|
|
Specifika čerpání příspěvku na péči v domě s pečovatelskou službou
KOCHOVÁ, Karolína
Bakalářská práce se zabývá využitím příspěvku na péči u uživatelů pečovatelské služby, kteří žijí v domě s pečovatelskou službou. Teoretická východiska popisují pečovatelskou službu, sociální práci s uživateli pečovatelské služby, základní činnosti, které tato služba poskytuje a zaměřují se na úhradu nákladů za tyto služby, a to na příspěvek na péči. Výzkumná část nazvaná "Využití příspěvku na péči v pečovatelské službě Města Větřní" zahrnuje cíl práce a výzkumné otázky. Cílem je zjistit, jakým způsobem uživatelé pečovatelské služby Domu s pečovatelskou službou ve Větřní, kteří pobírají příspěvek na péči, využívají nabízené služby a kolik za ně v průměru měsíčně zaplatí. Dílčím cílem je pak zjistit, kdo jiný těmto konkrétním uživatelům další péči zajišťuje.
|
|
|
Využití sociálních služeb příjemci příspěvku na péči.
SEDLÁČKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá problematikou využívání sociálních služeb příjemci příspěvku na péči, která je podle mého názoru důležitá a aktuální. Na základně kvantitativního výzkumu jsem prováděla dotazníkové šetření. Respondenty jsem si rozdělila do 3. okruhů, aby otázky v dotaznících odpovídaly všem typům klientů, na kterých jsem výzkum prováděla. Prvním okruhem byly osoby, které využívají pobytová zařízení sociálních služeb, druhý okruh se týkal osob využívajících ambulantní, popřípadě terénní služby a třetím okruhem byly osoby, které pobírají příspěvek na péči a péči jim zajišťuje například rodina. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jak příjemci s příspěvkem na péči nakládají a zda jsou s příspěvkem na péči spokojeni. Z výzkumu vyplynuly ještě dva dílčí cíle, které se vztahovaly především k 1. okruhu osob. Prvním dílčím cílem je, že respondenti jsou spokojeni s poskytovanými službami a druhý dílčí cíl vyjadřuje názor respondentů, že kvalita poskytované péče odpovídá finančním prostředkům, které odvádí svým poskytovatelům. Hypotéza H1: Příspěvek na péči je využíván na sociální služby. Tuto hypotézu jsem mohla zkoumat pouze u druhého a třetího okruhu osob. V tomto případě se hypotéza nepotvrdila. Ve 3. okruhu nevyužívá žádný respondent sociální služby a v 2. okruhu pouze 27 respondentů z 80 dotazovaných. Hypotéza H2: Příjemci příspěvku na péči jsou spokojeni s jeho výší. Tato se potvrdila v celkovém počtu 80 respondentů. 48 osob je spokojeno s výší příspěvku na péči, zbylých 32 respondentů uvedlo, že je nespokojeno. Myslím si, že tímto výzkumem mohu přispět poskytovatelům sociálních služeb tím, že zjistím, jak respondenti hodnotí efektivitu poskytovaných služeb nebo zda by více neocenili jinou alternativu v oblasti sociálních služeb.
