|
|
Analýza parametrů reprodukce prasnic ve vybraném chovu
HLATKÁ, Tereza
Cílem diplomové práce bylo analyzovat vlivy, které působily na plodnost prasnic (počet selat/1 vrh) ve sledovaném chovu za časové období 2017 až 2023. Nejvyšší počet selat byl v roce 2023, a to 15,89 všech narozených, z nichž bylo 13,53 živě narozených (diference 2,36 selat). Nejnižší počet selat byl v roce 2017, tj. 13,78 všech narozených, z nichž bylo 12,34 živě narozených. V rámci genotypu byl zaznamenán nejvyšší počet selat u prasnic plemene landrase, kdy počet všech narozených dosáhl 15,05 a živě narozených 13,52. Opačně tomu bylo u plemene duroc, kdy počet všech narozených selat představoval 10,88 a počet živě narozených selat 9,35. Mezi oběma plemeny byl shodný rozdíl 4,17 selat(P<0,05) v počtu všech i živě narozených. U hybridních prasnic genotypu YL a (YL)D dosáhla diference 0,88 selat (P<0,05) u všech narozených a 0,67 (P<0,05) u živě narozených. Nejnižší počet všech narozených selat (14,04) a zároveň živě narozených selat (12,81) se narodil prasnicím na 1. a 2. vrhu. Nejvíce všech narozených selat (15,25) a živě narozených selat (13,48) vykázaly prasnice na 3.-5. vrhu. Od 6. a vyšších vrhů došlo k sestupné tendenci počtu selat, přičemž výraznější pokles nastal u živě narozených, tj. o 0,55 selat (P<0,05). U prasniček zapuštěných ve věku 250 dní byla četnost vrhu 13,12 všech narozených selat a 12,09 živě narozených selat. U prasniček zapuštěných ve věku 251 dní byla četnost vrhu 14,37 všech narozených selat a 13,13 živě narozených selat,s diferencí 1,25 všech narozených a 1,04 živě narozených. S prodlužující se délkou březosti prasnic nepatrně klesl počet všech i živě narozených selat. U prasnic s délkou mezidobí 147 dní byl vyšší počet všech narozených selat (15,34). Při mezidobí 148 dní byl počet všech narozených selat o 0,48 (P<0,05) nižší. Stejně tomu bylo u počtu živě narozených selat, přičemž rozdíl mezi skupinami prasnic činil 0,37 (P<0,05) selat. Prasnice s délkou intervalu od odstavu do zapuštění 4 dny dosáhly vyššího počtu všech narozených selat (15,31) než prasnice s délkou intervalu 5 dní (14,88), s rozdílem 0,43 selat. Stejná skutečnost byla zaznamenána i v případě živě narozených selat, s rozdílem 0,34 selat.
|
|
|
Reprodukční užitkovost v chovu prasnic
AIDELOMON, Emmanuel Onosimuan
Cílem diplomové práce bylo analyzovat úroveň reprodukční užitkovosti prasnic. Byla shromážděna a analyzována data 1 013 záznamů prasnic (plemene large white a hybridních prasnic plemen large white a landrase) z vybraného chovu za časové období čtyř let (2019 až 2022). Do sledování byly zařazené prasnice na 1. až 7. vrhu, které byly rozdělené do následujících kategorií - 1. a 2. vrh (1); 3. až 5. vrh (2) a 6. a 7. vrh (3). Prasnice byly chované ve stáji s řízeným klimatem, byly očkované podle vakcinačního programu chovu a krmené na základě nutričních požadavků. Voda byla prasnicím dostupná prostřednictvím systému napáječek ad libitum. Byly sledovány vlivy působící na počet všech a živě narozených selat, a to pořadí vrhu, sezóna při prvním zapuštění, genotyp, věk při prvním