Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Kvalita návaznosti krizové intervence u IZS v Jihočeském kraji
ROSENDORFOVÁ, Lenka
Při mimořádných událostech, kdy je člověk v krizi a zasahuje složka integrovaného záchranného systému, je klientovi poskytnuta krizová intervence. Klient po poskytnutí krizové intervence na místě, vyhledává návaznou pomoc, která může být poskytována neziskovými organizacemi pomocí krizové pomoci. Práce se zaměřuje na analýzu návaznosti krizové pomoci a propojenost složek IZS se subjekty poskytující návaznou pomoc. V první části práce jsou vysvětleny stěžejní pojmy, které jsou čerpány z odborné literatury, rozdělené do kapitol. V druhé části práce je popis výzkumného šetření společně s jeho výsledky. Byl použit kvalitativní výzkum, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumným šetřením byl zjištěn prostor pro úpravu návaznosti krizové pomoci a možnosti zapojení nových organizací.
Rozsah psychosociální pomoci poskytované Hasičským záchranným sborem Jihočeského kraje při řešení mimořádných událostí a při ochraně obyvatelstva
ZÍKA, Václav
Diplomová práce pojednává o psychosociální pomoci a o celém komplexu v ní obsažených činností, které se staly standardem při pomoci zasaženým u mimořádných událostí, krizových situací a při ochraně obyvatelstva. Standardem v každodenní práci příslušníků Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, ale i dalších subjektů při spolupráci a společném zásahu složek integrovaného záchranného systému. Mimořádné události s různou intenzitou, četností a rozsahem zasahují do života lidí. Stát vytváří různé nástroje a opatření a snaží se na škodlivé působení těchto jevů připravovat a při vzniku je účinně řešit a minimalizovat jejich dopady. Garantem v této oblasti je Hasičský záchranný sbor České republiky, který svou činnost opírá o zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů a jeho hlavním úkolem je, mimo jiné, chránit životy a zdraví obyvatel. K naplnění svého poslání poskytuje zasaženým při provádění záchranných a likvidačních prací i psychosociální pomoc. Reaguje tak na celkové potřeby lidí a svou péči dále rozvíjí. Tato nabídka občanům je ještě více rozšířena při společném zásahu složek integrovaného záchranného systému. Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů nastavuje možnosti koordinace a širokou platformu součinnosti a spolupráce s řadou dalších významných státních i nestátních organizací a institucí. Stanoveným cílem mé diplomové práce bylo provést vyhodnocení celého komplexu činností psychosociální pomoci zasaženým při mimořádných událostech. Se znalostí teoretických východisek a zejména pak po vyhodnocení následného kvalitativního výzkumu navrhnout podněty a určitá doporučení ke změnám a ke zlepšení naší práce při poskytování psychosociální pomoci. Formuloval jsem si pět výzkumných otázek, které odrážely celou šíři zkoumané problematiky. Práce je standardně členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretickou část jsem naplnil studiem a analýzou odborné literatury a souvisejících právních norem zabývajících se zadáním Hasičského záchranného sboru České republiky a jeho psychologické služby, složek integrovaného záchranného systému a především samotné psychosociální pomoci. Praktická část je realizována osvědčeným kvalitativním výzkumným šetřením formou polostrukturovaného individuálního rozhovoru. Rozhovory byly podle zadání práce vedeny s veliteli v několika řídících úrovních, operačními důstojníky a psychologem Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje. Výzkumný soubor tvořilo patnáct respondentů, tedy více jak deset procent z celkového počtu podobně zařazených příslušníků. Vzhledem k zadání diplomové práce je zde patrná snaha o co největší vypovídatelnost výsledků výzkumu při zachování všech zásad kvalitativního šetření. Rozsáhlá vytěžená data jsem vyhodnotil metodou obsahové analýzy kvalitativních dat a po následné komparaci a redukci jsem vytvořil souhrny konečných výsledků výzkumu. V následné diskuzi jsem hlavní výsledky výzk
Možnosti sociální práce v situaci hromadných neštěstí ve vztahu k potřebám obětí