|
|
|
Kritéria pro přiznání příspěvku na péči u seniorů
JANOŠŤÁKOVÁ, Iveta
Moderní koncepci v oblasti sociální péče upravuje zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Obsahuje popis podmínek poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a to především novou dávkou ? příspěvkem na péči. Ten je využíván osobami, které jsou limitovány svým zdravotním stavem v normálním běžném životě. Filozofie nové koncepce spočívá v tom, že lidé využívající příspěvek na péči, odkázáni na pomoc jiných fyzických osob, mají naprostou volnost v rozhodování, kdo a jak jim tuto pomoc bude poskytovat. Její následné využívání musí vést osoby k aktivitě, podpoře rozvoje jejich samostatnosti a motivaci, aby nedocházelo k prohlubování jejich nepříznivé sociální situace. Účelem přiznání příspěvku na péči je možnost nemocné osoby setrvat co nejdéle a důstojně žít ve svém přirozeném prostředí. Zajištění péče probíhá jednak blízkými osobami (rodinou) nebo poskytovateli sociálních služeb formou státních či nestátních organizací. Cílem práce bylo zmapovat a porovnat kritéria v oblasti způsobu posuzování stupně závislosti pro přiznávání příspěvku na péči seniorů nad 65 let v okrese České Budějovice, kteří byli v r. 2012 v tzv. přechodném období posuzováni podle obou právních předpisů. Teoretická část práce konkretizuje pojem senior, proces stárnutí a seznamuje se společenskými faktory, které vedou k prodlužování lidského života. Popisuje vývoj sociální práce v České republice a vznik zákona o sociálních službách, který je účinný od 1. 1. 2007, jehož hlavní myšlenkou je změna úlohy státu jako poskytovatele sociální péče a aktivního zapojení občana jako příjemce dávky. V další části bakalářské práce jsou popisovány kritéria pro přiznávání příspěvku na péči podle původních právních předpisů platných od 1. 1. 2007. Je přiznáván ve čtyřech stupních, kterým odpovídá jiná finanční částka s ohledem na věk osoby a počet úkonů (36 hodnocených). Při posuzování stupně závislosti pro účely příspěvku na péči je hodnocena schopnost zvládat jednotlivé úkony péče o vlastní osobu a úkony soběstačnosti. Zákon o sociálních službách prošel několika novelizacemi, zásadní změna kritérií pro přiznávání příspěvku na péči nastala od 1. 1. 2012, kdy vstupuje v platnost zákon č. 366/2011Sb., kterým se změnila některá ustanovení původního zákona o sociálních službách. Při novém posuzování stupně závislosti je hodnocena schopnost osoby zvládat 10 základních životních potřeb. V praktické části práce byly na základě stanovených cílů testovány dvě hypotézy: 1. Při posuzování stupně závislosti u seniorů dle nových kritérií je přiznáván vyšší stupeň závislosti. 2. Nižší počet hodnocených úkonů při posuzování stupně závislosti koresponduje s objektivizací zdravotního stavu posuzovaného. Výzkum byl realizován pomocí kvantitativní metody, a to obsahové analýzy dat a získané údaje byly statisticky zpracovány pomocí analýzy kategoriálních dat, Pearsonova korelačního koeficientu a kontingenčních tabulek. K výzkumu byla použita data obsažená ve statistikách ČSSZ, OSSZ a v dostupných materiálech MPSV ČR v letech 2007 a 2012. Po rozboru a vyhodnocení potřebných informací bylo zjištěno, že nedošlo k potvrzení první hypotézy; při posuzování stupně závislosti u seniorů dle nových kritérií není přiznáván vyšší stupeň. V případě druhé hypotézy došlo k jejímu potvrzení; nižší počet hodnocených úkonů koresponduje s objektivizací zdravotního stavu. V závěru bylo konstatováno, že nová kritéria v posuzování stupně závislosti pro účely příspěvku na péči nevedou k přiznávání vyššího stupně závislosti. Je sice hodnocen nižší počet úkonů, respektive životních potřeb, jsou však posuzovány všechny skutečnosti, které korespondují se zdravotním stavem posuzované osoby a jsou rozhodující pro poskytnutí uceleného přehledu její nepříznivé sociální situace. Nový model posuzování stupně závislosti přispívá k výraznému zjednodušení a vyšší efektivitě posouzení zdravotního stavu jedince.
