Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Sociální kritika v knize Micheáš
FIBICHOVÁ, Johana
Bakalářská práce se zabývá komplexním popisem sociální kritiky v knize Micheáš v jejích historických, sociálních i současných souvislostech. V úvodní kapitole jsou uvedeny základní údaje o knize Micheáš. Další kapitola je věnována historickým souvislostem, především dějinám Judského království v 2. pol. 8. stol. př Kr. Následující část práce se zabývá sociálními souvislostmi, je zde popsána podoba izraelské a judské společnosti v 8. stol. př Kr. se zaměřením na vztahy mezi vyššími a nižšími sociálními vrstvami. Další kapitola obsahuje interpretaci pasáží, ve kterých se vyskytuje sociální kritika. Poslední kapitola se věnuje porovnání problematiky exekucí v současné české společnosti s problematikou zabírání majetku rolníků v knize Micheáš.
Vize merkavy a její reflexe v rabínském judaismu
Pos, Vladimír ; Holubová, Markéta (vedoucí práce) ; Biernot, David (oponent)
Diplomová práce s názvem Vize merkavy a její reflexe v rabínském judaismu se zabývá židovskou mystikou. Cílem práce je dokázat, že židovská mystika má počátek již v raném středověku. Během staletí se rozšiřuje dále a její linie sahá až do dnešní doby. Porovnává nejstarší mystické texty s jejich výskytem v pozdější literatuře. Zaměřuje se také na mystické skupiny a jejich působení. Práce si také všímá odlišností židovské mystiky v různých zeměpisných oblastech a v průběhu času. Klíčová slova Ezechiel, proroci, mystika, kabala, merkava, sefiry, Bůh
Vina v prorocké a sociálně krizové literatuře
Rollerová, Ivana ; Keřkovský, Pavel (vedoucí práce) ; Prudký, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá složitým a komplexním fenoménem viny. Přistupuje k němu na základě srovnání dvou přístupů, přístupu prorocké literatury a sociálně krizové literatury. Oba tyto přístupy jsou vyučovány na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy, každý však vychází z jiných předpokladů. První je teologický, vycházející ze starověkého myšlení Izraelských duchovních autorit, druhý se vyučuje v rámci pastorační a sociální práce, je moderní, spolupracuje s psychologií, sociologií a antropologií, ale také teologií a filosofií. Cílem práce je jednak na základě dvou rozdílných úhlů pohledu vstoupit do problematiky viny a odborné diskuze na toto téma, jednak tyto dva pohledy porovnat a zhodnotit.
Sociální důrazy předexilních proroků (Dějinné a teologické pozadí)
Šprta, Marian ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Jaluška, Aleš (oponent)
Práce má speciální téma sociálních důrazů proroků období před exilem. Ptá se, jaká byla chronologie dějin královské doby, v níž vystoupili proroci, jaké sociální procesy v této době probíhaly a jak jsou doložené biblickou historií a archeologií. V první části práce je popsána dějinná situace, v níž tito proroci šířili své poselství. Touto epochou je královská doba v okamžiku svého vrcholu, po němž už nastupovala krize přechodu kmenové společnosti do městské civilizace, kterou ukončil exil Izraele v Asýrii a Judska v Babylonu. V severní říši se považují za vrcholy prosperity období vlád Achaba a Jarobeáma II. V jižní je to období vlády Uzijáše. Tyto vrcholné doby prosperity, která vznikla díky rozvoji státu, úspěšných bitev a zahraničnímu obchodu sebou přinesly vzrůst sociální nerovnosti a poškození sociálních vazeb. Práce líčí tuto dobu podle biblických zdrojů, jimiž jsou 1. a 2. Kniha královská a 2. Paralipomenon. Po této části následuje kapitola o interpretacích, kterými biblická archeologie vykládá archeologické nálezy vztahující se k době království, zvláště z území rozdělených říší. Archeologie potvrzuje významné události biblických dějin doby rozděleného království, ale dřívější intepretace doby jednotného království relativizuje. Sociální a kultické tendence vývoje obou království dokládá...
Vize merkavy a její reflexe v rabínském judaismu
Pos, Vladimír ; Holubová, Markéta (vedoucí práce) ; Biernot, David (oponent)
Diplomová práce s názvem Vize merkavy a její reflexe v rabínském judaismu se zabývá židovskou mystikou. Cílem práce je dokázat, že židovská mystika má počátek již v raném středověku. Během staletí se rozšiřuje dále a její linie sahá až do dnešní doby. Porovnává nejstarší mystické texty s jejich výskytem v pozdější literatuře. Zaměřuje se také na mystické skupiny a jejich působení. Práce si také všímá odlišností židovské mystiky v různých zeměpisných oblastech a v průběhu času. Klíčová slova Ezechiel, proroci, mystika, kabala, merkava, sefiry, Bůh

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.