|
|
Dopad daně z příjmů fyzických osob na vybranou skupinu poplatníků
BODEŠÍNSKÁ, Tereza
Diplomová práce je zaměřena na analýzu dopadu daně z příjmů fyzických osob na vybranou skupinu poplatníků. Cílem práce je vyhodnotit daňové zatížení poplatníků a daňovou progre-sivitu daně z příjmů fyzických osob. Dopad daně je měřen na šestnácti modelových situacích, které mají dvě hlavní proměnné. První proměnnou je výše příjmů poplatníka. Pro práci jsou zvoleny čtyři různé výše měsíční hrubé mzdy poplatníka. Druhou proměnnou je sociální situ-ace domácnosti, ve které je poplatník živitelem. Pro tuto proměnnou jsou také stanoveny čtyři modelové situace. Obě proměnné jsou v modelových situacích různě nakombinovány. Progre-sivita daně z příjmů je měřena pomocí indexu progresivity daňové povinnosti. Tento index vyjadřuje progresi daně v konkrétním bodě. Klíčovým poznatkem, který z práce vyplývá je, že dopad daně na poplatníky je odlišný podle výše poplatníkova příjmu. Výše příjmu je tedy hlavním ovlivňujícím prvkem dopadu daně na poplatníka. Zatížení poplatníků s vyššími příjmy je neúměrně vyšší, než je zatížení poplatníků s nižšími příjmy. Je to dáno především daňovou progresivitou. Při hodnocení daňové progresivity byl tento jev potvrzen. Z výsledků propočtů daňové pro-gresivity vyplývá, že daňová progresivita je mnohem vyšší u poplatníků s nižšími příjmy. Na úrovni průměrných příjmů je nízká a postupně se s růstem výše příjmu také zvyšuje. Progresi-vita daně z příjmů byla v práci porovnána s progresivitou v přelomových letech 2007 a 2012.
|
|
|
Komparace daňové zátěže zaměstnanců v ČR a v Belgii
Hrubanová, Adéla ; Kubátová, Květa (vedoucí práce) ; Beneš, Jonáš (oponent)
Diplomová práce analyzuje a porovnává daňové zatížení zaměstnanců v České republice a v Belgii. V první části shrnuje daňové systémy obou zemí a popisuje, jakým způsobem se postupuje při výpočtu jejich daňového zatížení. Druhá část se věnuje komparaci efektivních daňových sazeb pro různé typy poplatníků. Třetí část pojednává o daňové progresivitě z hlediska lokální progresivity, kterou měří pomocí stanovených intervalů a zjišťuje pro které příjmové kategorie je progresivita nejvýznamnější. Lorenzova křivka v poslední části práce zobrazuje graficky globální progresivitu daně a redistribuci příjmů ve společnosti. Giniho koeficient ji měří. Závěrečné zhodnocení potom upozorňuje na důležité souvislosti mezi oběma zeměmi, porovnání s dalšími zeměmi Evropské unie a jejich budoucí vývoj právě v oblasti zdanění mezd.
|
|
|
Dopad různých forem daňových zvýhodnění na daňovou povinnost k dani z příjmů fyzických osob
BALOUNOVÁ, Adéla
Cílem práce je vyhodnocení progresivity osobní důchodové daně při aplikaci různých daňových zvýhodnění dostupných v České republice se zaměřením na roky 2014 a 2015. Splnění tohoto cíle předchází celý proces stanovení daňové povinnosti poplatníka, tedy od definice základních pojmů, přes členění daňových zvýhodnění, metodiku zjištění konečné částky daně, až ke konkrétním výpočtům. Pozornost je věnována třem poplatníkům daně disponujícím různými úrovněmi příjmů, které následně podléhají eliminaci za pomoci daňových zvýhodnění v pěti nastavených situacích. Podstatným krokem je vyčíslení podílu vzniklé daňové povinnosti a základu daně, tedy zjištění efektivní sazby daně. Její vývoj v každé situaci poukazuje na skutečnost, že aktuálně nastavená zvýhodnění progresivitu daně neovlivňují, protože platí pravidlo čím vyšší základ daně, tím vyšší daňový závazek. Právě tento princip je základním znakem progresivní daně. Daňová zvýhodnění však zásadně působí na daňové zatížení poplatníků, tedy na jejich skutečně odvedené procento z obdržených příjmů.
|
|
|
Komparace daňové zátěže zaměstnanců v ČR a v Rakousku
Krčmářová, Simona ; Kubátová, Květa (vedoucí práce) ; Beneš, Jonáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá porovnáním zdanění závislé činnosti v České republice a v Rakousku. Pomocí efektivní sazby daně a efektivní sazby celkového zatížení zaměstnance analyzuje daňovou zátěž zaměstnanců pro různé typy poplatníků. Následující kapitola zkoumá intervalovou progresivitu daně v obou státech a vyhodnocuje, pro které poplatníky je míra progresivity daně z příjmů nejcitelnější. Lorenzova křivka před zdaněním a po zdanění v poslední kapitole zobrazuje rozdělení příjmů mezi zaměstnanci a vliv zdanění příjmů na redistribuci důchodů ve společnosti. Koeficienty sestavené z Lorenzovy křivky pro Českou republiku a Rakousko kvantifikují míru přerozdělování příjmů pomocí progresivní důchodové daně.
|
|
|
Analýza vývoje progresivity daně z příjmů fyzických osob
Smetanová, Linda ; Klazar, Stanislav (vedoucí práce) ; Kučerová, Zuzana (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza vývoje progresivity daně z příjmů fyzických osob v České republice v letech 1993-2010. První část práce je zaměřena na výklad daně z příjmů fyzických osob a definici pojmů jako je poplatník daně, předmět daně, tvorba a úprava základu daně, sazby a možnosti úpravy výsledné daňové povinnosti. Druhá část se zabývá metodami měření progresivity daně se stěžejním důrazem na globální ukazatele. Ve třetí části je prováděna samotná analýza progresivity daně z příjmů fyzických osob pomocí vybraných ukazatelů (Musgrave-Thin index a Kakwani index). Jako vstupní data slouží údaje ze Statistiky rodinných účtů každoročně vydávané Českým statistickým úřadem. Dle výsledků této práce je progresivita daně z příjmů fyzických osob v České republice nízká, avšak se stoupající tendencí.
|
|
| |
host ::
RSS.