|
|
Afghánistán po ukončení studené války: slabý stát a vzestup Talibanu
Svobodová, Adéla ; Makariusová, Radana (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Afghánistán je dlouhodobě ohniskem nestability a nejistoty, což je patrné z jeho historie napětí a přetrvávající přítomnosti povstaleckých radikálních hnutí. V posledních letech země zažila řadu otřesů, které vyvrcholily návratem Tálibánu k moci v roce 2021. Jeho návrat má významné důsledky pro místní obyvatelstvo, regionální dynamiku a globální bezpečnost. Studie nejprve zkoumá, co Afghánistán kvalifikuje jako slabý stát. Slabá správa věcí veřejných, omezený přístup k základním službám a nepříznivé bezpečnostní prostředí kategorizují Afghánistán jako slabý stát. Mezi faktory přispívající k této zranitelnosti patří dlouhodobé konflikty, korupce, problémy s vládní kapacitou, sociální roztříštěnost, vnější intervence a přítomnost extremistických skupin. Práce se zabývá zahraniční intervencí, včetně invaze Spojených států a mezinárodní koalice, v rámci regionálních zemí pak zejména zásahů ze sousedního Pákistánu, vzhledem k roli vzestupu hnutí Tálibán. Studie také objasňuje příčiny extremismu v Afghánistánu, zejména absenci stabilní vlády a vnější vlivy. Důsledky oživení Talibanu Afghánistán mají dopad na regionální a globální bezpečnost, tento fakt práce rovněž popisuje. Obavy z migrace, destabilizace a zvýšených extremistických aktivit vyvolaly mezinárodní neklid. Historie spojenectví Talibanu s...
|
|
|
Příčiny vzniku konfliktů v Africe, případ Demokratické republiky Kongo
Hanková, Barbora ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl prozkoumat vybrané teoretické přístupy zkoumající příčiny vzniku konfliktů na africkém kontinentě a následně se je pokusit aplikovat na konkrétním případě Demokratické republiky Kongo a její druhé války, probíhající v letech 1998-2003, a posléze zhodnotit vliv jednotlivých vybraných příčin na tomto konkrétním konžském konfliktu. Práce v prvních kapitolách nastiňuje zvolené teorie související s příčinami ozbrojených konfliktů v Africe, se zaměřením na tři hlavní vybrané příčiny konfliktů, a to: nerostné suroviny, etnicitu a slabý stát. Tyto teoretické kapitoly jsou podkladem pro analýzu nalézající se v závěrečné kapitole. Ta pak zhodnocuje vliv těchto zvolených proměnných na vypuknutí druhé konžské války. Na základě analýzy vyvozuje autorka následující závěry: 1. za hlavní příčinu druhé války v DRC, probíhající v letech 1998--2003, můžeme považovat nerostné suroviny, respektive snahu jednotlivých povstaleckých skupin a sousedních států o kontrolu a následnou nelegální těžbu nerostného bohatství Konga; 2. přestože etnické faktory nejsou hlavní příčinou druhé konžské války, jejich vliv na tento konflikt, především v počátcích konfliktu, je zřejmý; 3. povaha státu, konkrétně slabost vlády DRC, hodnocená dle základních ukazatelů, se ukazuje býti nejdůležitějším...
|
|
|
Příčiny vzniku konfliktů v Africe, případ Demokratické republiky Kongo
Hanková, Barbora ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl prozkoumat vybrané teoretické přístupy zkoumající příčiny vzniku konfliktů na africkém kontinentě a následně se je pokusit aplikovat na konkrétním případě Demokratické republiky Kongo a její druhé války, probíhající v letech 1998-2003, a posléze zhodnotit vliv jednotlivých vybraných příčin na tomto konkrétním konžském konfliktu. Práce v prvních kapitolách nastiňuje zvolené teorie související s příčinami ozbrojených konfliktů v Africe, se zaměřením na tři hlavní vybrané příčiny konfliktů, a to: nerostné suroviny, etnicitu a slabý stát. Tyto teoretické kapitoly jsou podkladem pro analýzu nalézající se v závěrečné kapitole. Ta pak zhodnocuje vliv těchto zvolených proměnných na vypuknutí druhé konžské války. Na základě analýzy vyvozuje autorka následující závěry: 1. za hlavní příčinu druhé války v DRC, probíhající v letech 1998--2003, můžeme považovat nerostné suroviny, respektive snahu jednotlivých povstaleckých skupin a sousedních států o kontrolu a následnou nelegální těžbu nerostného bohatství Konga; 2. přestože etnické faktory nejsou hlavní příčinou druhé konžské války, jejich vliv na tento konflikt, především v počátcích konfliktu, je zřejmý; 3. povaha státu, konkrétně slabost vlády DRC, hodnocená dle základních ukazatelů, se ukazuje býti nejdůležitějším...
|
|
|
Intervence v Afghánistánu: sovětská a americká zkušenost
Tzoumas, Janis ; Matějka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Tématem diplomové práce je analýza přístupu Sovětského svazu a koalice vedené Spojenými státy k budování státu v Afghánistánu, které dnes, podobně jako v minulosti, probíhá v kontextu války proti protivládnímu odboji. Analýza budování státu v oblasti politiky, hospodářství a bezpečnosti ukazuje, že se interventi v obou případech zaměřili na budování silně centralizované vlády, přestože byl tradičně vztah venkova k ústřední vládě v Kábulu charakterizován širokou autonomií. Snaha interventů v tomto směru byla navíc provázena exportem cizorodých politických struktur a pozornost je proto věnována také otázce, do jaké míry přístup interventů k modernizaci afghánské společnosti přispěl k rozvoji neutichajícího konfliktu.
|
host ::
RSS.