|
|
Vliv macerace rmutu na vlastnosti vína z aromatických odrůd
Harcová, Anna
Tato bakalářská práce se zabývá kryomacerací. V teoretické části jsou popsány všechny složky moštu. Také výroba suchého ledu, který je potřebný ke kryomacerace. A samostatný postup kryomacerace ve vinařském provozu. Charakterizovali jsme si obě použité odrůdy, a to Hibernal a Muškát moravský. U obou odrůd jsme provedli kryomacerace a také standardní postup, abychom získaly odlišné hodnoty, které jsme na závěr vyhodnotili. V úvodu experimentální části jsme popsali hodnoty materiálu, který byl použit jak na kryomaceraci, tak i na standardní postup. Popsaly jsme přípravy, které předchází před kryomacerací a následné provedení. Obě kryomacerace se prováděly na odlišných místech v jiných podmínkách. Proto mohou být výsledky rozdílné. Výsledná vína jsme vyhodnotili senzoricky s pomocí zkušených degustátorů s osvědčením a výsledky zanesly do grafu. Analytické výsledky jsme porovnávali v grafech nebo v tabulkách. Základní parametry všech čtyř výsledných vín máme znázorněny v tabulkách.
|
|
|
Srovnání terpenických látek v bobulích a víně vybraných muškátových odrůd
Rubešová, Hana
Cílem diplomové práce bylo prostudovat všechny dostupné literární zdroje týkající se aromatických látek se zaměřením na terpenické látky a charakterizovat vybrané moštové muškátové odrůdy. V experimentální části byl u těchto muškátových odrůd stanoven obsah volných a vázaných terpenických látek jak v moštu, tak i v následně vyrobeném víně a získané výsledky byly zpracovány a vyhodnoceny. Ke studii bylo vybráno šest muškátových odrůd (Aromína, Cvětočnyj, Gőcseji zamatos, Irsai Oliver, Lena, Muškát moravský) z vinice Zahradnické fakulty v Lednici na Moravě. Nejprve byly v moštu stanoveny základní analytické hodnoty (pH, cukernatost, obsah kyselin) a poté v následně vyrobeném víně obsah zbytkového cukru a alkoholu. V moštu (bobulích) a ve víně byly terpenické látky stanoveny pomocí extrakce organickým rozpouštědlem a takto upravený extrakt byl dále použit k GC-MS analýze. V moštu (bobulích) nejvíce veškerých (volných a vázaných) terpenických látek vykazovala odrůda Lena, následována Muškátem moravským Nejméně těchto látek obsahovala odrůda Cvětočnyj. Nejvyšších hodnot z terpenických látek v moštu dosahoval tradičně linalool (nejvíce u Muškátu moravského), geraniol (Lena), alfa-terpineol (Lena). Ve víně nejvíce terpenických látek vykazovala odrůda Muškát moravský, následována odrůdou Cvětočnyj a Lena. Nejméně těchto látek dosahovala odrůda Aromína. Nejvyšší hodnoty byly naměřeny u linaloolu, 2,6-dimethyl-3,7-octadien-2,6-diolu, alfa-terpineolu a to vždy u Muškátu moravského. Celkově byly v moštu (bobulích) naměřeny podstatně vyšší koncentrace terpenických látek než tomu bylo u vína. Průměrně nejvíce těchto látek v moštu i ve víně vykazovaly odrůdy Lena a Muškát moravský. Lze je tedy považovat za nejaromatičtější odrůdy z těchto šesti vybraných.
|
host ::
RSS.