|
|
Elektronicky řiditelné kmitočtové filtry
Štěpán, Radim ; Jeřábek, Jan (oponent) ; Herencsár, Norbert (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem elektronicky řiditelných filtrů s pomocí moderních aktivních prvků, jako jsou proudové konvejory, transkondukční zesilovače či programovatelné proudové zesilovače. Při návrhu nových zapojení kmitočtových filtrů je využíváno grafického zobrazení aktivních a pasivních prvků. V úvodní části práce je uveden přehled grafů signálových toků a charakteristické matice moderních aktivních prvků vhodných pro návrh kmitočtových prvků. Na jednom konkrétním příkladu je ukázán postup návrhu řiditelného kmitočtového filtru vycházející ze zadané charakteristické rovnice navrhovaného obvodu. Na základě různých modifikací je navržený obvod realizován s různými typy aktivních prvků. Výsledky simulací programu PSpice potvrdily funkčnost navržených obvodů
|
|
|
Návrh nové struktury aktivního filtru na tranzistorové úrovni
Michalička, Filip ; Dvořák, Jan (oponent) ; Bečková, Zuzana (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa zaoberá návrhom nových štruktúr aktívnych frekvenčných filtrov, pracujúcich v napäťovom móde, s použitím navrhnutého aktívneho prvku na tranzistorovej úrovni. V prvej časti práce sú rozoberané základné parametre, typy frekvenčných filtrov a jednotlivé druhy aproximácií. Druhá časť práce sa zaoberá unipolárnymi tranzistormi, tranzistorom MOS a jeho vlastnosťami. V ďalšej časti práce je popísaná metóda grafov signálových tokov a topológia frekvenčných filtrov leap-frog. Praktická časť práce obsahuje návrh operačného transkonduktančného zosilňovača na tranzistorovej úrovni s~použitím tranzistorov v~technológii TSMC 0,18 µm od firmy Taiwan Semiconductor a návrh dvoch nových štruktúr filtrov v topológii leap-frog s využitím tohto aktívneho prvku. V poslednej časti práce sú uvedené schémy zapojení zo simulačných programov. Overenie správnej činnosti operačného transkonduktančného zosilňovača a analýza nových štruktúr aktívnych filtrov je vykonaná pomocou simulačných programov OrCAD Capture a PSPICE.
|
|
|
Filtrační struktury neceločíselného řádu
Lefler, Filip ; Langhammer, Lukáš (oponent) ; Dvořák, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá kmitočtovými filtry neceločíselného řádu. Je tu popsán jejich návrh, jejich simulace a jejich praktická realizace. První část práce je zaměřena na úvod do kmitočtových filtrů. Následuje kapitola zabývající se různými návrhy kmitočtových filtru neceločíselného řádu. Další kapitola popisuje aktivní prvky použité v této práci. Dále tu je stručně popsána metoda signálových toků. Následuje popis teoretického návrhu kmitočtového filtru prvního až druhého řádu typu dolní propust a horní propust mezi prvním a druhým řádem. Další část práce je zaměřena na samotný návrh a simulaci čtyř zapojení. Jedná se o dvě zapojení za použítí transkonduktančního zesilovače (BOTA) a dvě zapojení složené pomocí proudových sledovačů. Poslední část práce se zabývá praktickou realizací dvou vybraných kmitočtových filtrů neceločíselného řádu.
|
|
|
Plně diferenční kmitočtové filtry s řiditelným aktivním prvky
Zapletal, Miroslav ; Polák, Josef (oponent) ; Langhammer, Lukáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá plně diferenčními kmitočtovými filtry, které pracující v proudovém módu a jejich řiditelnost je umožněna aktivními prvky. V první části práce se budeme zabývat teoretickým rozborem kmitočtových filtrů, popisem aktivních prvků a bližším přiblížením metody pro návrh filtrů. Druhá část se dále zabývá vlastním návrhem kmitočtových filtrů pomocí metody grafů signálových toků, převedením nediferenčních zapojení na zapojení diferenční a srovnáním výsledků takto navržených filtrů. V třetí části bude zhotoven takto navržený filtr, odměřen v laboratořích VUT pro ověření jeho funkčnosti a v poslední řadě dojde ke srovnání výsledků reálně naměřených hodnot diferenčního a nediferenčního zapojení. Poslední části práce je závěr, v kterém je provedeno zhodnocení celé práce.
