|
| |
|
| |
|
|
Acidifikace lesních půd v České republice a analýza rozdílů mezi smrkovými a bukovými porosty
Růžek, Michal ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Acidifikace lesních půd v České republice a analýza rozdílů mezi smrkovými a bukovými porosty Abstrakt Acidifikace lesních půd je proces, jenž ve druhé polovině minulého století značně ovlivnil půdní chemismus. Cílem této práce je podat ucelený přehled o půdní acidifikaci, zvláště pak s důrazem na rozdíly mezi lesními druhy bukem lesním (Fagus sylvatica) a smrkem ztepilým (Picea abies). Dále podává informace o mechanismech acidifikace a jejím historickém vývoji na území České republiky. V praktické části jsou porovnávány půdní podmínky pod bukovými a smrkovými porosty z pěti lokalit rozmístěných v horských a vrchovinných oblastech. Výsledky prokázaly lepší půdní vlastnosti pod bukovým porostem, kde byly naměřeny vyšší hodnoty pH a koncentrace bazických kationtů, nicméně pod smrkovým porostem, ačkoli nevýznamně, byly v hlubších horizontech zaznamenány nižší koncentrace toxického Al3+ . klíčová slova: acidifikace půd, smrkové porosty, bukové porosty, Česká republika
|
|
|
Využití dat DPZ pro hodnocení aktuálního stavu a vývoje smrkových porostů v Krkonoších
Musilová, Romana ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Štych, Přemysl (oponent)
Bc. Romana Musilová: Využití dat DPZ pro hodnocení aktuálního stavu a vývoje smrkových porostů v Krkonoších Využití dat DPZ pro hodnocení aktuálního stavu a vývoje smrkových porostů v Krkonoších Abstrakt Monitoring zdravotního stavu lesních ploch pomocí metod dálkového průzkumu Země je stále předmětem vývoje. Tato diplomová práce se zaměřuje na využití snímků SPOT, Landsat, QuickBird a WorldView-2 pro hodnocení kondice smrkových porostů v Krkonošském národním parku. Pro tyto účely byly zvoleny vegetační indexy dostupné v literatuře. Nejdříve byly družicové snímky předzpracovány, následně byly spočítány vege- tační indexy. Z obecně používaných se jednalo o Normalizovaný rozdílový vegetační index, index listové plochy a Simple Ratio. Dále byly vypočítány indexy Green Red Vegetation Index a Red Green Index založené na sledování barevných změn jehlic. Pro hodnocení vlhkostních poměrů sloužily indexy Foliar Moisture Index a wide-band Normalized Differential Infrared Index. Dílčí cíl představovalo porovnání výsledků těchto indexů a hodnocení jejich použitelnosti. Mapové výstupy indexů byly porovnány s mapami defoliace a mortality jehličnatých porostů od Ing. Milana Stoklasy. Klíčová slova: DPZ, smrkový porost, Krkonoše, vegetační indexy, SPOT, Landsat, QuickBird, WorldView-2
|
|
|
Obnova lesa na kalamitních holinách VLS, s.p., divize Lipník nad Bečvou, LS Hlubočky
Provazníková, Pavla
Cílem diplomové práce bylo zanalyzovat stav kultur na holinách vzniklých chřadnutím smrkových porostů. Práce byla realizována na majetcích VLS ČR, s. p., v lesním hospodářském celku Hlubočky a Bores. Monitoring proběhl na 18 výzkumných plochách zalesněných v letech 2007 až 2015, přičemž bylo 9 ploch zalesněných smrkem ztepilým a 9 bukem lesním. Měřena byla výška nadzemní části, tloušťka kořenového krčku a byla hodnocena přítomnost poškození způsobeného zvěří. Monitoring za účelem zjištění stavu smrkových a bukových mlazin proběhl v porostech 10 až 15 let starých, kde bylo hodnoceno zastoupení stromů na hektar, poškození způsobené zvěří a procento defoliace. Třetím cílem práce bylo rámcové vyhodnocení nákladů na zalesňování a péči o kultury podle dat z lesní hospodářské evidence. Monitoringem výzkumných ploch zalesněnými mezi lety 2007 až 2015 bylo zjištěno, že jsou okusem poškozeny více bukové výsadby než smrkové. Monitoringem smrkových a bukových mlazin bylo shledáno větší poškození smrkových mlazin ohryzem a loupáním, než mlazin bukových, které jsou zdravější. Dále bylo vyzkoumáno, že bukové porosty z přirozené obnovy, které mají větší hustotu, jsou méně poškozené zvěří. Vyhodnocením dat z lesní hospodářské evidence bylo zjištěno, že náklady na jeden obnovený hektar činí průměrně 64 000 Kč, ošetření jednoho hektaru proti buřeni stojí průměrně 9 700 Kč a na ochranu jednoho hektaru proti zvěři je průměrně vynakládáno 3 470 Kč.
