|
|
Multikriteriální nástroj pro analýzu a predikci tepelného stavu člověka
Řehák Kopečková, Barbora ; Soukup,, Radek (oponent) ; Kolářová,, Jana (oponent) ; Jícha, Miroslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vývojem multikriteriálního nástroje, který je schopen určit pro dané vstupní podmínky ten nejvhodnější model pro predikci tepelného stavu člověka v ochranném obleku na základě vytvořeného objektivního rozhodovacího schématu. Pro tvorbu tohoto nástroje byly na základě rešerše vybrány 4 indexy tepelného stresu či fyziologické modely: PHS (Predicted Heat Strain), IPHS (Individual Predicted Heat Strain), Gaggův 2 uzlový model a FMTK model. Algoritmy modelů PHS, IPHS a Gagge byly implementovány v programu Matlab. Následně byly všechny 4 modely validovány za pomoci výsledků experimentálních měření. Na základě výsledků validací byla ověřena využitelnost těchto modelů pro predikci tepelného stresu člověka a pro některé modely bylo možné rozšířit jejich podmínky aplikovatelnosti. Hlavním kritériem validace byla přesnost predikce rektální teploty. Dále byly na základě výsledků validačních studií zvoleny metriky pro sestavení objektivního rozhodovacího systému sloužícího k výběru nejvhodnějšího modelu pro dané okolní podmínky. Ve spolupráci se SÚJCHBO byla získána data pro validaci modelů: 140 experimentů pro 4 ochranné obleky (FOP, Tychem, Tiger, OPCH) a 4 okolní teploty (-10, 5, 25 a 35 °C) s 12 probandy, 6 probandů mužského pohlaví ve věku 29-53 let, s výškou 170-187 cm a s hmotností 69-92 kg; a 6 probandů ženského pohlaví ve věku 28-49 let, s výškou 158-176 cm a s váhou 56-71 kg. Pro okrajové podmínky těchto experimentů bylo provedeno celkově 1987 simulací pomocí vybraných modelů pro různé inicializační hodnoty počátečních podmínek rektální teploty a teploty pokožky a pro různé odhady metabolické aktivity. Na základě vyhodnocení výsledků simulací vůči experimentům v podobě hodnoty MAE (Mean Absolute Error) a diference mezi predikovanou a měřenou rektální teplotou na konci testu byla vytvořena vyhledávací tabulka, na jejímž základě je dle zadaných vstupů do multikriteriálního nástroje prostřednictvím rozhodovacího schématu nalezen nejvhodnější model pro dané podmínky. Výsledný multikriteriální nástroj byl nakonec spolu s grafickým rozhraním pro zadávání vstupních hodnot vytvořen v programu Excel.
|
|
| |
|
|
Vliv teploty ve stáji na mléčnou užitkovost a pohybovou aktivitu holštýnských dojnic ve vybraném chovu
Vaňkátová, Eliška
Diplomová práce se zabývá vlivem teploty ve stáji na mléčnou užitkovost a pohybovou aktivitu dojnic holštýnského skotu ve vybraném chovu. Hodnocení mléčné užitkovosti bylo reprezentováno průměrným denním nádojem, obsahem mléčných složek, konkrétně obsahem tuku, bílkovin, laktózy, počtem somatických buněk a obsahem močoviny. Literární přehled pojednává o historii, charakteristice a chovném cíli sledovaného plemene. Dále popisuje stájové prostředí, tepelný stres a možnosti jeho eliminace. Je zde také popsána mléčná užitkovost, pohybová aktivita a faktory, které na ně působí. Sběr dat proběhl na mléčné farmě Vadín v kraji Vysočina. Sledováno bylo 30 krav holštýnského skotu, otelených v rozpětí 4 týdnů na přelomu ledna a února, po dobu jednoho roku. Z výsledků není patrné, že by průměrná denní teplota měla negativní vliv na průměrný denní nádoj. Naopak byl potvrzen vliv průměrné denní teploty na jednotlivé složky mléka. Při zvýšení teploty se snižoval obsah tuku, bílkovin a močoviny v mléce, naopak obsah laktózy se zvyšoval. Závislost počtu somatických buněk v mléce na průměrné denní teplotě nebyla potvrzena. Rovněž závislost pohybové aktivity na průměrné denní teplotě byla velmi slabá.
