|
| |
|
|
“Pro samé hrady a zříceniny neviděti kraj, lid, život…” Napětí mezi historismem a regionalismem na příkladu Zbudovských blat.
Hrdina, Martin
Na počátku 20. století vstoupila do povědomí české společnosti lokalita Zbudovských blat a její obyvatelstvo, a to především zásluhou spisovatelů Karla Klostermanna a Josefa Holečka. Cílem příspěvku je připomenout klíčovou okolnost literárního zobrazování venkovského prostředí, kterou byl odklon od romantického historismu 19. století, a popsat roli, kterou zmínění spisovatelé přisoudili obyvatelům Blat v rámci české národní společnosti. Příspěvek upozorňuje také na rozdíly mezi nimi: Zatímco Holeček využil blatských reálií k mnohovrstevné polemice se šlechtou, konciliantní Klostermann z daného prostředí vytěžit i nadčasový symbol, s jehož pomocí se románem Mlhy na Blatech trvaleji vepsal do české kultury.
|
|
|
Josef Max a české sochařství 2. třetiny 19. století.
Hnojil, Adam ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Bibliografická citace Josef Max a české sochařství 2. třetiny 19. století [rukopis]: bakalářská práce / Adam Hnojil; vedoucí práce: PhDr. Milan Pech, Ph.D. Praha, 2016, 225 stran. Anotace Monografická studie se zabývá popisem a interpretací sochařského díla významného českého umělce působícího v první polovině 19. století. Práce je zaměřena na poznání života a jeho tvorby v kontextu fenoménu pozdního neoklasicismu a romantického historismu. V první části je autor analyzován v souvislosti s českými dějinami umění a je diskutována stylová nejednoznačnost uměleckého pluralismu 19. století, která dodnes působí velké problémy především v souvislosti se stylovým vymezením. Samotným jádrem práce je životopisná studie reflektující životní osudy severočeského rodáka a popisuje nejvýznamnější díla, mezi nimiž zvláště dominují pomníkové realizace jak pro české, tak pro zahraniční prostředí. Připojen je rozsáhlý katalog díla a obrazová příloha. Klíčová slova Josef Max, sochařství, neoklasicismus, romantismus, pomníky, funerální plastika, akademie, Praha.
|
|
|
Život ve vzpomínkách (Prezentace starobylosti a urozenosti Buquoyů, Czerninů z Chudenic a Schwarzenbergů)
RUDOVÁ, Hana
V období {\clqq}dlouhého`` 19. století, v době ohrožení samé podstaty šlechtictví, chtěli aristokraté přiblížit význam svých rodů. K tomu využívali různé formy prezentace: vzhledu venkovských rezidencí, budování rodinných hrobek, účast na historických výstavách. Tato diplomová práce se zabývá formami prezentace vznešenosti tří jihočeských šlechtických rodů {--} Buquoyů, Czerninů z Chudenic a Schwarzenbergů. Důraz klade na stavební aktivitu aristokratů či vizuální představení starobylosti a urozenosti, stranou však nenechává literární činnost archivářů či jiné formy prezentace. V 19. století se šlechtická sídla upravovala v duchu historismu, ale svou roli sehráli i samotní stavebníci, jejich (umělecké) zájmy a představy o dějinách. V některých případech poodhalí tato práce také inspirace a motivy, které příslušníky jihočeské šlechty k náročným přestavbám vedly.
|
host ::
RSS.