|
|
Vliv mravenců na půdní chemismus napříč biomy
Kostečka, Luboš ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Jílková, Veronika (oponent)
Mravenci patří mezi významné ekosystémové inženýry. Jejich aktivita má přímý i nepřímý vliv na půdní chemismus uvnitř jejich hnízd skrze různé procesy, například bioturbaci nebo akumulaci potravy a její rozklad mikrobiální komunitou. Tyto procesy závisí na podmínkách prostředí, například na půdních vlastnostech nebo klimatu na daném stanovišti. Přesto zatím nebyl vliv mravenců porovnán mezi různými biomy. Cílem této práce je proto (1) popsat procesy, jimiž mravenci ovlivňují půdní chemismus, (2) shrnout výsledný vliv na chemické půdní vlastnosti jako koncentrace živin a úroveň pH v mraveništích a okolní půdě, (3) zjistit, zdali existuje trend společný všem biomům, či zdali se od sebe vlivy v různých biomech liší. Závěrem této práce je, že společný trend sice existuje, ale velmi závisí na podmínkách jako je struktura mraveniště, potravní strategie konkrétního druhu a klima daného ekosystému. Klíčová slova: mravenci, půda, půdní chemismus, biomy, hnízda, bioturbace, potravní strategie, makroprvky, pH, podmínky prostředí, klima
|
|
|
Potravní strategie chrobákovitých brouků (Coleoptera: Geotrupidae)
Sommer, David ; Král, David (vedoucí práce) ; Vondráček, Dominik (oponent)
Práce shrnuje dosud známé poznatky o biologii zástupců podčeledi Geotrupidae. Historické poznatky jsou zde konfrontovány s aktuálním poznáním biologie zástupců čeledi Geotrupidae. Práce je zaměřena především na potravní strategie v rámci čeledi Geotrupidae, jejich evoluční vznik, odlišnosti napříč taxony v rámci čeledi a existenci určitých trendů v rámci různých taxonů i čeledi jako celku. Srovnány jsou potravní strategie dospělců i larev, a také jaké podmínky mohou vést ke změně potravních strategií. Obecné části jsou věnovány taxonomii a fylogenezi podčeledí v rámci čeledi Geotrupidae, morfologii dospělců a larev a jejich geografickému rozšíření. V oddíle věnujícímu se biologie jednotlivých podčeledí jsou kromě potravních strategií uvedeny také habitatové nároky jednotlivých taxonů, přítomnost či absence parentální péče a poznatky o hnízdním chování jednotlivých druhů. Primární potravní strategií čeledi je koprofágie, avšak ke změně potravních strategií došlo v této čeledi několikrát nezávisle na sobě. Nebyl vysledován žádný trend v rámci čeledi. K změně potravní strategie z koprofágie na fytofágii došlo v evoluci pouze jednou a to u dospělců podčeledi Lethrinae. Obligátní i fakultativní saprofágie vznikla v evoluci této skupiny několikrát nezávisle na sobě u larev i dospělců. Klíčová slova:...
|
|
|
Obsah živin v jehlicích hlavních dřevin ve vztahu k potravní ekologii velkých býložravců v Evropě
Köhlerová, Markéta ; Hejcmanová, Pavla (vedoucí práce) ; Holá, Michaela (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo stanovit obsah hlavních makroprvků a vlákniny v jehlicích pěti původních dřevin (Taxus .baccata, Pinus sylvestris, Abies alba,Picea.abies, Larix decidua) s ohledem na výživu zvěře a z hlediska potravních zdrojů zvěře. Zjistit, jestli se liší obsahově v makroprvcích živin podle různého věku jehlic. Jednotlivými cíli dále bylo zjistit za prvé, liší-li se obsahy makroprvků a vlákniny mezi jednotlivými druhy dřevin a za druhé liší-li se obsahy makroprvků a vlákniny mezi ročníky jehličí. Jednoleté jehličí má vyšší obsah makroprvků a nižší obsah vlákniny než dvouleté. Teoretická část se věnuje herbivorům a jejich potravní strategii. . Bylo vybráno pět původních jehličnanů Evropy: P. sylvestris, P.abies, A.alba, L.decidua a T.baccata. Vybraly se čtyři lokality Mšeno, Nové Strašecí, Oldřichov v Hájích a Příbramsko, ve kterých se sbíraly vzorky jehličnanů. Po usušení vzorků v sušárně se prováděly laboratorní testy, podle kterých bylo následně provedeno statistické vyhodnocení. Samotné vyhodnocení bylo zaměřeno na obsahy makroprvků N, P, K, Ca a Mg. Dále se zkoumaly poměry N:P, Ca:N a K/(Ca+Mg) a ADF, NDF a ligninu. Výsledky ukázaly, že jednoleté jehličí má vyšší obsah makroprvků a nižší obsah vlákniny než jehličí dvouleté. Nejvyšší hodnoty obsahu makroprvků a vlákniny měl T.baccata, podobné výsledky měl P.abies a P.sylvestris. Z výsledků vyplývá, že škody okusem jsou náchylnější jehličnany Picea abies, Pinus sylvestris a Abies alba.
|
host ::
RSS.