|
| |
|
|
Material Conditions of Moral Conduct in Elizabeth Gaskell's Mary Barton and North and South
Hubálková, Lenka ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Higgins, Bernadette (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je analýza dopadu materiálních podmínek na rozličné . Tato práce využívá Althusserovu koncepci ideologie jakož systému imaginárních a konstitutivních reprezentací skutečnosti, a to s ohledem na ústřední témata této práce, kterými jsou třída a moralita. Althusserovy axiomy slouží nejenom jako třídní společnosti, avšak konceptuální páteř pro praktický rozbor obou zmíněných románů. Zájem Gaskellové o polaritu tříd je zkoumán i ohledem na její život a její místo v část rozebírá význam materiálních podmínek pro jeden z klíčových ide aparátů determinující morální jednání - náboženství. Mapuje jak náboženství poskytuje určité nástroje sociálním třídám, díky kterým se tyto třídy etablují, následně reprodukují a jsou zároveň snášeny a Klíčová eth Gaskellová, Mary Barton, Sever a Jih, Althusser, společenský román, materiální podmíněnost, morální jednání
|
|
| |
|
|
Pflegrova Paní fabrikantová a Flaubertova Madame Bovary
CHADTOVÁ, Miroslava
Cílem bakalářské práce je postihnout různorodost náhledů na dílo Gustava Pflegra-Moravského a následně srovnat jeho poslední román Paní fabrikantová s textem Gustava Flauberta Madame Bovary. Na recepci Pflegrovy tvorby je zde nahlíženo z pohledu dobových i posteriorních literárně historických textů. Zvláštní pozornost je věnována četnosti vydání a hodnocení románu Paní fabrikantová. Podstatnou část práce pak tvoří komparační analýza, která na základě základních naratologických příruček rozebírá a porovnává Pflegrův a Flaubertův text nejen z hlediska postav, ale také s ohledem na zobrazení prostoru, kauzalitu příběhu a specifickou roli vypravěče.
|
|
| |
|
|
Trilogie Milénium v žánrových proměnách
Hofmanová, Petra ; Kupcová, Helena (vedoucí práce) ; Med, Jaroslav (oponent)
V této práci se zaměřím na výklad současného literárního díla, trilogie Milénium, jehož autor, Stieg Larsson, zemřel v roce 2004. Názvy jednotlivých dílů jsou Muži, kteří nenávidí ženy, Dívka, která si hrála s ohněm a poslední Dívka, která kopla do vosího hnízda. Tuto trilogii bych ráda zasadila do problému žánrového určení, a to jak jednotlivých knih, tak celé trilogie jako celku. Pomocí odborné literatury popíši jednotlivé žánry a jejich možnosti. Na sledovaném díle se po té pokusím nalézt jednotlivé parametry daných žánrů, a to v různých rovinách (prostor, postavy, konflikty aj.). Část práce bych také ráda věnovala osobnosti autora, možným autobiografickým prvkům v díle a s tím související motivací takovýto text vytvořit. V neposlední řadě bych se ráda ohlédla za nedávno vydaným "čtvrtým dílem", který byl sepsán Davidem Lagercrantzem. Budu se zabývat otázkami, proč mělo být dílo vůbec rozšířeno, do jakého žánru se tento nový autor stylizoval a k jakým došlo změnám co do obsahové a formální stránky příběhu. V rámci práce bych trilogii také srovnala s jinými obdobnými díly severské literatury a zkoumala možné příčiny zvýšeného zájmu o tento typ literatury v současné době.
|
|
| |
host ::
RSS.