|
|
| |
|
|
Příspěvek na péči a jeho vývoj v regionu Strakonice
KŘIVANCOVÁ, Eva
Tématem bakalářské práce je příspěvek na péči a jeho vývoj v regionu Strakonice. Práce si kladla za cíl zmapovat vývoj právní úpravy příspěvku na péči od jeho vzniku až do konce roku 2011. První část bakalářské práce je věnována sociálním službám, poté je již druhá část zaměřena na příspěvek na péči. Třetí část práce je věnována vývoji právní úpravy příspěvku na péči v letech 2007 - 2011. Čtvrtá část, která je praktická, je zaměřena na snížení příspěvku na péči v I. stupni závislosti u osob starších 18 let z 2 000 Kč na 800 Kč. Cílem výzkumu bylo zjistit dopady tohoto snížení v regionu Strakonice z hlediska počtu žádostí o zvýšení příspěvku na péči, struktury osob žádajících si o zvýšení příspěvku na péči podle poskytovatele pomoci a objemu vyplacených částek na příspěvek na péči.
|
|
|
Utilizace příspěvku na péči v rámci sociálních služeb v Milevsku
HRŮZOVÁ, Jaroslava
Práce je zaměřena na využití příspěvku na péči klienty sociálních služeb v Milevsku a blízkém okolí. Teoretická část v úvodu v krátkosti zmiňuje legislativu a způsob zajištění pomoci osobám zdravotně znevýhodněným, jak finanční, tak fyzickou před nabytím účinnosti zákona o sociálních službách. Druhá část práce představuje agendu příspěvku na péči, podání žádostí, řízení o příspěvku na péči, nárok na výplatu, stupně závislosti a k jakému účelu je určen. Ve třetí části jsou představeni jednotliví registrovaní poskytovatelé v Milevsku. Jaké služby mají zaregistrovány, komu jsou určeny a v jakém rozsahu je poskytují. Praktická část mapuje konkrétní využití přiznané výše příspěvku na péči jejími příjemci v rámci sociálních služeb. Cílem práce je zjistit zda je výše příspěvku dostačující, využita na nákup služeb a zda příjemci příspěvku odebírají služby pouze od registrovaných poskytovatelů, či dochází k souběhu s péčí od rodinných příslušníků nebo jiných fyzických osob.
|
|
|
Názory seniorů na příspěvek na péči
POHLOVÁ, Vendula
Od 1.1.2007 je účinný zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, který opravuje řízení o přiznání příspěvku na péči a další postupy. Příspěvek na péči se vyplácí ve čtyřech stupních. Příspěvek na péči má být dle zákona využíván na zajištění potřebné péče. Od roku 2007 se v rámci sběrných dat zjišťuje, že příspěvek na péči (zejména v 1. stupni) není využíván na zajištění péče registrovanými poskytovateli, a peníze vyplacené ze státního rozpočtu se nevrací přes poskytovatele zpět do systému, jak bylo původně zamýšleno. Práce se zabývá vývojem příspěvku na péči a problémy, které příspěvek na péči přináší. Odpovědi na výzkumné otázky byly zjišťovány pomocí kombinace kvalitativních a kvantitativních metod výzkumu: sekundární analýza dat a polořízený rozhovor. Pro analýzu dat byly použity informace ze systému OK SLUŽBY, ve kterém se zpracovávají a evidují data související s příspěvkem na péči. Polořízený rozhovor se odvíjel na základě připravených otázek. První část otázek byla identifikační, druhou část tvořily připravené otevřené otázky, které bylo možno během rozhovoru upravovat s ohledem na konkrétního respondenta. Základní soubor pro sekundární analýzu dat tvořili příjemci příspěvku na péči v seniorském věku na území obce s rozšířenou působností Český Krumlov. Rozhovory byly vedeny s vybranými seniory ze základního souboru. Výběrový vzorek odpovídá sociodemografickému stavu v základním souboru. Práci je možné využít jako materiál pro účely MPSV, pro komunitní plánování na krajské i obecní úrovni, a pro samotné zaměstnance obcí s rozšířenou působností, kteří mají agendu příspěvku na péči na starosti.
