto organismy dosahují vysoké biologické rozmanitosti a mohou hrát významnou roli v koloběhu živin v tomto prostředí. Ve své práci jsem ke studiu interakcí hub a krytenek použila kultivaci jehlic z opadu ve vlhkých komůrkách. Pro lepší charakterizaci společenstva krytenek přímo na jehlicích jsem použila environmentální skenovací elektronový mikroskop. Pro studium podstaty interakcí jsem dále uskutečnila dva experimenty modifikující biotické podmínky v mikrokosmu. Tři druhy krytenek z jehlic z opadu byly schopny kolonizovat filtrační papír na dně vlhkých komůrek. Výskyt druhů Phryganella acropodia a Assulina muscorum na filtračním papíře byl signifikantně podpořen přítomností mycelia. Ve vlhkých komůrkách byl druh Assulina muscorum asociován se sporami hub a druh Arcella discoides byl atrahován sporulujícími koloniemi rodu Cladosporium. Oproti tomu nebyla pozorována asociace putativně mykofágního druhu Phryganella acropodia se sporami hub. V dalším experimentu byla krytenka Arcella discoides atrahována jak živým, tak mrtvým myceliem. Přitažlivost živého mycelia přitom byla průkazně vyšší a atraktivita mycelia tří druhů hub se průkazně lišila. Na druhou stranu na jehlicích nebyl...
|
|
|
Testate amoebae (Protozoa) in soils of restored flowery meadows in the Bílé Karpaty Mts. (Czech Republic)
Balík, Vladimír
Soil testate amoebae assemblages were studied in the years 1999-2000 on six differently managed plots in the Bílé Karpaty Mts., South Moravia, Czech Republic. Four experimental plots with different plant cover established on the abandoned field and one conventionally cultivated field plot were investigated at the locality Výzkum. The plot with natural flowery meadow (control plot) was studied at the locality Čertoryje. 25 testate amoebae species were found in all five plots studied on the locality Výzkum. The testate amoebae assemblages were dominated by Cyclopyxis eurystoma var. parvula in 1999 and by Plagiopyxis declivis in 2000. The main coenological parameters increased rapidly during the observed years except for the cultivated field. On the control plot at the Čertoryje locality, 26 testate amoebae species were recorded. The testate amoebae assemblage on this plot was typical for the dry meadows of the warmer areas and was dominated by the Plagiopyxis declivis, Euglypha laevis and Trinema lineare. Values of the coenological parameters studied were typical for such type of habitat. Based on the obtained results, there was evident that the testate amoebae assemblages on experimental plots at the locality Výzkum developed very rapidly and their development tend to the composition characteristic for the old flowery meadows in the Bílé Karpaty Mts. No significant differences in the parameters of the testate amoebae assemblage were established among individual differently managed experimental plots, which situation probably reflects the short period of investigation.
|
|
|
Společenstva půdních krytenek (Protozoa, Rhizopoda) z Národní přírodní rezervace Žofínský prales (Novohradské hory, Česká republika)
Balík, Vladimír
Fauna půdních a mechových krytenek Národní přírodní rezervace Žofínský prales v Novohradských horách byla studována v letech 1988 a 1997-1999. Celkem zde bylo zjištěno 197 druhů, variet a forem krytenek, což řadí tuto rezervaci z hlediska krytenek k faunisticky nejbohatším územím České republiky. Na základě cenologického rozboru primárních dat a na základě použití shlukové a ordinační analýzy zde byla určena čtyři základní společenstva krytenek: společenstvo bukového lesa, společenstvo acidofilního smrkového lesa, společenstvo podmáčeného smrkového lesa a společenstvo mechových polštářů na povrchu půdy, na padlých kmenech stromů a velkých kamenech. V rámci těchto čtyř základních společenstev krytenek byl studovám vliv mikrostanovišť charakterizovaných rozdílným bylinným patrem a mikroklimatem na kvalitativní a kvantitativní parametry čtyř základních společenstev krytenek. Nebyl však zjištěn statisticky průkazný vliv těchto mikrostanovišť.
|
host ::
RSS.