|
|
|
Analýza parametrov mliečnej úžitkovosti u dojníc pred a po inštalácii ventilátorov v stajni
Kancír, Ján
Cílem práce je analýza parametrů mléčné užitkovosti u dojnic před a po instalaci ventilátorů ve stáji. Za tímto účelem bylo provedeno pozorování v konkrétním chovu. Sledování probíhalo v období od roku 2016 do konce roku 2022. Celé sledování bylo rozděleno na dvě období a to na období před a období po instalaci ventilátorů. Mezi parametry mléčné užitkovosti budou zahrnuty především dojivost (kg mléka), pořadí laktace (n) a fáze laktace (dny). Ze zjištěných výsledků lze konstatovat následující. Instalace ventilátorů měla za celé sledování vliv na dojivost, kde před instalací byl průměrný nádoj nižší (P > 0,05) a po instalaci byl nádoj vyšší (P < 0,01). Vliv ventilátorů byl pozorován také na obsahu mléčných složek. Při zohlednění pouze letních měsíců (červen, červenec, srpen) bylo zjištěno, že se prokazatelně zvýšila (P < 0,01) dojivost u krav po instalaci ventilátorů. Co se týče obsahu mléčných složek neměla instalace prokazatelný vliv (P > 0,05). Přesto lze vidět obdobný trend snížení procenta tuku a bílkovin jako při celém sledování.
|
|
|
Chromatin remodeling during temperature sensing in plants
Šlesingerová, Terezie
Evolučně konzervovaný komplex transkripčního koaktivátoru Spt–Ada–Gcn5 Acetyltransferáza (SAGA) v Arabidopsis thaliana je úzce zapojen do mnoha buněčných procesů pomocí posttranslačních modifikací histonů. GENERAL CONTROL NON-REPRESSIBLE PROTEIN 5 (GCN5), podjednotka komplexu, je histon SAGA acetyltransferáza a přímo ovlivňuje genovou expresi. Mutantní rostliny Arabidopsis postrádající GCN5 jsou citlivé na tepelný stres, ale molekulární mechanismy implikující GCN5 v tepelném stresu jsou v současnosti neznámé. Abychom získali přehled o molekulárních drahách, které jsou základem tepelné citlivosti gcn5, vyhodnotili jsme globální změny proteomu vyvolané tepelným stresem na pozadí gcn5. I když většina identifikovaných proteinů reagovala podobně u gcn5 i u ekotypu Col-0 některé z nich, jako CONSTITUTIVE PHOTOMORPHOGENIC 11 (COP11), nebyly ovlivněny teplem v pozadí mutantní rostliny gcn5, ale u ekotypu Col-0 se drasticky snížily. Dále jsme provedli screening mu-tantů ovlivněných domnělými interaktory GCN5 pod tepelným stresem a identifikovali jsme, že nepřítomnost SAGA COMPLEX SUBUNIT 2A (SCS2A) a INHIBITOR OF GROWTH 1 (ING1) vede k citlivosti na teplo. Celkově vzato, naše výsledky připravují cestu k podrobnějšímu pochopení role GCN5 v reakcích na stres.
