|
| |
|
|
Využití subfosilních perlooček v paleoekologických rekonstrukcích
Bubenková, Anna ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Kopalová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce je literární rešerše shrnující využití subfosilních perlooček v paleoekologických rekonstrukcích. Cílem této práce je představení subfosilních perlooček jako silného nástroje, kterým lze podrobně zkoumat celý historický vývoj jezer a sledovat významné změny, kterými byly postupem času formovány. Dále je zde kriticky zhodnoceno několik nejčastějších postupů rekonstrukcí vlivu změn klimatu, výšky hladiny, acidifikace a trofie, které se často setkávají s mnoha problémy. Důležitá je správná interpretace výsledků, jelikož všechny faktory ve vodním prostředí jsou navzájem provázané a je tedy nutné vyhnout se zjednodušujícím závěrům. Navzdory určitým pochybám jsou subfosilní perloočky významnou součástí paleoekologických rekonstrukcí, s mnoha možnými aplikacemi v budoucím výzkumu. Klíčová slova: subfosilní Cladocera, paleoekologie, rekonstrukce
|
|
|
Paleoenvironmentální rekonstrukce mladšího dryasu na základě subfosilních perlooček
Bubenková, Anna ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Vrba, Jaroslav (oponent)
4 ABSTRAKT Paleoenvironmentální rekonstrukce jsou pro pochopení dlouhodobých změn životního prostředí klíčová. Pomocí zástupných dat (proxy) obsažených v odebraném sedimentárním profilu lze zkoumat celý historický vývoj jezer a sledovat významné změny, kterými byly postupem času formovány. Indikátory s vysokým potenciálem pro interpretaci environmentálních faktorů jsou subfosilní perloočky (Cladocera), které hrají v jezerních ekosystémech důležitou ekologickou roli. Jejich subfosilní zbytky deponované v sedimentu, mohou velmi dobře odrážet environmentální změny daného ekosystému. Cílem práce v rámci paleoenvironmentálního výzkumu sedimentárního profilu z Černého jezera bylo rekonstruovat průběh klimatických změn v období pozdního glaciálu a raného holocénu. Na základě geochemických a biologických zástupných dat byl odhalen průběh mladšího dryasu (YD), který v rámci střední Evropy zatím nebyl dostatečně popsán. Území České republiky se nachází na rozhraní oceánského a kontinentálního klimatu, výsledky naznačují, že vývoj YD odpovídal klimatickému průběhu v západní Evropě. Kvalitativní P/L model, geochemická odezva, pylová analýza vlhkomilné a suchomilné vegetace a intenzita požárů prokázala, že první půlka YD se jevila vlhčí a druhá sušší. Uprostřed YD byl pozorovaný zajímavý výkyv, který si vysvětlujeme...
|
|
|
Paleoenvironmentální rekonstrukce mladšího dryasu na základě subfosilních perlooček
Bubenková, Anna ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Vrba, Jaroslav (oponent)
4 ABSTRAKT Paleoenvironmentální rekonstrukce jsou pro pochopení dlouhodobých změn životního prostředí klíčová. Pomocí zástupných dat (proxy) obsažených v odebraném sedimentárním profilu lze zkoumat celý historický vývoj jezer a sledovat významné změny, kterými byly postupem času formovány. Indikátory s vysokým potenciálem pro interpretaci environmentálních faktorů jsou subfosilní perloočky (Cladocera), které hrají v jezerních ekosystémech důležitou ekologickou roli. Jejich subfosilní zbytky deponované v sedimentu, mohou velmi dobře odrážet environmentální změny daného ekosystému. Cílem práce v rámci paleoenvironmentálního výzkumu sedimentárního profilu z Černého jezera bylo rekonstruovat průběh klimatických změn v období pozdního glaciálu a raného holocénu. Na základě geochemických a biologických zástupných dat byl odhalen průběh mladšího dryasu (YD), který v rámci střední Evropy zatím nebyl dostatečně popsán. Území České republiky se nachází na rozhraní oceánského a kontinentálního klimatu, výsledky naznačují, že vývoj YD odpovídal klimatickému průběhu v západní Evropě. Kvalitativní P/L model, geochemická odezva, pylová analýza vlhkomilné a suchomilné vegetace a intenzita požárů prokázala, že první půlka YD se jevila vlhčí a druhá sušší. Uprostřed YD byl pozorovaný zajímavý výkyv, který si vysvětlujeme...
|
|
|
Využití subfosilních perlooček v paleoekologických rekonstrukcích
Bubenková, Anna ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Kopalová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce je literární rešerše shrnující využití subfosilních perlooček v paleoekologických rekonstrukcích. Cílem této práce je představení subfosilních perlooček jako silného nástroje, kterým lze podrobně zkoumat celý historický vývoj jezer a sledovat významné změny, kterými byly postupem času formovány. Dále je zde kriticky zhodnoceno několik nejčastějších postupů rekonstrukcí vlivu změn klimatu, výšky hladiny, acidifikace a trofie, které se často setkávají s mnoha problémy. Důležitá je správná interpretace výsledků, jelikož všechny faktory ve vodním prostředí jsou navzájem provázané a je tedy nutné vyhnout se zjednodušujícím závěrům. Navzdory určitým pochybám jsou subfosilní perloočky významnou součástí paleoekologických rekonstrukcí, s mnoha možnými aplikacemi v budoucím výzkumu. Klíčová slova: subfosilní Cladocera, paleoekologie, rekonstrukce
|
|
| |
|
|
Historický vývoj zooplanktonu Starolesnianskeho plesa (Vysoké Tatry, Slovensko) v kontextu globálních změn
Blechová, Magdalena ; Hořická, Zuzana (vedoucí práce) ; Sacherová, Veronika (oponent)
Cíli této práce bylo zdokumentovat historické složení fauny perlooček (Crustacea: Cladocera) Starolesnianského plesa (Vysoké Tatry, Slovensko) a zhodnotit jeho možné ovlivnění environmentálními změnami (středověké klimatické optimum, malá doba ledová, antropogenní acidifikace, zotavení z acidifikace) a dále detailně analyzovat vývoj zooplanktonu (Cladocera, Copepoda a Rotifera) v období vrcholné acidifikace a zotavení z acidifikace (1978 - 2015). Posledním cílem bylo na základě výsledků obou zmíněných přístupů posoudit vhodnost využívání dat z historických sběrů zooplanktonu z tatranských jezer mezi lety 1909 - 1913 (Minkiewicz, 1914) jako referenčního stavu pro hodnocení průběru biologického zotavování z acidifikace. Prostředkem k dosažení těchto cílů byly paleolimnologické analýzy sedimentu (zejména analýza subfosilních zbytků perlooček), analýza recentního zooplanktonu a analýzy chemismu jezerní vody. Na základě zmíněných přístupů bylo zjištěno, že v jezeře došlo k významnému posunu v relativním zastoupení jednotlivých druhů perlooček, který odlišuje období posledních zhruba 150 let (závěr tzv. malé doby ledové a zejména období antropogenní acidifikace) od starší historie jezera. Na druhou stranu však Starolesnianske pleso mělo v posledních asi 2 000 letech velmi stabilní druhové složení...
|
host ::
RSS.