Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Využití "Amodal completion" při rozpoznávání predátorů: vliv na riskování
Sedláčková, Kristýna ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Nekovářová, Tereza (oponent)
Schopnost "amodal competion" umožňuje živočichům (ptákům, savcům, ale i rybám) vnímat částečně zakryté předměty jako celistvé. Většina prací věnovaných tomuto fenoménu probíhala v laboratorních podmínkách a byla založena na operantním podmiňování či filiálním imprintingu. Tato práce sledovala chování netrénovaných jedinců v jejich přirozeném prostředí. Pomocí preferenčních krmítkových experimentů byly testovány reakce tří druhů sýkor (sýkora koňadra, Parus major; sýkora modřinka, Cyanistes caeruleus; sýkora babka, Poecile palustris) na atrapy umístěné na pokusném a alternativním krmítku. Těmi byly kompletní atrapa krahujce a holuba a atrapa krahujce, jejíž dolní či horní polovina byla amputována či částečně zakryta vegetací (celkově 15 kombinací atrap). Sýkory rozpoznaly predátora ve všech nekompletních atrapách krahujce. Schopnost využití "amodal completion" při kategorizaci jednotlivých variant atrap krahujce doložily sýkora koňadra a sýkora modřinka, když atrapě s ukrytou dolní polovinou přisuzovaly vyšší míru nebezpečí než atrapě s amputovanou dolní polovinou. Sýkora koňadra pak znovu potvrdila využití této schopnosti, když atrapě s ukrytou dolní polovinou přisuzovala stejnou míru nebezpečí jako kompletní atrapě krahujce. V ostatních případech nebyl v reakci na zakryté a amputované varianty...
Vliv zbarvení predátora na reakce ptáků na krmítku.
BURŠÍKOVÁ, Markéta
V této práci jsem se zabývala vlivem zbarvení predátora na ochotu ptáků na zimním krmítku podstoupit predační riziko. Prezentovala jsem pět barevných modifikací krahujce obecného a holuba jako kontrolu. Pokusné druhy ptáků zahrnovaly sýkory koňadry, sýkory modřinky, sýkory babky, sýkory lužní a brhlíky. Zjistila jsem, že ptáci jsou schopni rozlišovat do určité míry mezi modely. Chování ptáků se výrazně lišilo mezi druhy a bylo ovlivněno faktory jako je teplota a přítomnost sněhové pokrývky.
Holub s krahujčí hlavou: přítel nebo nepřítel?
NÁCAROVÁ, Jana
Existují dvě teoretická vysvětlení, jak by zvířata mohla rozpoznávat predátory. Podle teorie znaků by pro kategorizaci měly být důležité pouze určité klíčové znaky. Podle teorie konceptu mají zvířata obecnou představu, jak má predátor vypadat a místní znaky nejsou tak důležité. My jsme testovali tyto dvě teorie v laboratorních podmínkách. Sledovali jsme reakci sýkory koňadry (Parus major) na dřevěné atrapy krahujce (Accipiter nisus), holuba (Columba livia f. domestica) a chiméry mezi nimi, které se lišily typem hlavy. Naše výsledky ukazují, že sýkory při rozpoznávání predátora pravděpodobně využívají obou přístupů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.