|
|
|
Vliv tepelného stresu na výkonnost a zdraví dojnic
OBERMAJEROVÁ, Barbora
Tepelný stres je jedním z hlavních problémů, který ovlivňuje výkonnost a zdravotní stav dojeného skotu téměř po celém světě a způsobuje velké ekonomické ztráty. Cílem diplomové práce bylo na základě změn ukazatelů mléčné užitkovosti, reprodukce a zdravotního stavu během období se zvýšenou teplotou vzduchu vyhodnotit vliv případného tepelného stresu na sledované ukazatele v konkrétním chovu dojnic. Sledování probíhalo v období let 2020 a 2021 v chovu dojnic holštýnského plemene s průměrným počtem 520 krav. Údaje o užitkovosti, reprodukci a zdravotním stavu dojnic byly získány z manažerského programu pro řízení stáda Farmsoft Management. Záznamy teplot vzduchu z databáze Českého hydrometeorologického ústavu. Byl posouzen vliv měsíce roku na průměrný denní nádoj, zabřezávání krav a četnost výskytu mastitid. Podrobněji byl pak sledován vztah mezi průměrnou denní a maximální denní teplotou vzduchu a průměrným denním nádojem krav v letních měsících. Z průběhu křivek naměřených hodnot sledovaných ukazatelů během letních měsíců (červen až červenec) nebyl jednoznačně patrný záporný vztah mezi teplotou vzduchu a dojivostí krav. Byla zjištěna statisticky průkazná korelace (P < 0,0001) mezi průměrnou denní teplotou vzduchu a denním nádojem během celého roku na úrovni r = 0,245. Závislost dojivosti na teplotě vzduchu nebyla ale jednoznačně prokázána v rámci jednotlivých čtvrtletí ani v průběhu letních měsíců. K několikadennímu poklesu dojivosti došlo v několika případech až po déletrvajícím výskytu teplot výrazně nad 25 °C. Z výsledků dosažených během sledovaného období nebyl vliv zvýšené teploty na zhoršení produkční a reprodukční výkonnosti dojnic a na zhoršení jejich zdravotního stavu ve sledovaném stádě jednoznačně potvrzen.
|
|
|
Noncanonical human eIF4Es in and out of the RNA granules
Frydrýšková, Klára ; Pospíšek, Martin (vedoucí práce) ; Půta, František (oponent) ; Valášek, Leoš (oponent)
Eukaryontní translační iniciační faktor eIF4E1 řídí iniciaci translace závislou na čepičce, vyskytuje se v P-tělíscích a je důležitý pro vznik stresových granulí (SG). V lidských buňkách jsou obsaženy také dva další nekanonické translační iniciační faktory, eIF4E2 a eIF4E3. Oba váží čepičku, ačkoliv slaběji než eIF4E1. V rámci této práce jsem se zabývala schopností jednotlivých členů z rodiny proteinů eIF4E a jejich variant lokalizovat do stresových granulí a P-tělísek za klidových podmínek a za podmínek tepelného a arsenitanového stresu. Za všech testovaných podmínek lokalizovaly proteiny eIF4E1 a eIF4E2 a všechny jejich testované varianty do P-tělísek na rozdíl od variant proteinu eIF4E3. Za obou stresových podmínek všechny varianty proteinu eIF4E1 a varianta eIF4E3-A lokalizovaly do SG, avšak schopnost jednotlivých proteinů lokalizovat do SG se lišila. Protein eIF4E2 lokalizoval ve zvýšené míře pouze do SG vyvolaných tepelným stresem. Při detailnějším studiu jsme ukázali, že za tepelného stresu vznikají dva typy SG ve vztahu k eIF4E proteinům. Přibližně 75 % SG indukovaných tepelným stresem obsahuje všechny tři eIF4E proteiny, zatímco ve 25 % z nich protein eIF4E2 chybí. Dále jsme ukázali, že protein velké ribosomální podjednotky L22 je specificky nabohacen v SG vyvolaných arsenitanovým stresem....
