|
Dynamické modely opylování
Smyčka, Jan ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Těšitel, Jakub (oponent)
Dynamické modely opylování (abstrakt) Opylování je komplexní biologický fenomén, který může zahrnovat velké množství interagujících druhů rostlin a živočichů. Při studiu vlastností složitých opylovacích systémů, zvláště pokud nás zajímá i prostorový aspekt interakcí, je často vhodné si vypomoci nějakým formálním přístupem, jako je dynamické modelování. Tato práce se zabývá popisem obvyklých metod dynamického modelování v prostoru. Proces opylování je možné rozložit do dvou návazných dějů - pohybu opylovače a přenosu pylu. Jednoduchým způsobem, jak modelovat pohyby opylovačů, je použít zákonitosti pohybu fyzikálních částic, např. Brownův pohyb. To je přístup, který najde uplatnění hlavně v systémech s jedním druhem rostlin a na velkých škálách. Složitější, ale přesnější, možností je zabývat se podrobněji potravním chováním opylovače a modelovat pohyb na základě rozhodovacích algoritmů určených jeho smyslovou a kognitivní výbavou. Modely přenosu pylu jsou potom nutným "překladem" pohybu opylovače do proměnných relevantních pro rostliny. Součástí práce je i rozbor konkrétních modelů opylování. Jsou zde diskutovány jejich předpoklady, predikce, ale i možnosti, jak tyto modely uzpůsobit řešení některých dalších dosud neprozkoumaných problémů.
|
|
Populační biologie rostlin napadených systémovými parazity
Koubek, Tomáš ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Šmilauer, Petr (oponent) ; Wennström, Anders (oponent)
Tato disertační práce prezentuje tři práce o vlivu systemických chorob na populační biologii rostlin. První dvě se zabývají analýzou terénních dat o široce rozšířeného systému srpku obecného (Falcaria vulgaris) a jeho systemické rzi Puccinia sii-falcariae. První studie se zabývá vlivem prostředí na prevalenci choroby na krajinné úrovni. Pomocí dat ze 40ti populací ve třech regionech bylo zjištěno, že prevalence choroby koreluje s vyšší vlhkostí a půdní reakcí (měřeno pomocí Ellenbergových indikačních hodnot) a dále vzrůstá se zvyšující se pokryvností bylin. Tento výsledek je pravděpodobně způsoben vyšším přežíváním infikovaných rostlin na stepních lokalitách, kde je půda tvořena vlhkými vápnitými jíly a slíny. Druhá práce zkoumá do hloubky životní cyklus Falcaria vulgaris za pomoci dat ze čtyř lokalit sbíraných po 4-5 let. Použité maticové modely sloužily ke srovnání základních populačních charakteristik nakažených populací s teoretickými populacemi, které by rostly na stejném místě a byly složeny pouze ze zdravých rostlin. Další analýzy však ukázaly, že existují významné rozdíly mezi lety a populacemi. Typ populace (na slínovcových svazích vs. mezi poli) se ukázal být zásadním faktorem určujícím jak velikostní složení populace, tak důležitost různých životních fází pro přežívání populace. Konečně třetí...
|