|
|
Žuly pražských klenbových kamenných mostů v 19. st.: zdroje suroviny, vlastnosti a zvětrávání
Rauvolfová, Hana ; Přikryl, Richard (vedoucí práce) ; Krutilová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem degradace žulového zdiva, které bylo použito na stavbu dvou kamenných klenbových pražských mostů. Žula je oblíbeným stavebním materiálem pro svoji vysokou odolnost, nicméně i přesto je nutné kontrolovat stav zdiva, na které byla použita kvůli degradačním procesům, kterým by celá stavba mohla následně podlehnout. Kámen použitý na stavbu ve městě podléhá jiným degradačním procesům než kámen v přírodě. Začátek práce je věnován popsání žuly z petrografického hlediska, jejím fyzikálním, chemickým vlastnostem a dalším důležitým vlastnostem, díky kterým je oblíbeným stavebním kamenem. Dále je zde popsána klasifikace granitických hornin a důležité lomy na území České republiky. Následující kapitola se věnuje popisu degradačních procesů, které negativně ovlivňují horninu. Degradační procesy jsou rozděleny do tří kategorií na fyzikální, chemické a biodegradační. Procesy jsou zde popsány obecně, ale jsou zde uvedeny i výsledky testů prováděných při měření degradace na žulových historických stavbách ze zahraničí. Poslední část práce je věnovaná kamenným klenbovým mostům, jejich nejčastějším poruchám a metodám oprav. Větší pozornost věnuji dvěma pražským mostům z 19. století, mostu Legií a mostu Palackého, na jejichž zdivo byla použita společně s dalšími horninami žula....
|
|
|
Metody určování původu mramorů
Dontová, Kateřina ; Přikryl, Richard (vedoucí práce) ; Kuchařová, Aneta (oponent)
Určení zdrojové oblasti mramoru pocházejících ze soch nebo staveb, jež jsou součástí kulturního dědictví, patří k základním úlohám materiálového výzkumu uměleckých děl a archeologických nálezů. Světlé antické mramory, patří k nejvíce studovaným typům přírodního kamene. Různé typy metod, využívané k určení jejich původu, patří k nejlépe rozvinutým; pro tuto skupinu hornin rovněž existují nejrozsáhlejší soubory dat. Tato bakalářská práce se zaměřila na rešerši hlavních vědeckých metod, které se v posledních 130 letech při studiu původu mramorů uplatnily. K nejdéle používaným patří metody mineralogicko-petrografické s využitím mikroskopickým metod. Tyto metody se od počátečních popisných studií vyvinuly směrem k souboru metod, umožňujících získání kvantitativních dat. Ta v současné době tvoří jeden ze základních pilířů určování původu mramorů. V období po 2. sv. válce se při určování původu mramorů začaly postupně využívat různé metody analytické, zaměřené na vybrané aspekty chemického složení mramorů. Kromě stanovení obsahu stopových prvků (např. pomocí neutronové aktivační analýzy, později hmotností spektrometrie s indukčně vázanou plazmou) se jedná zejména o metody zaměřené na studium poměru stabilních izotopů O a C. Poslední desetiletí přinesla poznání, že žádná z metod nemůže být využita jako...
|
host ::
RSS.