|
|
Predikace druhového složení těžeben na základě biotopového mapování okolní krajiny: využití charakteristických druhů vyšších rostlin
SLABA, Michal
Okolní krajina (biotopy) hraje důležitou roli ve spontánní sukcesi těžbou narušených lokalit. Slouží jako zdrojová místa druhů, která kolonizují těžbou narušená území z blízkého okolí. Tato diplomová práce se zabývá druhovým složením těžbou narušených lokalit a porovnává ho s druhovým složením jejich okolních biotopů do vzdálenosti 1 km od lokality. Výsledky ukazují, že bazaltové kamenolomy sdílejí největší počet druhů s jejich okolními biotopy. Použité metody mají omezenou schopnost předpovídat druhové složení míst po těžbe pouze s využitím poznatků o typech okolních biotopů. Na druhé straně se druhové složení okolních biotopů definovaných výběrem reprezentativních snímků České národní fytocenologické databáze (ČNFD) jeví jako slibnější přístup. Tato metoda by mohla poskytnout přesnější výsledky aplikované na ekologickou obnovu těžbou narušených lokalit v České republice.
|
|
|
Sukcese vodní a mokřadní vegetace na pískovnách
MÜLLEROVÁ, Anna
Cílem této práce bylo popsat procesy sukcese vodní a mokřadní vegetace na pískovnách. Během práce byly zaznamenávány fytocenologické snímky různě starých stádií sukcese v pískovnách na území CHKO Třeboňsko. Navíc byly zaznamenávány různé velikosti fytocenologických snímků, které byly následně analyzovány za účelem určení nejvhodnější velikosti snímku k věrohodnému zachycení sukcesních změn.
|
|
|
Populační dynamika obojživelníků a plazů Vlkovské pískovny
RŮŽIČKA, Jan
Teoretická část práce obsahuje shrnutí literatury zabývající se tématikou sukcese, těžby, vlivu člověka na biodiverzitu, rekultivacemi a ekologickými nároky plazů a obojživelníků. Praktická část obsahuje pozorování těchto dvou modelových skupin živočichů a následné vyhodnocení jejich stavů. Během tří let jsem provedl celkem 37 herpetologických pozorování, během nichž jsem zaznamenal výskyt osmi druhů plazů a obojživelníků na pěti předem vybraných lokalitách. Při pozorování plazů a obojživelníků jsem použil neinvazivní metody pozorování. Mezi nalezenými druhy byla ještěrka živorodá (507 jedinců), ještěrka obecná (583 jedinců), skokan zelený (976 jedinců), skokan skřehotavý (710 jedinců), skokan krátkonohý (1401 jedinců), čolek obecný (203 jedinců), užovka obojková (32 jedinců) a slepýš křehký (7 jedinců). Uvedené hodnoty v závorkách vyjadřují celkový počet nalezených jedinců za 3 sezóny. Druhově nejbohatší byla lokalita "Jezírka" (8 druhů), druhově nejchudší naopak lokalita "Přesyp" (2 druhy). Ve všech sledovaných letech se abundance dvou modelových skupin (skokani a ještěrky) statisticky významně lišila (skokani: Chí Kvadrát = 2764; s. v. = 4; p < 0,001, ještěrky: Chí Kvadrát = 119; s. v. = 4; p < 0,001. Skokani: Chí Kvadrát = 1573; s. v. = 4; p < 0,001, ještěrky: Chí Kvadrát = 43; s. v. = 4; p < 0,001. Skokani: Chí Kvadrát = 37; s. v. = 4; p < 0,001, ještěrky: Chí Kvadrát = 741; s. v. = 4; p < 0,001). Vlastní pozorování jsem prováděl během tří sezón. Ty se od sebe výrazně lišily svými klimatickými podmínkami. V sezóně 2013 výrazně ovlivnily jarní povodně abundanci plazů i obojživelníků. Sezóna 2014 proběhla bez výraznějších klimatických výkyvů a lze na ni tedy pro účely práce nahlížet jako na standard. Sezónu 2015 výrazně ovlivnily vysoké letní teploty a absence větších srážek během hlavních letních měsíců. Tento fakt ovlivnil hlavně populace obojživelníků.
