|
| |
|
|
CO S TÍM? Rekonverze průmyslového areálu, Brno - Obřany
Pospíšilová, Markéta ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
Urbanismus V návrhu jsem se snažila o maximální zhodnocení již stávajících urbanistických hodnot a jejich zdůraznění. A také o využití co nejvíce již postavených budov. Snažím se je revitalizovat, příp. provádět jejich rekonverzi. Vzhledem k tomu, že území je v tak blízkém kontaktu s přírodou, nevidím zde důvod nepokusit se přiměřeně zastavět ostrov. Nově zde stavím 9 rodinných domků, které jsem soustředila do struktury, jež svým měřítkem a tvary navazuje na okolní polovesnickou zástavbu, přitom ale je jasně novodobá. Svou výškou navíc vytváří „podnož“ výrazné budově přádelny. V území jsem se snažila co nejlépe pochopit již danou zástavbu, její tradiční rozdělení prostoru na veřejné prostory ulic a náměstí a na soukromé vnitrobloky. A pak na veřejné budovy – solitéry – v tomto případě mám na mysli bývalou přádelnu. Na tyto klasické prvky jsem se snažila ve svém návrhu obnovit a svou novou strukturou na ně navázat. Mým dalším cílem bylo zvýšit prostupnost areálu, tak aby již nebyl vnímán jako areál, ale jako část města. Tak jsem propojila břeh v místě sochy sv. Jana Nepomuckého s ostrovem pěší lávkou. Přádelna neboli škola architektury Také v rámci přestavby bývalé přádelny jsem uvažovala podobně – maximálně využít a zdůraznit již stávající hodnoty stavby a pokusit se pochopit jejich logiku. Na ni pak navázat podobným smýšlením, kdy to nové nepopírá staré, ale ani ho iracionálně nezbožšťuje. Nástup do školy jsem umožnila ze dvou protilehlých stran – jednak z mostu, jednak z náměstí na ostrově. Z mostu jsem se snažila zachovat přístup jako lávku do přádelny, protože díky tomu je stále budova oddělena od mostu a stále je zřejmé, že stojí na ostrově. V místě lávky jsem rozšířila chodník na úkor silnice. Uvědomila jsem si, že přádelna má situované schodiště mimo svůj objem a i na tento fakt jsem se pokusila zareagovat – nové únikové schodiště jsem umístila rovněž mimo přádelnu. Abych udělala školu „s jedním srdcem“, jak jsem již popsala v eseji, prořízla jsem v přádelně ve střední části podlahy (bez průvlaků a žeber) a vytvořila jsem tak respirium, s nímž jsou všechny prostory opticky propojeny. Krása stávající konstrukce nejlépe vynikne v celistvosti prostor. Protože ale pro výuku a vyučující jsou třeba i oddělené prostory, rozhodla jsem se tuto celistvost co nejvíc zachovat v přízemí – aby byla přístupná veřejnosti a pak ve čtvrtém podlaží, které je samo o sobě nejkrásnější a bude inspirativní studentům, kteří zde budou tvořit své ateliérové práce. V přízemí se nachází prostory sloužící i veřejnosti – knihovna, výstava detailů. Ve druhém poschodí pak v návaznosti na schodiště v respiriu aula s šatnou, konferenční místnost, vedení, učebny a kanceláře. Ve třetím poschodí pak již jen učebny a kanceláře, modelárna a počítačová učebna. V posledním patře jsou pak ateliéry rozdělené pouze nízkými příčkami a kromě toalet a kuchyňky opakujících se v každém podlaží jsou zde ještě sprchy.
|
|
|
Průmyslový stavový indikátor
Růžička, Zdenek ; Štohl, Radek (oponent) ; Bradáč, Zdeněk (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá průmyslovými zobrazovacími systémy, indikátory a jejich návrhem. Tyto systémy se používají všude tam, kde je nutné zprostředkovávat uživateli předávání informací. Vlastní návrh indikátoru je velmi specifický, závisí na dané aplikaci a použitém displeji. V praxi lze využít několik typů displejů, ale v této práci jsou použity pouze sedmisegmentové a maticové. Společným prvkem návrhu je mikrokontrolér. Neméně důležitou významnou součástí návrhu je volba rozhraní a komunikačního protokolu. Správnou volbou hardwaru doplněným o programové vybavení získáme kompletní stavový indikátor.
