|
|
Spatio-temporal distribution of atmospheric aerosol in urban and rural environment
Bendl, Jan ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Mikuška, Pavel (oponent) ; Vojtíšek, Michal (oponent)
Kvalita ovzduší v Evropě zůstává významným problémem v oblasti životního prostředí, který ovlivňuje zdraví a kvalitu života obyvatel. Stacionární síť monitorování kvality venkovního ovzduší sice umožňuje sledovat hlavní trendy, ale vzhledem k vysoké časoprostorové proměnlivosti atmosférického aerosolu není plně reprezentativní pro osobní expozici občanů. Proto jsou zapotřebí měření s vysokým časovým a prostorovým rozlišením, která umožní sledovat jak dynamiku aerosolu, tak identifikovat horká místa a zdroje znečištění. To je nezbytný předpoklad pro úspěšná cílená opatření ke zlepšení kvality ovzduší. Práce se zaměřuje na charakterizaci časoprostorového rozložení atmosférického aerosolu v obydleném prostředí. Byly vyvinuty a použity nové systémy pro mobilní měření určené pro charakterizaci venkovských, městských a příměstských oblastí. Byly provedeny experimenty vedoucí k rozlišení zdrojů aerosolu a stanovení jeho toxikologických účinků. Byl vyvinut nový mobilní měřicí systém pro měření osobní expozice a mapování znečištění v městském a venkovském prostředí. Systém byl použit k měření kvality ovzduší v mnichovském metru a odhalil vysokou dynamiku aerosolů s výrazně vyššími koncentracemi především hrubých částic - především oxidů železa z kolejnic a otěrů kol - ve srovnání s okolním ovzduším (rukopis...
|
|
|
HIGHLY-TIME RESOLVED ELEMENTAL SOURCE APPORTIONMENT OF PM2.5 AT AN URBAN TRAFFIC SITE IN PRAGUE
Windell, Laurence Christian ; Pokorná, Petra ; Ondráček, Jakub ; Schwarz, Jaroslav ; Lhotka, Radek ; Vodička, Petr ; Zíková, Naděžda ; Hopke, P.K. ; Ždímal, Vladimír
This work aims to quantify metal emissions from traffic at an urban traffic site in Prague, Czech Republic, identify key tracers of emissions, and investigate exhaust and non-exhaust emissions observable in fine particulate matter (PM2.5). This project signifies the first high-time resolution elemental analysis of Prague aerosols.
Plný tet:  PDF
|
|
|
Určování zdrojů PAH ve střední Evropě
Lhotka, Radek
Předkládaná diplomová práce se zabývá určováním zdrojů polycyklických aromatických uhlovodíků (angl. polycyclic aromatic hydrocarbons - PAH) na pozaďové lokalitě reprezentující region střední Evropy - Národní atmosférické observatoři Košetice (NAOK), resp. změnou ve složení zdrojů jednotlivých PAH hodnocenou v průběhu jedenácti let (od roku 2006 do roku 2016). K určování zdrojů PAH byly využity zejména vybrané vícerozměrné statistické metody, konkrétně metoda pozitivní maticové faktorizace (PMF), metoda podmíněné bivarietní pravděpodobnostní funkce (CBPF) a funkce potenciálního příspěvku zdroje (PSCF). V první části práce byl hodnocen průběh koncentrací čtyř vybraných PAH, a to benzo(a)pyrenu (BaP), floranthenu (FLA), SUMY všech PAH (SUMA) a toxického ekvivalentu (TEQ). Nejvyšší průměrné roční koncentrace těchto čtyř PAH byly detekovány na začátku hodnoceného období. Stanovený imisní limit pro BaP ale nebyl v průběhu hodnoceného období překročen. V průběhu koncentrací jednotlivých PAH ve sledovaném období byl detekován statisticky významný sestupný trend (pro BaP, TEQ a SUMU PAH). Ve druhé části práce byly identifikovány jednotlivé zdroje PAH. Z provedených analýz vyplynulo, že hodnocená lokalita je jednak významně ovlivněna lokálními topeništi, jednak dálkovým transportem ze západu, resp....
