|
|
Polské protipotratové hnutí v kontextu společenské a politické debaty
Stejskalová, Michaela ; Klípa, Ondřej (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Otázky týkající se ženských práv a konkrétně práva na potrat patří do okruhu ústředních témat, s nimiž se musí vyrovnat každá moderní společnost a která signalizují míru její liberalizace. Daná problematika je ze stejného důvodu tematizována globálními i lokálními konzervativními aktéry, kteří v posledním desetiletí rozšiřují koncept takzvaného "genderismu", jímž zastřešili otázky interrupcí i další společenské změny považované z jejich pohledu za negativní a degradující "přirozený řád" západní civilizace. Proti takovým změnám se rozhodli aktivně vystupovat a zasazovat se o politický i společenský návrat k tradičním hodnotám. V tomto kontextu je významný příklad Polska, kde za vlády konzervativně populistické strany Právo a spravedlnost mezi lety 2015 a 2023 začalo zřetelně docházet k tomuto hodnotovému obratu, na kterém měly výrazný podíl konzervativní nevládní organizace. Typickým příkladem takového subjektu je nadace Ordo Iuris, které se podařilo v krátkém časovém horizontu etablovat jako zásadní aktér v boji proti umělému přerušení těhotenství a dalších přidružených otázkách. Cílem této diplomové práce bylo zmapovat, jakým způsobem agenda Ordo Iuris zapadá do cílů vytyčených globálními antigenderovými hnutími, jaké metody v této souvislosti využívá a v čem spočívá její relativní úspěšnost....
|
|
|
Proměna identity Republikánské strany v kontextu působení katolického protipotratového hnutí v 60. a 70. letech 20. století v USA
Kropáčková, Kristina ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá proměnou identity Republikánské strany v kontextu působení katolického protipotratového hnutí v druhé polovině 60. a v průběhu 70. let v USA. Aktivita protipotratového hnutí se zvýšila v kontextu společenských liberalizačních procesů 60. let, jejichž součástí byla snaha reformovat státní potratové zákony. Protipotratové hnutí mělo až do konce 70. let téměř výhradně katolický charakter, k politické aktivizaci evangelikálů došlo až na sklonku 70. let v souvislosti se vzestupem křesťanské pravice. Při využití primárních a sekundárních zdrojů je zkoumán vzájemný vztah mezi Republikánskou stranou a protipotratovým hnutím. Práce se snaží odpovědět na otázku, proč strana přijala v 70. letech protipotratové stanovisko. Je členěna do tří celků. V prvním je nastíněn kontext působení protipotratového hnutí v prvních letech existence a jeho strategie a dále postoje hlavních aktérů, katolické církve a Republikánské strany, k potratové otázce před legalizací potratů v roce 1973. Druhý celek analyzuje postoj Richarda Nixona k potratové otázce. Poslední část pojednává o přijetí protipotratového volebního bodu do republikánského programu v roce 1976 a utužení vazeb mezi protipotratovým hnutím a Republikánskou stranou v průběhu prezidentské kampaně Ronalda Reagana v roce 1980. Po...
|
host ::
RSS.