|
|
|
Problémy spojené s přiznáním příspěvku na péči u seniorů
AUGUSTINOVÁ, Hana
Práce se zabývá jednotlivými problémy spojené s přiznáním příspěvku na péči u seniorů. V úvodu práce byl popsán současný stav pro oblasti sociální politiky a služeb, byly vymezeny základní pojmy používané v této oblasti. Krátce byl odborně charakterizován pojem stáří a jeho průvodní jevy. Hlavní část práce se věnuje způsobům získávání, zpracování, rozdělování a fungování příspěvku na péči pro seniory v oblasti Milevska. Vzhledem ke specifikám jednotlivých krajů ČR bylo nezbytné rámcově popsat region Milevsko a charakterizovat Odbor sociálních věcí Městského úřadu Milevsko, který v souladu s legislativou vykonává veškeré činnosti spojené s agendou příspěvku na péči pro definovanou oblast. Cílem práce bylo detailně zmapovat problematiku příspěvku na péči v jednotlivých fázích tj. od podání žádosti až po její vyřízení a částečně popsat i následné využívání příspěvku. V detailu jsou popsány především ranné fáze zpracování příspěvku tj. podávání žádostí, kde se vyskytuje stále nejvíce problematických oblastí. Při zpracování problematiky jsem úzce spolupracovala s Městským úřadem Milevsko, příslušnými pracovníky Odboru sociálních věcí a vybraným vzorkem seniorů v dané lokalitě. K dosažení vytčeného cíle jsem použila strategii kvalitativního výzkumu, metodu dotazování a techniku nestandardizovaného polořízeného rozhovoru vybraných klientů-seniorů a pracovníků Odboru sociálních věci. Jako doplňující metodu jsem použila analýzu sociální a zdravotní dokumentace příslušné skupiny klientů spolu s legislativou pro oblast příspěvku na péči. Výstupy z použitých technik jsem detailně zaznamenala a sumarizovala pomocí souhrnných tabulek. Závěry výzkumu přinesly mnohá zajímává zjištění, především se stále jedná o poměrně nízkou obecnou informovanost veřejnosti ohledně příspěvku na péči a prokázalo se, že nejdůležitějším zdrojem informací pro seniory žadatele je sociální pracovník. Co je třeba permanentně zlepšovat je informovanost seniorů a jejich rodinných příslušníků na jaké typy péče a kompenzačních pomůcek či aktivit lze příspěvek na péči využívat. Stále je také zapotřebí vysvětlovat seniorům a jejich rodinám způsob využívání příspěvku na péči, například kontrolní činnost ze strany sociálních pracovníků. Dle zjištění mohu potvrdit, že příspěvek na péči je velmi významným faktorem, který výrazně pomáhá vyrovnat závislost seniorů, byť je diskutabilní jeho výše. Dalším zjištěním byla nezastupitelná role rodiny, rodinných příslušníků, kteří zajišťují péči o seniora a snaha všech zúčastněných, aby senior mohl fungovat v přirozeném prostředí, což považuji za mimořádně pozitivní zjištění. V žádném případě se pak nepotvrdily tzv. hororové scénáře o zneužívání příspěvku na péči, což potvrzuje fakt, že kontrolní mechanismy v příslušné legislativě jsou poměrně dobře nastaveny. Vylepšení, podle závěrů mé práce, je nutno zahrnout do fáze šetření k přiznání příspěvku na péči, zde je zapotřebí skloubit obecné sociální metody s mimořádně citlivým a individuálním přístupem k jednotlivým žadatelům, tak aby bylo dosaženo optimálního využití příspěvku na péči pro jednotlivce, který by tak mohl co nejdéle zůstávat ve svém přirozeném prostředí. Další oblast rozvoje spatřuji především ve vzájemné provázanosti subjektů, které se podílejí na celém procesu přiznání příspěvku na péči a to například automatizovaným zpracováním agendy pomocí elektronických formulářů.
|
host ::
RSS.