porodu, délka březosti, délka mezidobí, interval od odstavu do zabřeznutí, rok zapuštění a kanec. Data byla analyzována pomocí softwaru Statistika.12, TIBCO. Statisticky významný vliv (P < 0,05) byl pozorován mezi skupinou 1 (1. a 2. vrh) a skupinou 2 (3. až 5. vrh) pro všechna a živě narozená selata s nejvyšší hodnotou ve skupině 2 (3. až 5. vrh), poté počet selat zaznamenal pokles. Počet všech a živě narozených selat byl zjištěný nejvyšší u prasnic zapuštěných v letních měsících a nejnižší u prasnic zapuštěných na podzim (statisticky nevýznamné rozdíly). Nejvyšší počet všech narozených selat měly prasnice LW L a nejvyšší počet živě narozených selat měly prasnice LW. Statisticky významně nižší počet všech a živě narozených selat měly kříženky L LW. Plodnost prasnic při prvním porodu ve věku 361-381 dní se statisticky významně lišila od prasnic s prvním porodem ve věku < 361 dnů. U prasnic s prvním porodem ve věku > 381 dnů došlo ke snížení počtu všech a živě narozených selat ve srovnání s prasnicemi ve věku 361-381 dní při prvním porodu, ale rozdíl nebyl statisticky významný. Vyšší hodnoty v počtu všech i živě narozených selat byly zaznamenány u prasnic s délkou březosti 114 dnů ve srovnání s prasnicemi s délkou březosti 115 dnů (statisticky nevýznamný vliv). Takže čím vyšší počet selat byl ve vrhu, tím kratší byla délka březosti. Vyšší počet všech i živě narozených selat byl zjištěn u prasnic s délkou mezidobí 146 dnů ve srovnání s prasnicemi s délkou mezidobí 147 dní, ale rozdíl nebyl statisticky významný. Počet všech i živě narozených selat u prasnic s intervalem od odstavu do zapuštění 4 dny se statisticky významně lišil od prasnic s intervalem od odstavu do zapuštění 5 dnů. Nejvyšší počet všech i živě narozených selat byl zaznamenán v roce 2022 a nejnižší počet selat v roce 2019. Počet všech a živě narozených selat v roce 2022 se statisticky významně lišil od počtu selat v letech 2019 a 2020. Závěrem lze konstatovat, že výsledky sledování naznačily, že jako indikátory reprodukční užitkovosti prasnic lze u prasnic použít pořadí vrhu, genotyp, věk při prvním porodu, interval od odstavu do zabřeznutí a kanec. Analýza také poskytla základ pro budoucí vývoj benchmarkingu ke sledování a zlepšování reprodukční užitkovosti ve stádech prasnic.
|
|
|
Poruchy plodnosti prasnic
Vašicová, Tereza
Bakalářská práce se zaměřuje na poruchy plodnosti prasnic. V první části je popsána reprodukční soustava, tzn. pohlavní orgány prasnice; plodnost a její parametry, mezi které patří vnitřní a vnější faktory ovlivňující plodnost, například výživa, mikroklima, délka mezidobí nebo věk prasnice. Je zde také stručně popsán pohlavní cyklus prasnice zahrnující všechny fáze, a to proestrus, estrus, metestrus a diestrus. Druhá část je zaměřena na poruchy plodnosti, které jsou rozděleny na vrozené, mezi které se řadí vývojové poruchy nebo anomálie, získané, které jsou nejčastěji způsobené viry nebo bakteriemi, a samostatně také neplodnost. U poruch jsou popsány klinické projevy nemoci, jejich vznik, popř. prevence a v některých případech, pokud je známa, tak i terapie.