|
|
|
Herpetofauna okolí Vlkovské pískovny
RŮŽIČKA, Jan
Průběh sukcese je nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím následné vlastnosti vytěžených lokalit. Sukcesi samotnou a její průběh ovlivňuje člověk svou činností nebo naopak nečinností. Například používáním různých typů rekultivací na daných plochách nebo ponecháním ploch ladem. Teoretická část práce obsahuje shrnutí literatury zabývající se tématikou sukcese, těžby, vlivu člověka na biodiverzitu, rekultivacemi a ekologickými nároky plazů a obojživelníků. Praktická část obsahuje pozorování těchto dvou modelových skupin živočichů a následné vyhodnocení jejich stavů. Během sedmi měsíců jsem provedl celkem 13 herpetologických pozorování, během nichž jsem zaznamenal výskyt sedmi druhů plazů a obojživelníků na pěti předem vybraných lokalitách. Při pozorování plazů a obojživelníků jsem použil neinvazivní metody pozorování. Mezi nalezenými druhy byla ještěrka živorodá, ještěrka obecná, skokan zelený, skokan skřehotavý, skokan krátkonohý, čolek obecný a užovka obojková. Druhově nejbohatší byla lokalita "Jezírka" (7 druhů), druhově nejchudší naopak lokalita "Přesyp" (2 druhy). Pomocí Chí kvadrát testu jsem vyvrátil nulovou hypotézu, že se jednotlivé lokality v abundanci studovaných skupin neliší (abundance skokanů, Chí Kvadrát = 2764; s. v. = 4; p < 0,001 a ještěrek, Chí Kvadrát = 119; s. v. = 4; p < 0,001).
|
|
|
Srovnání flóry rekultivovaných a sukcesních ploch na pískovnách v CHKO Třeboňsko
RADOŠOVÁ, Tereza
Práce se zabývá srovnáním flóry mezi rekultivovanými plochami a plochami ponechanými sukcesi na pískovnách v CHKO Třeboňsko. Tato chráněná krajinná oblast se nachází na území Jihočeského kraje. Mapované pískovny leží v nivě řeky Lužnice mezi městy České Velenice a Veselí nad Lužnicí. Těžba štěrkopísku v této oblasti začala kolem roku 1949 a na určitých místech trvá dodnes. Jakákoliv těžba narušuje ráz a strukturu krajiny, proto se provádí určitá opatření, která vedou k její obnově. Cílem práce je podchytit aktuální složení vegetace na vybraných plochách a srovnat, jak tyto dva typy obnovy krajiny působí na biologickou rozmanitost.
|
|
|
Vliv extrémních klimatických jevů na rekultivované a sukcesní plochy v CHKO Třeboňsko
NEMEŠKALOVÁ, Pavla
CHKO Třeboňsko se nachází v jihovýchodní části jižních Čech a má rozlohu 700 km{$^2$}. Je to mimořádná oblast, kde jsou zachovány cenné přírodní hodnoty, ale i mnoho set let člověkem přetvářená kulturní krajina. Základní říční osu Třeboňské pánve a CHKO Třeboňsko tvoří řeka Lužnice, v jejíž nivě se nachází 14 jezer, vzniklých po těžbě štěrkopísku. Pobřeží jezer bylo zčásti uměle lesnicky rekultivováno, zčásti zůstalo ponecháno přirozené sukcesi. Extrémní klimatické jevy (povodně, sněhové kalamity a silný vítr) v letech 2002, 2005, 2007 měly různé následky na aktuální stav vegetace pobřeží rekultivovaného ve srovnání s přibližně stejně starou přirozenou sekundární sukcesí.
|
host ::
RSS.