|
|
|
Návrh nové struktury aktivního filtru na tranzistorové úrovni
Michalička, Filip ; Dvořák, Jan (oponent) ; Bečková, Zuzana (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa zaoberá návrhom nových štruktúr aktívnych frekvenčných filtrov, pracujúcich v napäťovom móde, s použitím navrhnutého aktívneho prvku na tranzistorovej úrovni. V prvej časti práce sú rozoberané základné parametre, typy frekvenčných filtrov a jednotlivé druhy aproximácií. Druhá časť práce sa zaoberá unipolárnymi tranzistormi, tranzistorom MOS a jeho vlastnosťami. V ďalšej časti práce je popísaná metóda grafov signálových tokov a topológia frekvenčných filtrov leap-frog. Praktická časť práce obsahuje návrh operačného transkonduktančného zosilňovača na tranzistorovej úrovni s~použitím tranzistorov v~technológii TSMC 0,18 µm od firmy Taiwan Semiconductor a návrh dvoch nových štruktúr filtrov v topológii leap-frog s využitím tohto aktívneho prvku. V poslednej časti práce sú uvedené schémy zapojení zo simulačných programov. Overenie správnej činnosti operačného transkonduktančného zosilňovača a analýza nových štruktúr aktívnych filtrov je vykonaná pomocou simulačných programov OrCAD Capture a PSPICE.
|
|
|
Plně diferenční kmitočtové filtry s řiditelným aktivním prvky
Zapletal, Miroslav ; Polák, Josef (oponent) ; Langhammer, Lukáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá plně diferenčními kmitočtovými filtry, které pracující v proudovém módu a jejich řiditelnost je umožněna aktivními prvky. V první části práce se budeme zabývat teoretickým rozborem kmitočtových filtrů, popisem aktivních prvků a bližším přiblížením metody pro návrh filtrů. Druhá část se dále zabývá vlastním návrhem kmitočtových filtrů pomocí metody grafů signálových toků, převedením nediferenčních zapojení na zapojení diferenční a srovnáním výsledků takto navržených filtrů. V třetí části bude zhotoven takto navržený filtr, odměřen v laboratořích VUT pro ověření jeho funkčnosti a v poslední řadě dojde ke srovnání výsledků reálně naměřených hodnot diferenčního a nediferenčního zapojení. Poslední části práce je závěr, v kterém je provedeno zhodnocení celé práce.
|
|
|
Filtrační struktury neceločíselného řádu
Lefler, Filip ; Langhammer, Lukáš (oponent) ; Dvořák, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá kmitočtovými filtry neceločíselného řádu. Je tu popsán jejich návrh, jejich simulace a jejich praktická realizace. První část práce je zaměřena na úvod do kmitočtových filtrů. Následuje kapitola zabývající se různými návrhy kmitočtových filtru neceločíselného řádu. Další kapitola popisuje aktivní prvky použité v této práci. Dále tu je stručně popsána metoda signálových toků. Následuje popis teoretického návrhu kmitočtového filtru prvního až druhého řádu typu dolní propust a horní propust mezi prvním a druhým řádem. Další část práce je zaměřena na samotný návrh a simulaci čtyř zapojení. Jedná se o dvě zapojení za použítí transkonduktančního zesilovače (BOTA) a dvě zapojení složené pomocí proudových sledovačů. Poslední část práce se zabývá praktickou realizací dvou vybraných kmitočtových filtrů neceločíselného řádu.
|
|
|
Elektronicky řiditelné kmitočtové filtry
Štěpán, Radim ; Jeřábek, Jan (oponent) ; Herencsár, Norbert (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem elektronicky řiditelných filtrů s pomocí moderních aktivních prvků, jako jsou proudové konvejory, transkondukční zesilovače či programovatelné proudové zesilovače. Při návrhu nových zapojení kmitočtových filtrů je využíváno grafického zobrazení aktivních a pasivních prvků. V úvodní části práce je uveden přehled grafů signálových toků a charakteristické matice moderních aktivních prvků vhodných pro návrh kmitočtových prvků. Na jednom konkrétním příkladu je ukázán postup návrhu řiditelného kmitočtového filtru vycházející ze zadané charakteristické rovnice navrhovaného obvodu. Na základě různých modifikací je navržený obvod realizován s různými typy aktivních prvků. Výsledky simulací programu PSpice potvrdily funkčnost navržených obvodů
|
|
|
Analýza procesů elektromagnetické emise v živých buňkách pomocí grafů signálových toků
Šrobár, Fedor
Biologické buňky obsahují polární makromolekuly a vyšší agregáty jako mikrotubuly. Při jejich mechanických kmitech vzniká elektromagnetické záření. Fröhlich navrhl kinetické rovnice pro obsazovací čísla vibračních vidů. Grafy signálových toků jsou použity pro reprezentaci kauzálních vztahů v tomto modelu. Analytické prostředky teorie grafů dovolují kvantitativní popis chování systému. Výsledky numerických simulací jsou interpretovány vzhledem k buněčné fyziologii.
|
host ::
RSS.