|
|
|
Analýza ztrát selat v konkrétním chovu
Fabiánek, Tomáš
Cílem této diplomové práce bylo zhodnocení reprodukčních ukazatelů prasnic v konkrétním chovu. Data byla sbírána v průběhu let 2017–2021 u prasnic chovaných zemědělskou společností GenAgro Říčany a.s. Celkem byla hodnocena data o 3862 vrzích. U prasnic byla sledována doba březosti, počet selat narozených celkem, počty selat narozených živě a mrtvě, počet odchovaných selat, počet ztrát selat v období od porodu do odstavu a příčiny jejich vyřazování. Zároveň byl vyhodnocen vliv roku, parity a délky březosti na reprodukční ukazatele pomocí programu Statistica verze 14 a programu R verze 4.2.2. Doba březosti byla za celé sledované období průměrně 113,92 dní. Průměrný počet selat narozených celkem byl 15,74 ks/vrh, selat narozených živě bylo průměrně 12,84 ks/vrh a selat mrtvých průměrně 2,89 ks/vrh. Průměrný počet odstavených selat byl 11,86 ks/vrh a ztráty selat v období od porodu do odstavu byly průměrně 1,78 ks/vrh. V práci byl zjištěn signifikantní vliv roku, parity i délky březosti na sledované reprodukční ukazatele.
|
|
|
Zootechnické aspekty inseminace prasnic
Hájek, Petr
Cílem bakalářské práce je poskytnutí uceleného pohledu na problematiku inseminace prasnic a shrnutí současného stavu poznání v této oblasti zemědělské produkce. Bakalářská práce se zaměřuje na popis inseminace a na zootechnické aspekty, které samotnou inseminaci prasnic ovlivňují. Jelikož je inseminace v dnešní době nejvyužívanější metodou reprodukce, je zde kladen důraz na anatomii a fyziologii reprodukčního aparátu prasnice. Také jsou zde popsány zootechnické aspekty, které mají vliv na inseminaci a jak ji tyto faktory ovlivňují. V poslední části práce je popsána samotná inseminace a její metody provedení, kde jsou diskutovány výhody a nevýhody inseminace včetně nových možností, jako je například kapsle se spermatem a jeho postupným uvolňováním nebo přípravek na ovlivnění ovulace.
|
|
|
Reprodukční užitkovost přeštických černostrakatých prasnic
Kaplanová, Petra
Cílem této diplomové práce bylo vyhodnotit reprodukční ukazatele extenzivního plemene přeštické černostrakaté. Ve vybraných chovech byla provedena analýza vlivu pořadí vrhu na počet všech, živě a mrtvě narozených selat, ztráty selat a počet odchovaných selat. Dále byly vyhodnoceny reprodukční, ale i produkční ukazatele u prasniček podle jednotlivých linií kanců plemene přeštické černostrakaté. Nejlepší výsledky byly zaznamenány u prasnic na 4. vrhu, konkrétně v počtu všech narozených selat (10,58 ± 1,82 ks), živě narozených selat (9,33 ± 1,71 ks) a odchovaných selat (8,71 ± 1,60 ks). Nejnižší ztráty selat od narození do odstavu byly zaznamenány na 5. vrhu (0,36 ± 0,81 ks). Byla vyhodnocena reprodukční užitkovost prasnic na prvním vrhu podle linií kanců. Nejvyšší počet všech narozených selat byl zjištěn u prasnic linie Sáčko a Wiskont (11,00 selat). V počtu živě narozených selat měly nejlepší výsledky prasnice linie Wiskont (9,57 selat). Počet odchovaných selat byl nejvyšší u linie kance Sáčko (9,00 selat). Nejvyššího průměrného denního přírůstku v testu vlastní užitkovosti dosahovaly prasničky linie Mason (592,88 g/den). Dále nejvyšší obsah libového masa byl zjištěn u prasniček linie Sáčko (61,20 %), přičemž nejnižší výška hřbetního tuku u prasniček linie Sáčko (0,80 cm).
|
|
|
Intrauterinní růstová retardace selat
Kršová, Eliška
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku intrauterinní růstové retardace selat. První část se zabývá hybridizací prasnic, vznikem superplodných linií prasnic a jak může šlechtění ovlivnit počet selat ve vrhu. Druhá část se zaměřuje na problematiku vysoce plodných prasnic zejména v kontextu výživy, ustájení, porodu, laktačního období, odstavu a přípravy na další březost. Třetí část se věnuje intrauterinní růstové retardaci selat. V této části je popsáno, co tento stav znamená a co může tento stav ovlivnit. Čtvrtá část se zabývá problémy u selat s intrauterinní růstovou retardací. Jsou zde popsány metody v aplikaci umělého mléka, použití náhradních prasnic anebo dělené kojení.
