|
|
Funkční změny a kognitivní deficit v modelu psychotických relapsů
Ledvinková, Michaela ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Schizofrenie je vážné neurodevelopmentální onemocnění s mnohými komplexními symptomy. Jedním z jeho charakteristických znaků jsou relapsy, o kterých v současnosti existuje konsenzus, že každý další relaps způsobuje další prohloubení onemocnění, a to prohlubováním strukturálních a funkčních deficitů, které mohou vést až k úbytku šedé hmoty mozkové. V poslední době se do popředí dostal výzkum kognitivních deficitů, který přidal další metody, jimiž lze onemocnění studovat. Pro výzkum těchto procesů se používají animální modely, na kterých se dají pozorovat jednotlivé neurobiologické procesy a buněčný metabolismus a jejich výzkum je zásadní pro rozšiřování možností léčby a porozumění schizofrenie. Tato práce se zaměřuje zejména na relapsy a jejich vliv na progresi choroby. Klíčová slova: schizofrenie, psychóza, relaps, neurobiologická progrese, energetický metabolismus, kognitivní deficit, animální modely
|
|
|
Problematika péče o dítě s pes equinovarus congenitus
KOŠNÁŘOVÁ, Kateřina
Tématem diplomové práce je problematika péče o dítě s pes equinovarus congenitus. Pes equinovarus congenitus je v současnosti druhou nejčastější vrozenou vývojovou vadou v ortopedii. Teoretická část práce se zabývá charakteristikou této vrozené vývojové vady, její diagnostikou, léčbou a možným rizikem vzniku recidivy. Jedna z podkapitol je věnována zapsanému spolku Achilleus, který je jediným spolkem v České republice sdružující rodiče a děti s pes equinovarus congenitus. Pozornost je zaměřena také na sestry a jejich roli v péči o děti s tímto onemocněním. Empirickou část tvoří výzkum, který má tři cíle: první cíl zjišťuje, jaká je znalost rodičů péče o dítě s pes equinovarus congenitus v domácím prostředí, druhý cíl hledá odpovědi na otázku, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o dítě s pes equinovarus congenitus, a třetí cíl má za úkol zmapovat, zda sestry plní roli edukátorky v péči o děti s pes equinovarus congenitus. Pro zpracování empirické části byla použita forma kvalitativního výzkumného šetření prováděného metodou polostrukturovaného rozhovoru a technika otevřeného kódování. Rozhovory byly provedeny jak s rodiči dětí s pes equinovarus congenitus, tak se sestrami, které hrají důležitou roli edukátorky v péči o tyto děti. Přínosem diplomové práce je na základě získaných dat poskytnout ucelený pohled na problematiku péčeo dítě s pes equinovarus congenitus, kdy výsledky diplomové práce budou prezentované odborné veřejnosti. Z výzkumného šetření vyplynulo, že znalost rodičů o péči o dítě s pes equinovarus congenitus v domácím prostředí je na vysoké úrovni a rodiče svým dětem poskytují kvalitní péči. Specifika ošetřovatelské péče o děti s tímto onemocněním spatřujeme především v kvalitní edukaci rodičů, a to z důvodu dlouhodobé léčby probíhající především v domácím prostředí. Šetření dále ukázalo, že sestry v roli edukátorky v této problematice neplní svou úlohu v takovém rozsahu, jaký bychom očekávali.
