|
|
Specifika evakuace z pracovišť využívající zdroje ionizujícího záření v Nemocnici Strakonice, a.s.
MANOVÁ, Šárka
Teoretická část diplomové práce se skládá ze tří hlavních kapitol, které úzce souvisí se zvoleným tématem. Nejprve jsou v teoretické části diplomové práce uvedeny pojmy z krizového řízení. Jsou zde popsány základní pojmy z krizového řízení a orgány krizového řízení. Navazuje popis systému krizového řízení ve zdravotnictví a krizové připravenosti zdravotnictví. Také jsou uvedeny informace o havarijní připravenosti, včetně důležitých dokumentů jako je havarijní plán kraje, vnitřní a vnější havarijní plán a také havarijní řád. Další část práce se týká zejména evakuace a objasnění potřebných informací, které s pojmem souvisí. V kapitole je zmíněno, jaké existují druhy evakuace, jak evakuace probíhá a zejména je zde zmíněna specifická evakuace, která probíhá například ve zdravotnickém zařízení. Následně jsou v práci popsány informace, týkající se zdrojů ionizujícího záření. Uvedeny jsou zde typy zdrojů ionizujícího záření, jež lze nalézt na pracovišti radiodiagnostickém a na pracovišti nukleární medicíny. Navazuje část, týkající se zabezpečení radionuklidového zdroje, principů radiační ochrany, způsobů radiační ochrany, ale i účinků ionizujícího záření a další. V praktické části práce byly stanoveny dva cíle a dvě výzkumné otázky. Prvním cílem diplomové práce bylo zjistit připravenost nukleární medicíny a radiodiagnostického oddělení v Nemocnici Strakonice a.s. na mimořádnou událost. Z výsledků vyplývá, že obě oddělení jsou na mimořádnou událost připravena, a to na základě prozkoumání dokumentace a dotazníkového šetření provedeném s personálem pracujícím na odděleních, ale zároveň není připravenost personálu dostatečně procvičována. Druhým cílem bylo navrhnout opatření pro zlepšení aktuálního stavu, přičemž k dosažení tohoto cíle byla použita SWOT analýza i výsledky z dotazníkového šetření. Diplomová práce může sloužit jako studijní materiál a dále také jako přehled zlepšujících opatření z hlediska bezpečnosti. V budoucnu může práce sloužit pro srovnání dané problematiky v jiných nemocničních zařízeních.
|
|
|
Připravenost vybraných mateřských škol v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín
HÁJKOVÁ, Lucie
Diplomová práce je založena na posouzení připravenosti personálu ve vybraných mateřských školách v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín. V mateřských školách se sdružuje velký počet malých dětí, které jsou odkázány na pomoc dospělých lidí. V případě vzniku radiační havárie nebudou děti schopny se samy o sebe postarat a jednoznačně budou závislé na pomoci pedagogů. Proto připravenost personálu tohoto typu školského zařízení v zóně havarijního plánování by neměla být podceňována. Cílem této diplomové práce bylo provést analýzu znalostí personálu ve vybraných mateřských školách (Dříteň, Zliv, Albrechtice nad Vltavou, Neznašov) v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín. Pro tento účel byla stanovena hypotéza: "Znalosti personálu vybraných mateřských škol v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín budou vyšší než 60 %". K dosažení stanoveného cíle a k ověření hypotézy bylo uskutečněno dotazníkové šetření pomocí vypracovaného dotazníku. Dotazník obsahoval 19 otázek a celkem se dotazníkového šetření zúčastnilo 55 respondentů. Výsledky byly následně vyhodnoceny pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky. Byla potvrzena hypotéza, že znalosti personálu vybraných mateřských škol jsou vyšší než 60 %. Aritmetický průměr znalostí personálu ve vybraných mateřských školách v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín činil 61,47 %. Současný stav znalostí personálu ve vybraných mateřských školách považuji za dostatečný, ale výsledky ukázaly nedostatečné znalosti v oblastech improvizované ochrany těla a jodové profylaxe.