|
|
|
Atmosférický aerosol ve vysokém časovém rozlišení
Makeš, Otakar ; Schwarz, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hůnová, Iva (oponent) ; Mikuška, Pavel (oponent)
V průběhu posledních dekád se ukazuje, že velikostní a chemické složení atmosférického aerosolu (AA) má zásadní vliv jak na lidské zdraví, tak na řadu procesů probíhajících v atmosféře. Ačkoliv stále roste snaha o popis chování AA, mnoha jevům stále nerozumíme dostatečně, abychom byli schopni chování aerosolů a jevy s nimi spojené v uspokojivé míře předpovídat. Tato dizertační práce popisuje chování aerosolu ve vysokém časovém rozlišení v rámci tří hlavních témat. Prvním tématem je popis chemického a velikostního složení frakce non-refractory PM1 (NR- PM1) na příměstské stanici Praha - Suchdol a studium vlivu meteorologických jevů na chování tohoto aerosolu. Kvůli identifikaci sezónních vlivů probíhala měření v letním i zimním období. V souvislosti s popisem aerosolu na stanici byla provedena Positive Matrix Factorization (PMF) analýza, která identifikovala chemicky rozlišené hmotnostní profily zdrojů aerosolu a jejich časový průběh. Druhým tématem je pronikání aerosolových částic z venkovního do vnitřního prostředí. Souběžným měřením vně a uvnitř budovy byl prozkoumán vliv velikostního a chemického složení částic na jejich penetraci z venkovního do vnitřního prostředí. Také byl zkoumán vliv meteorologických podmínek a sezónnosti na míru penetrace. Během tohoto experimentu byl identifikován zdroj...
|
|
|
Stanovení charakteristiky atmosférického aerosolu s vysokým časovým rozlišením za účelem identifikace jeho zdrojů
Pokorná, Petra
Efektivní řízení kvality ovzduší v oblastech zatížených nadměrným znečištěním je možné za předpokladu kvalitního kontinuálního monitoringu se správně navrženou monitorovací sítí a cíleného měření, které poskytuje informace potřebné k identifikaci zdrojů znečištění. Cílem disertační práce bylo získat a využít data hmotnostní koncentrace, časové a prostorové variability, elementárního složení, OC/EC a velikostní distribuce karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků vybraných velikostních frakcí atmosférického aerosolu s vysokým časovým rozlišením pro stanovení jeho zdrojů. Odběry vzorků a měření byly provedeny v rámci krátkodobých zimních a letních kampaní v obci Březno u Chomutova, v městském obvodu Ostrava - Radvanice a Bartovice a v Mladé Boleslavi v letech 2008 - 2010, 2012 a 2013. Stanovili jsme hmotnostní koncentraci velikostních frakcí PM10, PM1-10, PM1,15-10 a PM0,15-1,15 a jejich vzájemný podíl. Z podílu jednotlivých velikostních frakcí vyplývá důležitost identifikace zdrojů jemné frakce atmosférického aerosolu (PM0.15-1.15) se zaměřením na frakci PM0.34-1.15. Vyšetřili jsme sezonní a prostorovou variabilitu velikostních frakcí PM10, PM2,5, PM1 a PM1-10. Na základě šetření jsme získali data podrobné charakteristiky aerosolu s vysokým časovým rozlišením, reprezentativní pro danou...
|
|
|
Source apportionment of equivalent black carbon (ebc) at a regional blackground site in central europe
Mbengue, Saliou ; Šerfözö, Norbert ; Schwarz, Jaroslav ; Zíková, Naděžda ; Holubová, Adéla ; Holoubek, I.
This study focuses on a 5-year measurement of equivalent Black carbon (EBC) at a regional background site in Central Europe. The aim is to identify the potential sources of EBC, especially fossil fuel (ff) and biomass burning (bb). Measurements of EBC in PM10 were performed from September 2012 to December 2017 at NAOK (National Atmospheric Observatory Košetice, 49°35ʹ N, 15°05ʹ E), central Czech Republic, with a 7-wavelength aethalometer (AE31, Magee Scientific). The aethalometer model, based on the wavelength dependence of light absorption (Angstrom coefficient), has been used to estimate EBCbb (EBC from biomass burning) and EBCff (EBC from traffic). The influence of local and distant sources has been investigated using the Conditional Probability Function (CPF) and Backward Trajectories Cluster Analysis (BTCA).\nClear seasonal, diurnal and weekly variations of EBC were observed at the NAOK that could be related to the sources fluctuations and transport characteristic. The higher concentrations of EBC were measured during winter (1.00 ±0.87 μg m-3) in comparison with summer (0.44 ±0.29 μg m-3).\n
Plný tet: SKMBT_C22020011314380 - PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
|
Původ znečištění ovzduší na základě ročního měření PM2.5 a PM10 na dvou městských pozaďových stanicích v Praze.
Schwarz, Jaroslav ; Pokorná, Petra ; Rychlík, Š. ; Škáchová, H. ; Smolík, Jiří ; Ždímal, Vladimír ; Vlček, O. ; Hůnová, I.
