|
|
Efekt složení mikrobioty na rozvoj deprese a poruch chování u živočichů
Bartková, Nikola ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Kubovčiak, Jan (oponent)
Cílem této práce je shrnout dosavadní znalosti o vlivu složení střevní mikrobioty na poruchy chování u vybraných savců a ptáků. Současný výzkum se věnuje vlivu střevní mikrobioty na rozvoj duševních onemocnění u lidí a možnému terapeutické využití manipulace s jejím složením. Práce hlavní mechanismy vlivu mikrobioty na rozvoj duševních onemocnění krátce shrnuje. Střevní mikrobiota může mít vliv i na rozvoj poruch chování u zvířat. Literatura naznačuje, že změny složení mikrobioty u lidí s duševním onemocněním a zvířat s poruchami chování sdílejí jistou podobnost. Obecně se týkají především snížené abundance vybraných rodů bakterií produkujících mastné kyseliny s krátkým řetězcem a zvýšené abundance gram-negativních bakterií. Výjimku tvoří destruktivní poruchy chování u zvířat, které jsou spojeny se zvýšenou abundancítřídyClostridiaasníženouabundancíroduLactobacillus. Pro prevenci jejich rozvoje pod vlivem stresu práce navrhuje probiotické využití bakterie Lactobacillus rhamnosus. Pro manipulaci složení mikrobioty je v léčbě depresivní poruchy u lidí možné využít podání probiotik, transplantace fekální hmoty od zdravého dárce nebo úpravu stravování podle stravy středomořského typu. Klíčová slova: porucha chování, welfare zvířat, stres, deprese, stereotypní chování, mikrobiota, osa mikrobiota-střevo-mozek
|
|
|
Vhodnost integrace jedinců s pervazivní vývojovou poruchou
Vobořilová, Iveta ; Prokešová, Eva (vedoucí práce) ; Strnad, Pavel (oponent)
Název: Vhodnost integrace jedinců s pervazivní vývojovou poruchou Cíle: Cílem této studie bylo zjistit vhodnost integrace jedinců s pervazivní vývojovou poruchou. Metody: K posouzení vhodnosti integrace u 20 žáků s pervazivní vývojovou poruchou (chlapců, dívek) ve věkové kategorii od 7 do 15 let byly použity dvě baterie otázek a volný rozhovor. Baterie otázek byly zaměřené na problematické oblasti specifické pro jedince s pervazivní vývojovou poruchou (oblast komunikace, sociální interakce, představivosti). Volný rozhovor doplňoval baterii otázek směrovanou na pedagogy. Výsledky: Výsledky výzkumu ukázaly, že by integrace našeho vybraného vzorku jedinců s PDD z hlediska problémových oblastí (komunikace, sociální interakce, představivost) nebyla vhodná. Nemožné začlenění by z hlediska schopnosti komunikace bylo u 30 % jedinců, kteří mají selektivní mutismus. Ve vyučovacích hodinách s pedagogy nekomunikují ani nespolupracují. Začlenění by bylo pravděpodobně schopno zvládnout 70% jedinců s PDD. Ale ani tito žáci nejsou po obsahové stránce řeči na úrovni intaktních vrstevníků. Výsledky v oblasti sociální interakce jsou jednoznačné. Kontakt s vrstevníky nenavazuje 35% žáků s PDD. V případě, že sociální interakci navazují, jsou to ojedinělé situace (60%). Naše závěry potvrzují i výsledky, které říkají, že...
|
|
|
Vhodnost integrace jedinců s pervazivní vývojovou poruchou
Vobořilová, Iveta ; Prokešová, Eva (vedoucí práce) ; Strnad, Pavel (oponent)
Název: Vhodnost integrace jedinců s pervazivní vývojovou poruchou Cíle: Cílem této studie bylo zjistit vhodnost integrace jedinců s pervazivní vývojovou poruchou. Metody: K posouzení vhodnosti integrace u 20 žáků s pervazivní vývojovou poruchou (chlapců, dívek) ve věkové kategorii od 7 do 15 let byly použity dvě baterie otázek a volný rozhovor. Baterie otázek byly zaměřené na problematické oblasti specifické pro jedince s pervazivní vývojovou poruchou (oblast komunikace, sociální interakce, představivosti). Volný rozhovor doplňoval baterii otázek směrovanou na pedagogy. Výsledky: Výsledky výzkumu ukázaly, že by integrace našeho vybraného vzorku jedinců s PDD z hlediska problémových oblastí (komunikace, sociální interakce, představivost) nebyla vhodná. Nemožné začlenění by z hlediska schopnosti komunikace bylo u 30 % jedinců, kteří mají selektivní mutismus. Ve vyučovacích hodinách s pedagogy nekomunikují ani nespolupracují. Začlenění by bylo pravděpodobně schopno zvládnout 70% jedinců s PDD. Ale ani tito žáci nejsou po obsahové stránce řeči na úrovni intaktních vrstevníků. Výsledky v oblasti sociální interakce jsou jednoznačné. Kontakt s vrstevníky nenavazuje 35% žáků s PDD. V případě, že sociální interakci navazují, jsou to ojedinělé situace (60%). Naše závěry potvrzují i výsledky, které říkají, že...
|
|
|
Analýza vybraných stereotypií u koní
LISCOVÁ, Veronika
Tato práce je zaměřena na nejčastější stereotypní chování koní - klkání a tkalcování. Zabývá se jak popisem vlastního projevu těchto zlozvyků, tak i podrobnou analýzou délky trvání a frekvencí výskytu v průběhu dne. Dále porovnává výskyt těchto stereotypií u koní různého věku, pohlaví a plemene a také podle typu ustájení. Pro pozorování bylo vybráno 8 koní z pěti stájí. Etologická sledování byla provedena metodou přímého pozorování v kombinaci s pořízením 24-hodinového videozáznamu za pomoci kamer s nočním viděním.
|
host ::
RSS.