|
|
|
Radiologická asistence ve stomatologii
STEINEROVÁ, Karolína
Bakalářská práce je zaměřena na radiologické zobrazovací metody a jejich využití ve stomatologii. Radiologické přístroje se v poslední době rychle rozvíjí a stávají se běžnou součástí stomatologických ambulancí. Uplatňují se nejen v odvětví záchovné a chirurgické stomatologie, ale i při estetických dentálních úpravách. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Cílem je zmapovat výhody a nevýhody jednotlivých typů přístrojů a vhodnost jejich použití v zubním lékařství. Teoretická část se zabývá základními anatomickými pojmy orofaciální oblasti, přehledem radiologických diagnostických přístrojů, jejich využitím v oboru stomatologie a speciálně estetické stomatologie a s tím spojenou radiační ochranou pracovníků i pacientů. Dále je zaměřena na základní estetické anomálie chrupu a jejich léčbu, které většinou předchází snímkování cílové oblasti. Druhá část práce byla sestavena na základě dotazníkového šetření. Vytvořeny byly dva dotazníky, které se týkaly využití zobrazovacích metod při estetické nápravě chrupu, vybavenosti stomatologických pracovišť a přístupu k pacientům z hlediska snímkování a radiační ochrany z pohledu pacientů a stomatologů. Cílem je zodpovězení výzkumných otázek ohledně využití radiologie v estetické stomatologii a všeobecné informovanosti pacientů o radiologických vyšetřeních. Dle výzkumu má největší zastoupení intraorální typ snímkování, konkrétně pak bitewing snímek, který je vhodný pro základní diagnostiku dentálních anomálií i změn ve struktuře zubu. Provedení je snadné, rychlé a prakticky bez zátěže pacienta. Nejčastěji prováděným estetickým zákrokem se ukázala být léčba ortodontickými aparáty, při kterém je zobrazování původního postavení chrupu nezbytné. Nejméně využívanou metodou v oblasti stomatologie je magnetická rezonance, kvůli dostupnosti a vzniku artefaktů na snímcích z dentálních kovových výplní. Z výzkumu vyplývá, že pacienti nejsou řádně informováni o průběhu, nutnosti či následcích radiologického vyšetření. Přestože dávka ionizujícího záření je při stomatologickém zobrazovacím vyšetření zanedbatelná, měl by lékař předejít pacientovým obavám a o této skutečnosti informovat. Více než polovina respondentů považuje rentgenové vyšetření za zdravotně zatěžující.
|
|
|
Moderní metody vizualizace a interpretace radiačních veličin měřených pomocí dronu.
ŘEZÁČ, Miroslav
Bakalářská práce se zaměřuje na moderní metody vizualizace a interpretace radiačních veličin měřených pomocí dronu. Především se zabývá měřením radiačních veličin pomocí dronu, jejich následnou správnou interpretací a následně vhodnou vizualizací. V teoretické části jsem provedl literární rešerši o stavu měření radiačních veličin u nás a ve světě. V další části jsem provedl analýzu odborné literatury v oblasti radiační ochrany se zaměřením na monitorovaní radiačních veličin pomocí dronu. Popisuji zde základní radiační veličiny a různé možnosti interakce záření s hmotou. Dále různé druhy detektorů a detekčních přístrojů, které jsem k měření využíval. V závěru teoretické části jsem se věnoval dronům. Jsou zde popsány základní informace o dronech, jejich historie, letecké předpisy potřebné k jejich využívání. Dále jsem popsal dron a systém, který byl k měření radiačních veličin používán. V praktické části se zaměřuji na experiment s bodovým zářičem, kde uplatňuji poznatky z teoretické části. Dále popisuji pochůzkové měření a měření radiačních veličin pomocí dronu. Následující kapitolu jsem zaměřil na interpretaci dat a využití různých metod. V poslední kapitole popisuji možnosti vizualizace naměřených dat, využití programu QGIS k vizualizaci v mapových podkladech a další možnosti vizualizace dat jinými nástroji. V závěru jsem se zaměřil na celkové zhodnocení výsledků zkoumaných v bakalářské práci a jejich následnou aplikaci při dalších měřeních.