|
|
|
Těhotenství ženy s roztroušenou sklerózou
DUBOVÁ, Pavla
Bakalářská práce je zaměřená na problematiku roztroušené sklerózy (RS) v těhotenství, během porodu a v období šestinedělí. Jedná se o autoimunní neurologické onemocnění, které se vyznačuje vznikem mnohočetných zánětlivých ložisek v míše a bílé hmotě mozkové, které tak poškozují obal nervového vlákna. Dochází tak k definitivní ztrátě axonů, k poškození struktur a funkcí buněk, které jsou v centrálním nervovém systému. Díky vědeckému pokroku a novým diagnostickým kriteriím je dnes možné s přesností stanovit jasnou diagnózu již po prodělané první atace a po prvním vyšetření na magnetické rezonanci, což umožňuje bezodkladně zahájit léčbu, která významně oddaluje invaliditu. RS je nemocí postihující mladé lidi, dvakrát častěji ženy ve fertilním období. Do popředí tak jednoznačně vstupuje otázka těhotenství s tímto onemocněním, jako téma velmi důležité, a to nejen pro ženy postižené RS a jejich možnou životní rolí matky, ale i pro společnost.Teoretická část bakalářské práce seznamuje s onemocněním RS. V jednotlivých podkapitolách je představena epidemiologie, etiopatogeneze, formy nemoci, klinické projevy, diagnostika a léčba. Podrobněji se bakalářská práce zaměřuje na problematiku RS a těhotenství. V této části se jednotlivé podkapitoly věnují například plánování rodičovství, těhotenství při RS, způsobu vedení porodu, šestinedělí a kojení při tomto onemocnění. V závěru je teoretická část doplněna o kapitolu věnující se optimální ošetřovatelské péči porodní asistentky o ženy s RS během jejich těhotenství, porodu a v šestinedělí.Cíle této práce byly stanoveny tři. Prvním cílem bylo zpracovat literární přehled o problematice těhotenství žen s RS. Druhý cíl sledoval, zda mělo těhotenství, porod a poporodní období vliv na zhoršení stavu RS. Třetím cílem bylo zjistit, zda měly ženy s RS informace o vlivu těhotenství, porodu a šestinedělí na jejich základní onemocnění.Na teoretickou část práce navazuje praktická část s vlastním kvalitativním výzkumem. Na základě stanovených cílů byly využity položené výzkumné otázky a pomocí polostandardizovaného rozhovoru získány odpovědi od tří respondentek, které mají RS a již rodily. Odpovědi byly následně zpracovány do přehledných případových studií.Z dostupných teoretických dat lze závěrem konstatovat, že pokud se žena s RS rozhodne mít děti, měla by své těhotenství plánovat v době stabilizace nemoci, tedy v době šesti- až dvanáctiměsíčním období bez ataky. Měla by být stále pod dohledem odborníků, konzultovat svoje rozhodnutí s ošetřujícím neurologem, případně na jeho doporučení s dalšími specialisty. Před plánovaným početím by žena měla vysadit léčbu, a to i v případě léků první volby, u kterých nebyla jejich teratogenita prokázána. Plánovat rodičovství by žena měla i s ohledem na její rodinné zázemí, kdy by rodina měla být nápomocna v péči o dítě. Odborné publikace neprokazují negativní vliv těhotenství na průběh RS, naopak dokazují, že těhotenství má příznivý účinek na průběh onemocnění. Porod by měl být veden co nejšetrněji. Kojení je pro většinu žen bezpečné, ale doporučuje se díky včasnému návratu k léčbě pouze po dobu tří, maximálně pěti měsíců. Rizikovým obdobím jsou tři měsíce po porodu. V tomto období je apelováno na spolupráci s neurologem.Z výsledků výzkumu vyplývá, že i když se u respondentek v průběhu těhotenství, porodu a v době šestinedělí objevily ataky jejich základního onemocnění, neměly dopad na zhoršení neurologického deficitu.Pokud respondentky měly zájem získat informace týkající se této problematiky, obdržely je od svých ošetřujících neurologů. Informace se také snažily hledat na internetových stránkách, například na stránkách Unie ROSKA. Pouze jedna respondentka by přivítala mít tyto informace více ucelené, například v knižní podobě.porodní asistentky by měly být základně orientovány v problematice roztroušené sklerózy, protože mohou ženu s tímto onemocněním provázet jejím těhotenstvím, porodem a poporodním obdobím.
|
host ::
RSS.