Ivanko, Dana ; Vodáčková, Daniela (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
IVANKO, Dana. Možnosti sociální práce v situaci hromadných neštěstí ve vztahu k potřebám obětí. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2013. 87 s. Diplomová práce. Diplomová práce - Možnosti sociální práce v situaci hromadných neštěstí ve vztahu k potřebám obětí - se zaměřuje na oblast psychosociální pomoci a sociální práce při hromadných neštěstích. Podrobněji popisuje typy pomoci při hromadných neštěstích, se zaměřením na psychosociální pomoc. V centru pozornosti stojí člověk, se svými biologickými, psychologickými, spirituálními a sociálními potřebami. Následně je představena sociální práce v situacích hromadného neštěstí a kompetence sociálního pracovníka. Mobilním krizovým týmům je věnována samostatná kapitola. Pro dosažení stanoveného cíle práce je uveden přehled o standardech psychosociální pomoci, včetně legislativního zakotvení pomoci při hromadných neštěstích v České republice. Výzkumná část přináší vhled do oblasti práce mobilních krizových týmů v České republice, formou příkladů dobré praxe. Metodika bude vypracována z příkladů práce mobilních krizových týmů, toho, co se osvědčilo při poskytování psychosociální pomoci. Klíčová slova Sociální práce při hromadných neštěstích, psychosociální pomoc, hromadné neštěstí, oběti, potřeby lidské existence, mobilní krizový tým
Psychosociální pomoc rodičům při perinatální ztrátě
KÜMMELOVÁ, Magda
Práce se zabývá možnostmi psychosociální pomoci rodičům při perinatální ztrátě. V úvodu je krátké pojednání o tématu smrti, následuje téma mrtvorozených dětí z pohledu lidské důstojnosti a vhled do teorie sociální práce a na úlohu (psycho)sociálního pracovníka. Je zmíněn také problém syndromu vyhoření v pomáhajících profesích. V krátkosti jsou představeny statistky z pohledu perinatálního úmrtí z období mezi lety 2013 až 2015 a definice či vysvětlení některých pojmů, použitých v textu práce. V dalších kapitolách je popsána situace matek před a po zjištění úmrtí dítěte. Následuje podrobné představení kritérií pro výzkum, který je proveden kvalitativní i kvantitativní formou a je doplněn kazuistikou. Vše je shrnuto a dáno do souvislostí v následné diskusi a obecněji shrnuto v závěru celé práce, která prokázala potřebnost odborníky doporučovaných možností psychosociální pomoci rodičům při perinatální ztrátě (pojmenování dítěte, fyzický kontakt rodičů s dítětem, pořízení upomínkových předmětů na dítě, pohřeb rozloučení se s dítětem, informace o místě uložení ostatků dítěte). Práce také poukázala na vhodnost zařazení psychosociálního pracovníka do multidisciplinárního týmu ve zdravotnických zařízeních. Přínosem této bakalářské práce je její možné praktické využití jako pomůcky ve zdravotnických zařízeních, kde k perinatálním úmrtím dochází.
Psychosomatická přetížení a jejich projevy v příčinné souvislosti se zážitky z mimořádných událostí.
KREJČOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou působení traumatizujících zážitků z mimořádných událostí na psychosomatiku příslušníka integrovaného záchranného systému. Pod psychosomatikou si představme vzájemné působení duše a těla, tedy ovlivnění tělesného stavu stavem psychickým a naopak. To vše je navíc propojeno se sociálním okolím postiženého. Je tedy třeba dbát o všechny tzv. biopsychosociální potřeby člověka. Teoretická část práce popisuje psychosomatiku jako vědní obor. Zabývá se příznaky, všeobecnou psychoterapií a historickým vývojem psychosomatiky. Dále rozebírá možnosti krizové intervence a specifická rizika činností jednotlivých základních složek IZS. Praktická část práce sledovala vliv traumatizujících zážitků na příslušníky Hasičského záchranného sboru, Zdravotnické záchranné služby a Policie České republiky. Cílem bylo zjistit míru závažnosti této problematiky a také společně najít možnosti řešení. Výsledky práce ukazují, že k určité míře negativního působení dochází, a proto je důležité soustředit se na preventivní opatření k zamezení vzniku závažnějších komplikací.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.