|
|
|
Stanovištní charakteristika nosatcovitých v bukových a smrkových ekosystémech Moravskoslezských Beskyd
Hrabovský, Karel
Abstrakt Autor: Bc.Karel Hrabovský Název diplomové práce: Stanovištní charakteristika nosatcovitých v bukových a smrkových ekosystémech Moravskoslezských Beskyd V lesních ekosystémech Moravskoslezských Beskyd probíhal v letech 2007 až 2015 sběr epigeické fauny metodou zemních pastí. Na 38 lokalitách probíhal odchyt v 6týdenním intervalu od začátku května do konce října. Čeleď nosatcovitých (Curculionidae) byla hodnocena v bukových a smrkových porostech pomocí faunistických indexu ve vztahu k základním typologickým jednotkám kterými jsou lesní vegetační stupně (LVS), edafické kategorie (EK) a soubory lesních typů (SLT) a stanovištním podmínkám jako je půdní typ, půdní chemismus, humusová forma a složení bylinného patra. Byl porovnán výskyt nosatcovitých ve vybraných pří-rodních rezervacích a hospodářských porostech. Celkem bylo odchyceno 26 743 jedinců nosatcovitých patřících do 52 druhů. Eudominantní druhy jsou Otiorhynchus carinatopunctatus, Plinthus tischeri, Otiorhyn-chus tenebricosus, Rhinomias forticornis a Strophosoma melanogrammum. Dominant-ním druhem je Hylobius pinastri. Byly odchyceny v Beskydech vzácné druhy Barynotus moerens a Barypeithes mollicomus. Byla prokázána přímá vazba některých druhů nosatcovitých na
|
|
|
Zhodnocení dopadů sucha v roce 2015 na lesní porosty na revíru Dzbel, část Zadní hory, Lesní správa Prostějov LČR
Pospíšilová, Lucie
Lesy jsou na změny klimatu zvláště citlivé, protože vzhledem k dlouhé životnosti nemají možnost rychlé adaptace na změny v oblasti životního prostředí. Sucho patří mezi primární abiotické činitele, kteří zásadně ovlivňují zdravotní stav porostů a v souvislosti s tím i výši nahodilých těžeb. Zpracovaná diplomová práce se věnuje zhodnocení dopadů extrémního sucha v roce 2015 na porosty lokality Zadní hory v revíru Dzbel, Lesní správa Prostějov. Nejvíce ohroženou dřevinou je smrk, který zde má dominantní zastoupení. Tato práce má zhodnotit působení abiotických a biotických stresorů na suchem oslabené porosty a nastínit možnosti zmírnění škod.
|
|
|
Acidifikace lesních půd v České republice a analýza rozdílů mezi smrkovými a bukovými porosty
Růžek, Michal ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Acidifikace lesních půd v České republice a analýza rozdílů mezi smrkovými a bukovými porosty Abstrakt Acidifikace lesních půd je proces, jenž ve druhé polovině minulého století značně ovlivnil půdní chemismus. Cílem této práce je podat ucelený přehled o půdní acidifikaci, zvláště pak s důrazem na rozdíly mezi lesními druhy bukem lesním (Fagus sylvatica) a smrkem ztepilým (Picea abies). Dále podává informace o mechanismech acidifikace a jejím historickém vývoji na území České republiky. V praktické části jsou porovnávány půdní podmínky pod bukovými a smrkovými porosty z pěti lokalit rozmístěných v horských a vrchovinných oblastech. Výsledky prokázaly lepší půdní vlastnosti pod bukovým porostem, kde byly naměřeny vyšší hodnoty pH a koncentrace bazických kationtů, nicméně pod smrkovým porostem, ačkoli nevýznamně, byly v hlubších horizontech zaznamenány nižší koncentrace toxického Al3+ . klíčová slova: acidifikace půd, smrkové porosty, bukové porosty, Česká republika
|
|
|
Využití dat DPZ pro hodnocení aktuálního stavu a vývoje smrkových porostů v Krkonoších
Musilová, Romana ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Štych, Přemysl (oponent)
Bc. Romana Musilová: Využití dat DPZ pro hodnocení aktuálního stavu a vývoje smrkových porostů v Krkonoších Využití dat DPZ pro hodnocení aktuálního stavu a vývoje smrkových porostů v Krkonoších Abstrakt Monitoring zdravotního stavu lesních ploch pomocí metod dálkového průzkumu Země je stále předmětem vývoje. Tato diplomová práce se zaměřuje na využití snímků SPOT, Landsat, QuickBird a WorldView-2 pro hodnocení kondice smrkových porostů v Krkonošském národním parku. Pro tyto účely byly zvoleny vegetační indexy dostupné v literatuře. Nejdříve byly družicové snímky předzpracovány, následně byly spočítány vege- tační indexy. Z obecně používaných se jednalo o Normalizovaný rozdílový vegetační index, index listové plochy a Simple Ratio. Dále byly vypočítány indexy Green Red Vegetation Index a Red Green Index založené na sledování barevných změn jehlic. Pro hodnocení vlhkostních poměrů sloužily indexy Foliar Moisture Index a wide-band Normalized Differential Infrared Index. Dílčí cíl představovalo porovnání výsledků těchto indexů a hodnocení jejich použitelnosti. Mapové výstupy indexů byly porovnány s mapami defoliace a mortality jehličnatých porostů od Ing. Milana Stoklasy. Klíčová slova: DPZ, smrkový porost, Krkonoše, vegetační indexy, SPOT, Landsat, QuickBird, WorldView-2
|
|
|
Historický vývoj porostů první zóny NP Šumava v okolí obce Prášily
Strnad, Jiří ; Šálek, Lubomír (vedoucí práce) ; Zahradník, Daniel (oponent)
Diplomová práce Historický vývoj porostů první zóny NP Šumava v okolí obce Prášily se v prvé řadě zabývá průzkumem a analýzou dochovaných historických dokumentů, archivních materiálu a především historických map bývalého schwarzenbergského Velkostatku Prášily-Dlouhá Ves zabývajících se vývojem lesních porostů a hospodaření v nich. V druhé řadě je práce zaměřena na zhodnocení současného stavu lesních porostů a managementu hospodaření Správy NP Šumava se zaměřením na umístění prvních zón, jejichž předmětem je ochrana zbytků původních lesních porostů.
|
host ::
RSS.