|
|
|
Role stresových granulí a 4E-BP v teplem stresovaných buňkách S. cerevisiae
Kolářová, Věra ; Hašek, Jiří (vedoucí práce) ; Zimmermannová, Olga (oponent)
Buňky dokáží reagovat velmi rychle a specificky na stresové podmínky. Jedním z hla- vních regulačních procesů je ovlivnění translace, specificky iniciace translace, zapojením inhibičních faktorů. U kvasinky Saccharomyces cerevisiae jsou známy dva eIF4E va- zebné proteiny (4E-BP), proteiny Eap1 a Caf20, které jsou uváděny jako represory iniciace translace závislé na čepičce na 5' konci mRNA. Mikroskopická fluorescenční analýza in vivo ukázala rozdílnou reakci proteinu Caf20 a Eap1 na tepelný stres (46◦ C, 10 minut). Protein Caf20 neodpovídá na tepelný stres a zůstává difuzní v cytoplazmě, na rozdíl od Eap1, který akumuluje do shluků v blízkosti stresových granulí (SG). Tato práce ukazuje také na zapojení proteinu Eap1 v tvorbě SG, kdy delece genu EAP1 vede k formování drobnějších neostrých granulí. V souladu s pozorováním fluo- rescenčně značeného proteinu Caf20 v reakci na tepelný stres, neovlivňuje delece genu CAF20 tvorbu teplem indukovaných stresových granulí u kvasinky. Pomocí polysomální analýzy bylo ukázáno, že nepřítomnost represoru iniciace trans- lace neovlivňuje globální represi translace v reakci na tepelný stres a translace je umlčena i v nepřítomnosti represoru iniciace translace. Delece EAP1 možná...
|
|
|
Vliv tepelného stresu na produkci a chování dojnic holštýnského skotu v letních měsících ve vybraném chovu
Zavadilová, Kristýna
Cílem bakalářské práce bylo zpracování literatury k vlivu tepelného stresu na chování a produkci dojnic holštýnského skotu v letních měsících ve vybraném chovu. V Zemědělském družstvu Hříšice byla v červenci, srpnu a září roku 2016 prováděna praktická část této práce. Za použití teplotně-vlhkostního čidla Onset HOBO byly získávány teploty a relativní vlhkosti stájového prostředí. Denní nádoje byly zaznamenávány pomocí systému AfiFarm. Výsledky mléčné užitkovosti byly porovnány s kontrolou užitkovosti. Zároveň byly pozorovány změny v chování dojnic. Bylo znatelné, že při vyšších teplotách leželo v boxech méně dojnic a větší dobu trávily u napájecího zařízení. Z výsledků vyplývá, že nejteplejším měsícem byl červenec. Průměrná teplota dosahovala 21,19 °C. Vliv tepelného stresu na produkci však nebyl zcela prokázán z důvodu malého rozptylu dat. Nejvíce nádojů bylo provedeno při 22 °C, což zkresluje vyhodnocené výsledky.
|
|
|
Eliminace negativního vlivu tepelného stresu u brojlerových kuřat pomocí rostlinných aditiv
Zmrhal, Vladimír
Cílem diplomové práce bylo zjistit vliv zkrmování rostlinného aditiva na bázi extraktů z kurkumy (Curcuma) a šišáku bajkalského (Scutellaria baicalensis) brojlerovým kuřatům vystaveným tepelnému stresu v závěru výkrmu na parametry užitkovosti, kvalitu masa, hmotnosti lymfatických orgánů, biochemický profil krve, hladiny pro a proti zánětlivých cytokinů, heat shock proteinů, počty leukocytů, zdánlivé ileální stravitelnosti aminokyselin, metabolizovatelnost energie a chování kuřat. Rostlinné aditivum zkrmované od 21. dne věku kuřat průkazně zlepšovalo (P<0,05) konverzi krmiva při optimálních teplotách a průkazně zvyšovalo (P<0,05) přírůstek kuřat v období zvýšených teplot (27–29 °C). Přídavek rostlinného aditiva průkazně zvyšoval (P<0,05) metabolizovatelnost energie a také zdánlivou ileální stravitelnost aminokyselin lysinu, threoninu, argininu, histidinu, fenylalaninu, valinu, leucinu, isoleucinu, tyrosinu, serinu, glycinu, kyseliny asparagové a glutamové a alaninu. V rámci etologického pozorování byly zjištěny průkazně nižší (P<0,05) projevy termoregulačního chování (oddálení křídel od těla a otevření zobáků) v pokusné skupině s bylinnými extrakty. Z výsledků diplomové práce vyplynulo, že přídavek směsi extraktů z kurkumy a šišáku bajkalského může být využit ke snížení negativních dopadů tepelného stresu na užitkovost brojlerových kuřat.
|
host ::
RSS.