|
|
|
Radiační mimořádné události s radiologickými dopady v ČR
VAZAČ, Daniel
Ionizující záření je v současné době využíváno v mnoha oborech (radioterapie, nukleární medicína, urychlovače, defektoskopie, průmysl). Na odděleních nukleární medicíny jsou využívány zejména otevřené radionuklidové zdroje, na pracovištích radioterapie a při průmyslových aplikacích jsou to zpravidla uzavřené radionuklidové zdroje nebo tzv. generátory záření, jejichž hlavní komponentou je rentgenka. Samozřejmě zde existuje určité riziko vzniku nehodových expozičních situací. Těmto situacím je předcházeno systémem radiační ochrany a havarijní připravenosti. Většinu těchto opatření můžeme nalézt v dokumentu Vnitřní havarijní plán daného pracoviště. V teoretické části práce jsou uvedeny základní informace o radioaktivitě a zdrojích ionizujícího záření. Dále je v práci popsán systém radiační ochrany, biologické účinky ionizujícího záření (IZ), , veličiny využívané v radiační ochraně, lékařské aplikace IZ a využití IZ v průmyslu. Znění výzkumné otázky je následující: "Která pracoviště se zdroji ionizujícího záření na území ČR mají největší potenciál ke vzniku nehodové expoziční situaci s radiologickými dopady? Jako metodika výzkumu bylo zvoleno shromažďování informací z odborných publikací s touto tématikou. Dále probíhaly konzultace s radiologickými fyziky na oddělení nukleární medicíny a radioterapie v Nemocnici České Budějovice, a.s. a s inspektory SÚJB, kam jsou vzniklé radiační mimořádné události hlášeny. Součástí práce je i porovnání systému radiační ochrany a havarijní připravenosti na jednotlivých typech pracovišť. V praktické části jsou popsány typy pracovišť, která jsem mezi sebou porovnával. Konkrétně jsem se zaměřil na pracoviště využívající IZ v průmyslu a v medicíně, tedy defektoskopické pracoviště a pracoviště nukleární medicíny. Práce poskytuje přehled potenciálních a vzniklých radiačních mimořádných událostí a okolností, za kterých byl zaznamenán jejich výskyt. Cílem práce bylo porovnat pracoviště se zdroji ionizujícího záření (ZIZ) a seřadit je podle možnosti vzniku radiační mimořádné události. Pomocí prosté analýzy byla zjištěna větší pravděpodobnost vzniku radiační mimořádné události na pracovišti průmyslové radiografie oproti pracovišti nukleární medicíny.
|
|
|
Zpracování dozimetrických dat radiačních pracovníků a vývoj přístrojů používaných těmito pracovníky
ŽILINČÍK, Jakub
Bakalářská práce je zaměřena na analýzu a zhodnocení dozimetrických dat radiačních pracovníků, jejichž osobní dávky jsou zaznamenávány v Registru profesionálního ozáření Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a dále zdrojů ionizujícího záření používaných v průmyslu a zdravotnictví. Tato data jsou čerpána z Registru zdrojů Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a data o zdrojích používaných ve zdravotnictví z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Na základě analyzovaných dat jsem zpracoval přehled jednotlivých profesních skupin, jejich dozimetrických dat a vývoj v čase. Stejný postup jsem aplikoval i s daty o zdrojích ionizujícího záření získaných z Registru zdrojů Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. K zodpovězení výzkumné otázky byla provedena analýza získaných výstupů, které byly zpracovány do grafů a následně porovnány mezi sebou v čase. Na základě vyhodnocení získaných dat lze konstatovat, že mezi pracovní skupinu s nejvyššími osobními dávkami lze řadit intervenční radiology a kardiology, pracovníky provádějící defektoskopii, karotáž a pracovníky v uranovém průmyslu. Vývoj dávek těchto radiačních pracovníků je podrobně popsán v kapitole 4.1. Dále lze konstatovat, že v oboru zdravotnictví je pozorovatelný zvyšující se počet všech zdrojů, mimo mamografických přístrojů, jejichž počet má mírně klesající trend. Data týkající se zdrojů v průmyslu a dalších podrobnějších analýz jsou uvedeny v kapitole 4.2.