|
|
|
Vyhodnocení reprodukční užitkovosti prasnic ve dvou typech porodny
Zahnáš, Radek
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit reprodukční užitkovost prasnic ve dvou typech porodny. Jednalo se o starou porodnu postavenou roku 1957 a novou porodnu postavenou roku 2019. Sledovanými ukazateli byly věk při 1. inseminaci (dny), věk při 1. porodu (dny), počet všech narozených selat (ks/vrh), počet živě narozených selat (ks/vrh), počet dochovaných selat (ks/vrh), délka odstavu (dny), ztráty selat celkem (ks), ztráty selat od narození do odstavu (%, ks), počet inseminací potřebných k zabřeznutí prasnice (inseminační index), délka mezidobí (dny), délka servis periody (dny), délka inseminačního intervalu (dny), délka březosti (dny), důvody brakace prasnic (%) a příčiny ztrát selat do odstavu (%). Vyhodnocení dat proběhlo za pomocí programu Statistica 14 (ANOVA, Turkeyho test). Sledováno bylo 100 kusů prasnic v obou typech poroden na 1.-3. vrhu. Nová porodna dosáhla lepších výsledku u všech sledovaných ukazatelů, kromě délky březosti. U všech narozených, živě narozených a odchovaných selat, dosáhla nejvyšších hodnot na 3. paritě. Nejkratší odstavy u nové i staré porodny byly na 2. paritě. Ztráty selat od narození do odstavu (%) byly nejnižší na 1. paritě. Na 2. a 3. paritě byly rozdíly velmi vysoce statisticky významné. Inseminační index se pohyboval v rozmezí 1,08-1,22 u obou typů poroden. Nejkratšího mezidobí (150,16 dní), servis periody (33,84 dní) a inseminačního intervalu (36,52 dní) dosáhla nová porodna mezi 2. a 3. vrhem. Délka březosti byla téměř shodná ale lépe si vedla stará porodna, kdy její průměrná délka březosti byla nejkratší na 2. a 3. vrhu a to 113,5 dní. U nové porodny byla nejkratší březost zjištěna u 3. vrhu a to 113,66 dní. Nejčastější důvodem brakace prasnic byly reprodukční poruchy (37 %), poruchy pohybového aparátu (21 %), nízká užitkovost (16 %), poruchy vemene (9 %), špatná kondice a zdravotní stav, oba (6 %) a věk (5 %). Nejčastější příčinou ztrát u obou typů bylo zalehnutí (50 %) u nové porodny a (65 %) u staré. Dále pak průjmová onemocnění u nové (20 %) a u staré (15 %). Dalšími příčinami byly dýchací potíže, vyhladovění a nezjištěné důvody.
|
|
|
Analýza reprodukční užitkovosti prasnic ve vybraném chovu
Bauerová, Šárka
Cílem této bakalářské práce je zhodnocení reprodukční užitkovosti prasnic ve vybraném podniku. V literární části práce je popsán stav chovu prasat v České republice, reprodukční vlastnosti prasnic a základní reprodukční ukazatele plodnosti u kanců. U reprodukčních vlastností prasnic, jako plodnost a mléčnost jsou popsány vnější a vnitřní faktory, jenž je ovlivňují. Metodika bakalářské práce obsahuje obecnou charakteristiku podniku. Mezi sledované ukazatele stáda prasnic včetně prasniček, jenž tvořilo v průměru 500 kusů patří % zabřeznutých prasnic po první inseminaci, počty všech narozených selat a z toho počty mrtvě a živě narozených selat. Dále byly hodnoceny délky odstavů a počty odstavených selat, věková struktura stáda prasnic a důvody brakace. Získané výsledky jsou porovnány s výsledky ukazatelů reprodukce v České republice a také v kraji Vysočina. Součástí je návrh optimalizace podmínek chovu, jenž by mohly mít vliv na reprodukční ukazatele a zlepšit reprodukci v chovu.
|
|
| |
host ::
RSS.