|
|
|
Územní studie rozvojového území Vítkovice - Moravská Ostrava
Koutníková, Veronika ; Kabela, Miloš (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce)
Územní studie městského území v Ostravě v lokalitě Vítkovic má dlouholetou průmyslovou historii. Jde o veřejnosti nepřístupný areál a bývalý průmyslový brownfield. Cílem diplomové práce je toto území otevřít a začlenit jej mezi okolní městské části Ostravy. Dále je navržena revitalizace bývalého průmyslového areálu na novou polyfunkční budovu a výstavba nové městské čtvrti s urbální zelení.
|
|
|
CO S TÍM? Rekonverze průmyslového areálu, Brno - Obřany
Novotný, Vlastimil ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
Návrh vychází z respektování původní průmyslové zástavby bývalého textilního závodu v blízkém kontaktu s vesnickým charakterem okolní zástavby. Vlastní řešení spočívá v zbourání některých budov, které nevyhovovali stavebně nebo urbanisticky a výstavbě nových. Návrhem je vytvoření několika veřejných prostorů (nábřeží, náměstí, park), které slouží pro studenty i pro obyvatele Obřan. Zpřístupnění ostrova je umožněno přes jižní nábřeží náhonu. To je definováno novou budovou, která je vystavěna na částečné půdorysné stopě bývalé tkalcovny. Nábřeží náhonu se táhne přes průchod bývalého mlýna celým náhonem a napojuje se na místní cyklostezku. S nábřežím komunikují dvě náměstí vytvořené ubouráním některých budov. Ve východní části ostrova je vytvořen park pro odpočinek a relaxaci orientovaný směrem ke splavu. Dopravně je celý areál a nově navržené domy obsluhovány ze stávající ulice Mlýnské nábřeží. Na ostrov je omezený vjezd pouze z důvodu zásobování. Součástí řešení je i podzemní parkování.
|
|
|
Řešení revitalizace konkrétních zvolených ploch brownfieldů
TATEROVÁ, Andrea
Tato diplomová práce se zabývá problematikou jednoho zemědělského a dvou průmyslových brownfields. V teoretické části je vymezen pojem brownfield, kategorizace, příčiny vzniku, důsledky existence brownfields, revitalizace brownfields, dostupné finanční zdroje k opětovnému využití a také zapojení brownfields do procesu územního plánování. V praktické části jsou řešeny bývalý průmyslový areál Tesla, bývalý zemědělský areál Grana a bývalý průmyslový objekt Jitex. Brownfields jsou jednotlivě charakterizovány z historického hlediska a současného stavu. U každého brownfieldu je navržen možný způsob revitalizace. Ze tří návrhů je vybrán jeden nejvhodnější k uskutečnění a ten detailněji rozebrán z hlediska finanční náročnosti s možností využití veřejných zdrojů.
|
|
|
Územní studie rozvojového území Vítkovice - Moravská Ostrava
Koutníková, Veronika ; Kabela, Miloš (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce)
Územní studie městského území v Ostravě v lokalitě Vítkovic má dlouholetou průmyslovou historii. Jde o veřejnosti nepřístupný areál a bývalý průmyslový brownfield. Cílem diplomové práce je toto území otevřít a začlenit jej mezi okolní městské části Ostravy. Dále je navržena revitalizace bývalého průmyslového areálu na novou polyfunkční budovu a výstavba nové městské čtvrti s urbální zelení.
|
|
|
Průmyslový stavový indikátor
Růžička, Zdenek ; Štohl, Radek (oponent) ; Bradáč, Zdeněk (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá průmyslovými zobrazovacími systémy, indikátory a jejich návrhem. Tyto systémy se používají všude tam, kde je nutné zprostředkovávat uživateli předávání informací. Vlastní návrh indikátoru je velmi specifický, závisí na dané aplikaci a použitém displeji. V praxi lze využít několik typů displejů, ale v této práci jsou použity pouze sedmisegmentové a maticové. Společným prvkem návrhu je mikrokontrolér. Neméně důležitou významnou součástí návrhu je volba rozhraní a komunikačního protokolu. Správnou volbou hardwaru doplněným o programové vybavení získáme kompletní stavový indikátor.