|
|
|
Pohavarijní a současná expoziční situace v rezidenčních oblastech Fukušimské prefektury - aspekty komunikace rizik nízkých dávek
ŠÁROVÁ, Romana
Tato diplomová práce řeší pohavarijní a současnou expoziční situaci v rezidenčních oblastech Fukušimské prefektury a zaměřuje se i na aspekty komunikace rizik tzv. nízkých dávek. Vyhodnocení probíhalo na základě rešerší a sběru informací a dat ze zdrojů jak už knižních, či elektronických. Výsledky poukazují na sled úkonů, které prefektura Fukušima a IAEA vykonávaly, a jak tyto úkony byly úspěšné. Cílem této diplomové práce je vytvořit přehledné porovnání monitorování v pohavarijní situaci v oblastech Fukušimské prefektury s dosaženým stavem po náročné dekontaminaci a remediaci životního prostředí. Také jsem rozvedla porovnání hodnot monitorovaných veličin při současné radiační situaci ve Fukušimské prefektuře s hodnotami v ČR, které jsou dostupné díky aplikaci MONRAS. Nemalou součástí je zhodnocení způsobu komunikace s obyvateli Fukušimy před evakuací a také po evakuaci, kdy byla obyvatelná část po procesu dekontaminace a vláda tak usilovala, a stále usiluje, o návrat obyvatel do těchto dekontaminovaných oblastí. Dále jsem se zaměřila na to, jak byl pojat přístup k optimalizaci radiační ochrany ve Fukušimě, jak tento princip interpretujeme v ČR a jak lze přispět k dostatečné informovanosti obyvatelstva ve smyslu informovanosti, pochopení principu limitování a optimalizace radiační ochrany v případě vzniku jaderné havárie. Za tímto účelem byla zpracována informativní brožura, která je vytvořená pomocí online editoru Canva Pro. Tato brožura je tedy praktickým výstupem této diplomové práce. Dekontaminační práce můžeme považovat za úspěšné, na základě faktu, že naměřený obsah cesia v životním prostředí se podařilo razantně snížit, negativním aspektem je vznik velkého množství radioaktivního odpadu. Dávkový příkon v ovzduší je již srovnatelný s celým světem a jeho pozadím. Proto se obyvatelé nemusí bát se vrátit do svých domovů.
|
|
|
Řešení etických otázek v radiační ochraně z pohledu odborníků v nelékařských oborech
LOTTEROVÁ, Zuzana
Cílem této práce je zmapovat současný stav problematiky postavení etiky v radiační ochraně a zpracovat výzkum na téma řešení etických otázek v radiační ochraně z pohledu odborníků v nelékařských oborech, kterými byli pro tuto práci zvoleni radiologičtí asistenti. Tato diplomová práce je rozdělena na teoretickou část, praktickou část a diskuzi. V teoretické části práce jsou stručně popsány počátky využívání ionizujícího záření v medicíně a také některá odvětví medicíny, v nichž se záření využívá v současnosti. Dále jsou popsány biologické účinky ionizujícího záření na lidský organismus. Je zde také popsáno zakotvení systému radiační ochrany v legislativě České republiky a představeny nejdůležitější úřady a organizace na poli radiační ochrany. V teoretické části této práce jsou také popsány cíl a principy radiační ochrany a expoziční situace. V neposlední řadě je popsána role etiky v systému radiační ochrany, základní a procesní etické hodnoty. V praktické části je zpracován a vyhodnocen samotný výzkum prováděný formou kvantitativní, tedy dotazníkovým šetřením s využitím kombinace uzavřených a otevřených otázek. Respondenty tohoto výzkumu jsou výhradně radiologičtí asistenti pracující na třech odděleních třech velkých pražských nemocnic. Je zde také provedeno porovnání výsledků samotného výzkumu s mými vlastními odpověďmi. Je zjištěno, že postavení etiky v systému radiační ochrany je jasně dané. Také je dokázáno, že se radiologičtí