|
|
Stížnost pro porušení zákona v trestních věcech
Visinger, Radek ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent) ; Sváček, Jan (oponent)
Cílem této dizertační práce je podat co možná nejúplnější právní rozbor institutu stížnosti pro porušení zákona, včetně historických a mezinárodních souvislostí, a pokusit se rovněž o kritickou reflexi aktuálního uplatňování stížnosti pro porušení zákona v praxi. V autorově pojetí je neopomenutelným předmětem studia také přezkum trestních věcí na podkladě spisového materiálu, předcházející případnému uplatnění této stížnosti. Práce podrobně analyzuje mj. uplatnitelné důvody stížnosti pro porušení zákona, její účel a postavení v systému mimořádných opravných prostředků, a popisuje průběh a specifika řízení před Nejvyšším soudem. Standardní a nadstandardní metody výkladu jsou doplněny o empirické zkoumání vzorku 80 podaných návrhů, zaměřené na zjištění a klasifikaci vytýkaných vad a určení míry, v jaké dochází k překrývání s dovoláním. Zvolené téma je vysoce aktuální s ohledem na probíhající přípravné legislativní práce na novém trestním řádu. Popisné pasáže jsou doplněny autorovými stanovisky k vybraným judikátům Nejvyššího soudu a k nedostatkům současné právní úpravy. Celkově však učiněné závěry vyznívají ve prospěch zachování tzv. úředního opravného prostředku a aktivní legitimace ministra spravedlnosti. Klíčová slova: stížnost pro porušení zákona, mimořádné opravné prostředky, trestní přezkum,...
|
|
|
Mimořádné opravné prostředky v trestním řízení
Fejklová, Lucie ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Resumé Opravné prostředky v trestním řízení mají zejména odstraňovat a napravovat omyly a chyby, které se vyskytly v průběhu řízení, slouží tedy k přezkumu a nápravě právních i skutkových vad. Dělí se na řádné a mimořádné. Mezi řádné opravné prostředky patří odvolání, stížnost a odpor, do skupiny mimořádných opravných prostředků patří dovolání, stížnost pro porušení zákona a obnova řízení. Základním předpokladem stability pravomocných rozhodnutí v trestním řízení je jejich nezměnitelnost. Nelze vyloučit závažné pochybení, jež má za následek takovou vadu pravomocného rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení, že setrvávat na jeho závaznosti a nezměnitelnosti by bylo narušením spravedlivého a správného rozhodování. K průlomu do právní moci by mělo docházet zcela výjimečně, a jen pokud je to nezbytné a nelze trvat na stabilitě rozhodnutí. Dovolání bylo zavedeno do českého právního řádu novelou trestního řádu v roce 2001. Tento mimořádný opravný prostředek směřuje k nápravě taxativně vyjmenovaných vad nejzávažnějších typů rozhodnutí soudů nebo pro přezkum uloženého trestu odnětí svobody na doživotí. Dovoláním je možné odstranit jen právní vady pravomocných soudních rozhodnutí a jeho předmětem může být jen rozhodnutí soudu ve věci samé, pokud soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Stížnost pro...
|
|
|
Stížnost pro porušení zákona v trestních věcech
Visinger, Radek ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent) ; Sváček, Jan (oponent)
Cílem této dizertační práce je podat co možná nejúplnější právní rozbor institutu stížnosti pro porušení zákona, včetně historických a mezinárodních souvislostí, a pokusit se rovněž o kritickou reflexi aktuálního uplatňování stížnosti pro porušení zákona v praxi. V autorově pojetí je neopomenutelným předmětem studia také přezkum trestních věcí na podkladě spisového materiálu, předcházející případnému uplatnění této stížnosti. Práce podrobně analyzuje mj. uplatnitelné důvody stížnosti pro porušení zákona, její účel a postavení v systému mimořádných opravných prostředků, a popisuje průběh a specifika řízení před Nejvyšším soudem. Standardní a nadstandardní metody výkladu jsou doplněny o empirické zkoumání vzorku 80 podaných návrhů, zaměřené na zjištění a klasifikaci vytýkaných vad a určení míry, v jaké dochází k překrývání s dovoláním. Zvolené téma je vysoce aktuální s ohledem na probíhající přípravné legislativní práce na novém trestním řádu. Popisné pasáže jsou doplněny autorovými stanovisky k vybraným judikátům Nejvyššího soudu a k nedostatkům současné právní úpravy. Celkově však učiněné závěry vyznívají ve prospěch zachování tzv. úředního opravného prostředku a aktivní legitimace ministra spravedlnosti. Klíčová slova: stížnost pro porušení zákona, mimořádné opravné prostředky, trestní přezkum,...
|
host ::
RSS.