Hmotnostní koncentrace atmosférického aerosolu (particulate matter – PM) ve městech odpovídá součtu koncentrace naměřené na pozaďových stanicích a rozdílu mezi městskou a pozaďovou stanicí. Z tohoto důvodu je při vysokých pozaďových koncentracích PM výsledek opatření snižujících míru emisí malý. Většina uváděných episod zvýšených koncentrací PM v zimě ve městech střední Evropy je způsobena zdroji lokálního nebo regionálního původu ze spalování uhlí a/nebo biomasy za účelem vytápění. Zlepšení kvality ovzduší ve městech je možné za předpokladu pochopení kauzalit především pokud se jedná o atmosférický aerosol a jeho koncentrace, zdroje a původ.\nCílem práce bylo určit původ znečištění ovzduší v Praze na základě ročního paralelního měření atmosférického aerosolu na dvou městských pozaďových stanicích.
Plný tet: SKMBT_C22020011314370 - PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
|
Origin of Atmospheric Aerosol Based on Data with Different Time Resolution at the National Atmospheric Observatory Košetice.
Pokorná, Petra ; Zíková, Naděžda ; Lhotka, Radek ; Vodička, Petr ; Makeš, Otakar ; Mbengue, Saliou ; Holubová Šmejkalová, Adéla ; Schwarz, Jaroslav ; Ondráček, Jakub ; Ždímal, Vladimír
To improve the air quality the underlying causalities must be well understood,particularly when it comes to aspects such as PM concentration, sources and their origin. The aim of this work was to determine air pollution origin at NAOK based on atmospheric aerosol (AA) data of different time resolution measured during intensive summer campaing.
Plný tet: SKMBT_C22019110512031 - PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
|
Určování zdrojů PAH ve střední Evropě
Lhotka, Radek ; Zíková, Naděžda (vedoucí práce) ; Mikeš, Ondřej (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá určováním zdrojů polycyklických aromatických uhlovodíků (angl. polycyclic aromatic hydrocarbons - PAH) na pozaďové lokalitě reprezentující region střední Evropy - Národní atmosférické observatoři Košetice (NAOK), resp. změnou ve složení zdrojů jednotlivých PAH hodnocenou v průběhu jedenácti let (od roku 2006 do roku 2016). K určování zdrojů PAH byly využity zejména vybrané vícerozměrné statistické metody, konkrétně metoda pozitivní maticové faktorizace (PMF), metoda podmíněné bivarietní pravděpodobnostní funkce (CBPF) a funkce potenciálního příspěvku zdroje (PSCF). V první části práce byl hodnocen průběh koncentrací čtyř vybraných PAH, a to benzo(a)pyrenu (BaP), floranthenu (FLA), SUMY všech PAH (SUMA) a toxického ekvivalentu (TEQ). Nejvyšší průměrné roční koncentrace těchto čtyř PAH byly detekovány na začátku hodnoceného období. Stanovený imisní limit pro BaP ale nebyl v průběhu hodnoceného období překročen. V průběhu koncentrací jednotlivých PAH ve sledovaném období byl detekován statisticky významný sestupný trend (pro BaP, TEQ a SUMU PAH). Ve druhé části práce byly identifikovány jednotlivé zdroje PAH. Z provedených analýz vyplynulo, že hodnocená lokalita je jednak významně ovlivněna lokálními topeništi, jednak dálkovým transportem ze západu, resp....
|
|
|
Stanovení charakteristiky atmosférického aerosolu s vysokým časovým rozlišením za účelem identifikace jeho zdrojů
Pokorná, Petra
Efektivní řízení kvality ovzduší v oblastech zatížených nadměrným znečištěním je možné za předpokladu kvalitního kontinuálního monitoringu se správně navrženou monitorovací sítí a cíleného měření, které poskytuje informace potřebné k identifikaci zdrojů znečištění. Cílem disertační práce bylo získat a využít data hmotnostní koncentrace, časové a prostorové variability, elementárního složení, OC/EC a velikostní distribuce karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků vybraných velikostních frakcí atmosférického aerosolu s vysokým časovým rozlišením pro stanovení jeho zdrojů. Odběry vzorků a měření byly provedeny v rámci krátkodobých zimních a letních kampaní v obci Březno u Chomutova, v městském obvodu Ostrava - Radvanice a Bartovice a v Mladé Boleslavi v letech 2008 - 2010, 2012 a 2013. Stanovili jsme hmotnostní koncentraci velikostních frakcí PM10, PM1-10, PM1,15-10 a PM0,15-1,15 a jejich vzájemný podíl. Z podílu jednotlivých velikostních frakcí vyplývá důležitost identifikace zdrojů jemné frakce atmosférického aerosolu (PM0.15-1.15) se zaměřením na frakci PM0.34-1.15. Vyšetřili jsme sezonní a prostorovou variabilitu velikostních frakcí PM10, PM2,5, PM1 a PM1-10. Na základě šetření jsme získali data podrobné charakteristiky aerosolu s vysokým časovým rozlišením, reprezentativní pro danou...
|
host ::
RSS.