asistenti v praxi setkávají s etickými dilematy týkajícími se radiační ochrany jako takové, i se situacemi, kdy jsou přímo porušeny některé principy radiační ochrany. Dále jsou zjištěny nejčastější faktory, které respondenty negativně ovlivňují ve výkonu povolání. V diskuzi je provedeno zhodnocení výsledů výzkumu. Následuje porovnání s podobným výzkumem provedeným mezi členy Americké asociace fysiků v medicíně. Dále jsou v diskuzi uvedeny některé zajímavosti z dotazníkového šetření a několikero návrhů pro zlepšení nebo změnu současné situace zkoumané problematiky v praxi. Vědeckým přínosem této práce je zjištění konkrétních etických dilemat, která jsou řešena v současné praxi a způsobu jejich řešení, dále identifikace negativně ovlivňujících faktorů a definice situací, kdy jsou porušeny zásady radiační ochrany, které v praxi nastávají. Vše je zkoumáno v poměrně úzce vymezeném okruhu respondentů. V praktické části je zpracován a vyhodnocen samotný výzkum prováděný formou dotazníkového šetření s využitím kombinace uzavřených a otevřených otázek. Respondenty tohoto výzkumu jsou výhradně radiologičtí asistenti pracující na třech odděleních třech velkých pražských nemocnic. Je zde také provedeno porovnání výsledků samotného výzkumu s mými vlastními odpověďmi. V diskuzi je provedena krátká sumarizace výsledů výzkumu. Následuje s podobným výzkumem provedeným mezi členy Americké asociace fysiků v medicíně. Dále jsou v diskuzi uvedeny některé zajímavosti z dotazníkového šetření a několikero návrhů pro zlepšení nebo změnu současné situace zkoumané problematiky v praxi.
|
|
|
Radiační zátěž pracovníku oddělení nukleární medicíny před a po instalaci PET/CT v Českých Budějovicích
TURKOVÁ, Aneta
V této bakalářské práci se zabývám radiační zátěží pracovníků na oddělení nukleární medicíny v Nemocnici v Českých Budějovicích, a. s. Jako cíl jsem si stanovila porovnání radiační zátěže u pracovníků oddělení nukleární medicíny v Nemocnici v Českých Budějovicích, a. s. před a po instalaci přístroje PET/CT. Součástí mé práce je hypotéza, kde se domnívám, že radiační zátěž po instalaci nového přístroje vzrostla. K zjištění cíle a ověření hypotézy jsem použila data, která mi byla poskytnuta oddělením nukleární medicíny Nemocnice v Českých Budějovicích, a. s. Tyto data jsem zpracovala do tabulek a vytvořila k nim grafickou podobu. Z těchto dat vyplývá, že se celková radiační zátěž pracovníků snížila, a to v důsledku zvýšení radiační ochrany. Byly pořízené nové ochranné pomůcky a přístroje pro usnadnění aplikace radiofarmak. Výsledkem práce jsem došla k vyvrácení hypotézy, kterou jsem si před započetím práce stanovila. Má práce poskytla pracovníkům na oddělení nukleární medicíny Nemocnice v Českých Budějovicích, a. s. přehled o kolektivních dávkách v průběhu šesti let, které jsem zaznamenávala. Vyvrácením mé prvotní hypotézy se potvrdilo, že nemocnice a oddělení nukleární medicíny zabezpečilo své pracovníky a začalo se více věnovat radiační ochraně. Práci lze použít jako podklad pro hodnocení radiační situace na oddělení nukleární medicíny a doplňkový studijní materiál pro studenty.
|
|
|
Monitorování radioaktivity a vybraných veličin a přenos na CLOUD
CIMR, Vratislav
Bakalářská práce se zabývá návrhem a sestrojením zařízení, které je určené k měření veličiny radioaktivity - příkon prostorového dávkového ekvivalentu v hloubce tkáně 10 mm a dalších vybraných veličin. Tyto veličiny pak odesílá na CLOUD, který umožnuje jejich přehledné zobrazení. V práci je popsán návrh zařízení, jeho sestrojení, naprogramování a testování.
|
host ::
RSS.