|
|
Vliv vzdělání na schopnost maskovat svůj hlas
Vyhnálková, Lenka ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Machač, Pavel (oponent)
(česky) Maskování hlasu se může potenciálně objevit v každém řečovém projevu spojeným s kriminálním případem. Aby bylo možné pachatele správně identifikovat, je třeba analyzovat řečový materiál a porozumět tomu, jakým způsobem mohou jednotlivé typy maskování ovlivňovat hlasové kvality mluvčího. Tato práce se zabývá schopností maskování hlasu u tří skupin mluvčích rozdělených podle úrovně nejvyššího dosaženého vzdělání. Jejím cílem bylo zjistit, jaké strategie mluvčí ve snaze o zakrytí identity používají a zda se ve volbě těchto technik a v jejich úspěšnosti jednotlivé skupiny liší. Výzkum je založen na 86 nahrávkách 43 mladých lidí ve věku od 20 do 31 let, které byly pořízeny v Praze a Plzni. Od každého participanta byly získány dvě čtené promluvy, nemaskovaná a maskovaná, které byly mezi sebou porovnávány. Výsledky ukazují, že preferovanými technikami používanými k maskování hlasu byly fonační změny, zejména snížení a zvýšení základní frekvence hlasu. Mezi třemi zkoumanými skupinami se sice objevily rozdíly nejen v povaze strategií maskování, ale i v jejich úspěšnosti, ale tyto rozdíly byly tak malé, že k jejich potvrzení by bylo třeba dalšího výzkumu.
|
|
|
Spectral properties of the source signal as speaker-specific cues
Vaňková, Jitka ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Volín, Jan (oponent)
Identifikace mluvčího zůstává i přes neustálý vývoj počítačových technologií jedním z nejsložitějších úkolů forenzní fonetiky. Důvodem je skutečnost, že naše znalosti akustické reprezentace identity mluvčího jsou omezené. Tato studie se zabývá spektrálními vlastnostmi zdrojového signálu a její snahou je zjistit, zda spektrální doména skýtá nějaké informace, které by mohli k identifikaci přispět. Těžištěm této studie jsou tři parametry vyjadřující krátkodobý spektrální sklon, H1-H2, H1-A1 and H1-A3 a to, jak jsou schopny rozlišit 16 českých ženských mluvčí. V souvislosti s tím je zkoumán vliv vokalické kvality, přízvučnosti slabiky a pozice taktu v promluvě na diskriminační schopnosti těchto parametrů. Výsledky ukázaly, že mluvčí vykazující statisticky významné odlišnosti v hodnotách těchto parametrů, i když užitečnost jednotlivých parametrů se liší. Ukázal se také vliv přízvučnosti slabiky; mluvčí jsou nejlépe rozpoznány v přízvučných slabikách. Studie poukazuje na možnost, že jednotlivé vokály jsou užitečnější pro identifikaci mluvčího, než vokály jiné. Výsledky diskriminační analýzy založené na krátkodobém spektrálním sklonu byly doplněny a srovnány s údaji o dlouhodobém spektrálním sklonu vyjádřeném alpha indexem, Kitzingovým indexem a Hammarbergové indexem, která kvantifikují dlouhodobé...
|
|
|
Ukazatele identity mluvčího v oblasti temporálních modulací řečového signálu
Weingartová, Lenka ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Machač, Pavel (oponent)
AbstraktAbstraktAbstraktAbstrakt Tato diplomová práce se zabývá rozpoznáváním mluvčího, a to konkrétně v oblasti temporálních změn v řečovém signálu. Po krátkém úvodu do forenzní fonetiky podává přehled přístupů a faktorů, které napomáhají nebo naopak zabraňují úspěšnému rozpoznání. Následně jsou představeny současné přístupy k temporální struktuře řeči a především k metodám její analýzy. Praktickou část práce pak tvoří experiment, který zjišťuje přínos některých temporálních ukazatelů k rozpoznávání mluvčího. Tyto ukazatele jsou %V (poměrné zastoupení vokalických intervalů ve větě), ΔV a ΔC (směrodatná odchylka vokalických, respektive konsonantických intervalů v rámci věty), VarcoV a VarcoC (normalizace předchozích ukazatelů vzhledem k průměrnému trvání daných intervalů) a indexy párové variability (PVI) pro vokalické i konsonantické intervaly, normalizované i nenormalizované. Kromě toho je k zachycení lokálních změn tempa a obzvláště závěrového zpomalování použit ukazatel LAR (převrácená hodnota vzdálenosti středů dvou následujících vokalických intervalů). Zatímco první zmíněné ukazatele nejsou v rozlišení mluvčích příliš úspěšné, LAR se zdá být velmi dobrým nástrojem pro zachycení individuálních rysů mluvčích. Pro praktické využití tohoto ukazatele bude ale potřeba další výzkum, zejména na větším vzorku...
|
host ::
RSS.