|
|
|
CO S TÍM? Rekonverze průmyslového areálu, Brno - Obřany
Novotný, Vlastimil ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
Návrh vychází z respektování původní průmyslové zástavby bývalého textilního závodu v blízkém kontaktu s vesnickým charakterem okolní zástavby. Vlastní řešení spočívá v zbourání některých budov, které nevyhovovali stavebně nebo urbanisticky a výstavbě nových. Návrhem je vytvoření několika veřejných prostorů (nábřeží, náměstí, park), které slouží pro studenty i pro obyvatele Obřan. Zpřístupnění ostrova je umožněno přes jižní nábřeží náhonu. To je definováno novou budovou, která je vystavěna na částečné půdorysné stopě bývalé tkalcovny. Nábřeží náhonu se táhne přes průchod bývalého mlýna celým náhonem a napojuje se na místní cyklostezku. S nábřežím komunikují dvě náměstí vytvořené ubouráním některých budov. Ve východní části ostrova je vytvořen park pro odpočinek a relaxaci orientovaný směrem ke splavu. Dopravně je celý areál a nově navržené domy obsluhovány ze stávající ulice Mlýnské nábřeží. Na ostrov je omezený vjezd pouze z důvodu zásobování. Součástí řešení je i podzemní parkování.
|
|
|
CO S TÍM? Rekonverze průmyslového areálu, Brno - Obřany
Pospíšilová, Markéta ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
Urbanismus V návrhu jsem se snažila o maximální zhodnocení již stávajících urbanistických hodnot a jejich zdůraznění. A také o využití co nejvíce již postavených budov. Snažím se je revitalizovat, příp. provádět jejich rekonverzi. Vzhledem k tomu, že území je v tak blízkém kontaktu s přírodou, nevidím zde důvod nepokusit se přiměřeně zastavět ostrov. Nově zde stavím 9 rodinných domků, které jsem soustředila do struktury, jež svým měřítkem a tvary navazuje na okolní polovesnickou zástavbu, přitom ale je jasně novodobá. Svou výškou navíc vytváří „podnož“ výrazné budově přádelny. V území jsem se snažila co nejlépe pochopit již danou zástavbu, její tradiční rozdělení prostoru na veřejné prostory ulic a náměstí a na soukromé vnitrobloky. A pak na veřejné budovy – solitéry – v tomto případě mám na mysli bývalou přádelnu. Na tyto klasické prvky jsem se snažila ve svém návrhu obnovit a svou novou strukturou na ně navázat. Mým dalším cílem bylo zvýšit prostupnost areálu, tak aby již nebyl vnímán jako areál, ale jako část města. Tak jsem propojila břeh v místě sochy sv. Jana Nepomuckého s ostrovem pěší lávkou. Přádelna neboli škola architektury Také v rámci přestavby bývalé přádelny jsem uvažovala podobně – maximálně využít a zdůraznit již stávající hodnoty stavby a pokusit se pochopit jejich logiku. Na ni pak navázat podobným smýšlením, kdy to nové nepopírá staré, ale ani ho iracionálně nezbožšťuje. Nástup do školy jsem umožnila ze dvou protilehlých stran – jednak z mostu, jednak z náměstí na ostrově. Z mostu jsem se snažila zachovat přístup jako lávku do přádelny, protože díky tomu je stále budova oddělena od mostu a stále je zřejmé, že stojí na ostrově. V místě lávky jsem rozšířila chodník na úkor silnice. Uvědomila jsem si, že přádelna má situované schodiště mimo svůj objem a i na tento fakt jsem se pokusila zareagovat – nové únikové schodiště jsem umístila rovněž mimo přádelnu. Abych udělala školu „s jedním srdcem“, jak jsem již popsala v eseji, prořízla jsem v přádelně ve střední části podlahy (bez průvlaků a žeber) a vytvořila jsem tak respirium, s nímž jsou všechny prostory opticky propojeny. Krása stávající konstrukce nejlépe vynikne v celistvosti prostor. Protože ale pro výuku a vyučující jsou třeba i oddělené prostory, rozhodla jsem se tuto celistvost co nejvíc zachovat v přízemí – aby byla přístupná veřejnosti a pak ve čtvrtém podlaží, které je samo o sobě nejkrásnější a bude inspirativní studentům, kteří zde budou tvořit své ateliérové práce. V přízemí se nachází prostory sloužící i veřejnosti – knihovna, výstava detailů. Ve druhém poschodí pak v návaznosti na schodiště v respiriu aula s šatnou, konferenční místnost, vedení, učebny a kanceláře. Ve třetím poschodí pak již jen učebny a kanceláře, modelárna a počítačová učebna. V posledním patře jsou pak ateliéry rozdělené pouze nízkými příčkami a kromě toalet a kuchyňky opakujících se v každém podlaží jsou zde ještě sprchy.
|
host ::
RSS.