|
|
Ověřování původních technologií pro výrobu uměleckých odlitků
Hřebíček, Lukáš ; Mrázek, Martin (oponent) ; Horáček, Milan (vedoucí práce)
Tato práce dokumentuje odlití stejného uměleckého odlitku do keramické skořepiny, několika forem s použitím různých sádrových směsí, anhydritové sádry, a také pískové formy z přírodního slévárenského písku. Popisuje odlití býčka z Býčí skály do hliněné formy a rekonstrukci jeho původní podoby. Výsledkem je přehledné porovnání metod, ověření technologií výroby odlitků a zdůraznění specifik a možností uplatnění jednotlivých typů forem.
|
|
|
Dělník je smrtelný, práce je živá
Galerie výtvarného umění v Ostravě
Výstava Dělník je smrtelný, práce je živá, kterou připravila Renata Skřebská, kurátorka Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO), představuje dosud nezpracované téma práce ve výtvarném umění od počátku 20. století do současnosti. Zastoupeni jsou nejen autoři již etablovaní, jako například Jan Zrzavý, Otto Gutfreund, Bohumil Kubišta, Adriena Šimotová nebo Stanislav Kolíbal, ale i střední a nejmladší generace, například Zbyněk Sedlecký (1976), Václav Buchtelík (1990) či Filip Nádvorník (1995). Výstava bude zahájena v úterý 22. září v 17 hodin. V ostravském Domě umění bude k vidění do 3. ledna 2021. Výstava byla prodloužena do 21. února 2021.
Plný text:  PDF
|
|
|
Ostravská výstava na téma práce ve výtvarném umění uakzuje řadu kontrastů
Galerie výtvarného umění v Ostravě
Výstava Dělník je smrtelný, práce je živá, kterou připravila Renata Skřebská, kurátorka Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO), představuje dosud nezpracované téma práce ve výtvarném umění od počátku 20. století do současnosti. Zastoupeni jsou nejen autoři již etablovaní, jako například Jan Zrzavý, Otto Gutfreund, Bohumil Kubišta, Adriena Šimotová nebo Stanislav Kolíbal, ale i střední a nejmladší generace, například Zbyněk Sedlecký (1976), Václav Buchtelík (1990) či Filip Nádvorník (1995). Výstava bude zahájena v úterý 22. září v 17 hodin. V ostravském Domě umění bude k vidění do 3. ledna příštího roku.
Plný text: PDF
|
|
|
Dělník je smrtelný, práce je živá
Galerie výtvarného umění v Ostravě
Výstava Dělník je smrtelný, práce je živá, kterou připravila Renata Skřebská, kurátorka Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO), představuje dosud nezpracované téma práce ve výtvarném umění od počátku 20. století do současnosti. Zastoupeni jsou nejen autoři již etablovaní, jako například Jan Zrzavý, Otto Gutfreund, Bohumil Kubišta, Adriena Šimotová nebo Stanislav Kolíbal, ale i střední a nejmladší generace, například Zbyněk Sedlecký (1976), Václav Buchtelík (1990) či Filip Nádvorník (1995). Výstava bude zahájena v úterý 22. září v 17 hodin. V ostravském Domě umění bude k vidění do 3. ledna 2021. Výstava byla prodloužena do 21. února 2021.
Plný text: PDF; PDF
|
|
|
Znojemský hrad
Jihomoravské muzeum ve Znojmě
Propagační skládačka seznamuje návštěvníky s objektem znojemského hradního komplexu a jeho historií. Vedle zámecké expozice je možno zhlédnout také sbírku soch neoklasicistního sochaře Hugo Lederera či stálou výstavu keramické produkce znojemského regionu.
Plný text: PDF
|
|
| |
|
|
Divadelnost baroka
Kotrbová, Karolína ; LJUBKOVÁ, Marta (vedoucí práce) ; SMOLÍK, Robert (oponent)
Ve své práci se zabývám divadelností barokního slohu. Považuji ji za zásadní vlastnost tohoto období, jeho umění a svým způsobem i myšlení. V práci se tento názor pokusím doložit. Na příkladu tří církevních staveb na území Čech a Moravy dokazuji svá tvrzení a vysvětluji, v čem tato divadelnost spočívá. K rozboru záměrně volím tři velmi odlišné stavby – kostel sv. Michaela v Brně, Svatou Horu v Příbrami a poutní chrám Panny Marie Dobré rady u Nových Hradů. Čím více se od sebe jednotlivé stavby liší, tím širší možnosti při dokazování tvrzení mi skýtají.
|
|
|
Ověřování původních technologií pro výrobu uměleckých odlitků
Hřebíček, Lukáš ; Mrázek, Martin (oponent) ; Horáček, Milan (vedoucí práce)
Tato práce dokumentuje odlití stejného uměleckého odlitku do keramické skořepiny, několika forem s použitím různých sádrových směsí, anhydritové sádry, a také pískové formy z přírodního slévárenského písku. Popisuje odlití býčka z Býčí skály do hliněné formy a rekonstrukci jeho původní podoby. Výsledkem je přehledné porovnání metod, ověření technologií výroby odlitků a zdůraznění specifik a možností uplatnění jednotlivých typů forem.
|
|
|
Drobné sakrální stavby v krajině v ORP Český Krumlov
BACHROŇ, Miroslav
Předkládaná bakalářské práce se zabývá mapováním drobných sakrálních objektů na území ORP Český Krumlov. Na základě terénního výzkumu byly nafoceny a následně zaneseny do mapy sakrální objekty v daném území. Práce obsahuje typologizaci sledovaných sakrálních objektů v ORP Český Krumlov. Součástí práce jsou listy objektů, doplněny informacemi, které požadoval zjistit správce ÚAP.
|
|
|
Latinské nápisy města Českých Budějovic
FROJDOVÁ, Marie
Práce se zaměřuje na rozbor latinských nápisů na katastrálním území Českých Budějovic. Latinské nápisy v Českých Budějovicích pochází převážně ze 17. a 18. století a jsou spojené se sakrálními předměty, budovami a sochami. Nápisy v nebo na budovách často obsahují chronogram, ze kterého zjistíme rok výstavby nebo přestavby (např. na kostele svaté Anny je letopočet přestavby kláštera, na radnici, na vinotéce, kostele sv. Mikuláše). Chronogram najdeme i na náhrobcích, kde z textu zjistíme rok úmrtí nebo zhotovení náhrobku pro zemřelého (kostel Obětování Panny Marie). Velmi často se s chronogramem potkáváme u nápisů pod sochami od Josefa Dietricha. U Mariánského sousoší byl zjištěn rozdíl v textu, který byl navrhnutý městskou radou (1715 podpis smlouvy) a skutečným textem (1716 zhotovení sousoší). Při tvorbě chronogramu se mění text a při překladu je nutno domýšlet, co je správné. Zvláštní jsou nápisy psané v beuronském slohu (kostel Panny Marie Růžencové, Kostel Jana Nepomuckého a kostel Božského srdce Páně). Nápisy obsahují texty z bible, také z Vulgaty, zkratky, znaky, a proto se obtížně překládají. Nejčastěji jsou citovány kapitoly z knihy Sírachovec, která obsahuje poučná moudra. Latinské nápisy také oslavují dárce (Kalvárie Terezie Aichlerová), panovníky (radnice Karel VI) nebo původce díla (Kostel Panny Marie Růžencové Klement Petr). Nápisy ze současnosti se váží k budovám, na kterých jsou napsány (archiv písmo, univerzita vzdělání).
|
host ::
RSS.