|
|
Aktivita raka mramorovaného v závislosti na reprodukčním cyklu
MARKOVÁ, Kateřina
Cílem této diplomové práce bylo vypracování literárního přehledu na téma aktivity raků, především jejich potravní aktivity a využívání úkrytů, včetně důrazu na roli pohlaví a reprodukčního cyklu. Zaměřila jsme se také na charakteristiku raka mramorovaného Procambarus virginalis Lyko, 2017 a jeho využitelnosti jako modelového druhu. Experimentální část práce byla zaměřena na porovnávání tří skupin samic raka mramorovaného (s vajíčky, s bílkovinnými žlázami a bez vajíček). Pokusy byly provedeny za pomoci metody pro ekologické hodnocení potravního chování a vztahu predátora ke kořisti v různých hustotách kořisti v podobě larev pakomára kouřového Chironomus plumosus (Linnaeus, 1758) pomocí analýzy funkční odpovědi a následně testovány na vliv přítomnosti úkrytu při jednotné úrovni hustoty kořisti. V našem experimentu vykazovaly všechny tři testované skupiny samic funkční odpověď typu II, typickou pro predátory. Z výsledků je patrné že potravně nejaktivnější jsou ve všech případech samice bez vajíček, s obecně pozitivním vlivem přítomnosti úkrytu. Samice s nasazenými vajíčky jsou v konzumaci, zpracování a celkové aktivitě díky hormonálním, fyziologickým a následně i behaviorálním změnám obecně méně aktivní. Samice s bílkovinnými žlázami se v našich pokusech chovaly podobně jako samice s vajíčky, byly opatrnější a méně aktivní než samice bez vajíček. Tato skutečnost byla pravděpodobně způsobena jejich zvýšeným gonadosomatickým idexem (GSI) a naopak sníženým poměrem hepatopankreatu na celkovou hmotnost těla, díky kterému nejsou tyto samice schopny přijmout větší množství předkládané potravy. Samicím po ovulaci hodnota GSI opět klesá, nicméně ani samice s již nasazenými vajíčky nezkonzumovaly více potravy, neboť samice v této fázi reprodukčního cyklu preferují především bezpečnost. Jsou méně aktivní, pomaleji se pohybují, tráví více času v úkrytu, opatrují svá vajíčka a nemohou se tak plně věnovat lovu a zpracování kořisti. Svou životní strategií je rak mramorovaný obecně vhodným modelovým druhem k využívání v různých oblastech výzkumu, nicméně je důležité myslet na jeho rychlý životní a reprodukční cyklus a podmínky daných experimentů této skutečnosti přizpůsobit, neboť paralelní využívání samic raka mramorovaného v různých fázích reprodukčního cyklu může výsledky z pohledu jejich aktivity modulovat. Určité rozdíly v prezentovaných výsledcích mohou být dány také původem experimentálních zvířat, neboť až na naprosté výjimky byly doposud všechny prováděné experimenty s rakem mramorovaným realizovány s využitím laboratorních jedinců. Řada podmínek, které se v přírodě sezónně mění byla v laboratoři udržována na konstantní úrovni. Proto je důležití mít na paměti, že v přírodě jsou raci vystaveni i dalším jak biotickým (predační tlak různých druhů ryb, ptáků či savců), tak abiotickým (změny teploty a chemismu vody) faktorům, které mohou potravní aktivitu ovlivňovat. Předpokládáme ale, že zde pozorované vzorce budou platné i pro račí samice žijící ve volné přírodě. Nicméně, nedostatek podobných experimentů vedoucí k objasnění samičí aktivity v závislosti na fázi reprodukčního cyklu dává prostor ke zkoumání i dalších, nejen račích druhů.
|
|
|
Stravovací návyky adolescentů
Krys, Lukáš
Bakalářská práce se zabývá stravovacími návyky u adolescentů na středních školách s gastronomickým zaměřením. V teoretické části jsou objasněny základní pojmy související s tématem – období adolescence, výživa adolescentů a složky výživy, potravní chování a stravovací návyky adolescentů. Teoretická práce dále popisuje prostředí ovlivňující stravovací návyky, pohybovou aktivitu adolescentů a jejich preferenci ve stravování. Praktická část vychází z kvantitativní metody dotazníkového šetření, kdy pomocí zjištěných informací se bude zjišťovat, jaké mají stravovací návyky adolescenti.
|
|
|
Selekce potravy bobrem evropským (Castor fiber) ve čtyřech ročních obdobích
Macháčková, Kateřina
Tato diplomová práce se zabývá vyhodnocením potravy bobra evropského v kulturní krajině. Teoretická část je věnována dosavadním znalostem týkající se selekce potravy bobrem a faktorech, kterými je ovlivněna. V praktické části je prostřednictvím volumetrické metody vyhodnoceno celkem devět žaludků u ulovených nebo uhynulých jedinců bobra pocházejících z různých období sezóny. Výsledky naznačují, že poměry hlavních složek se během ročního období mění. V zimních měsících je dle očekávání zastoupena dřevinná složka, zatímco ve vegetačním období je složení různorodé. V letním období je, mimo jiné zajímavé zastoupení polních plodin. V jarním a podzimním období dochází k přechodům mezi dřevinnou složkou a zelenou biomasou.
|
|
|
Možnosti zvýšení adaptability a prevence negativních změn v chování u násady jesetera sibiřského (Acipenser baerii)
KODRAS, Marek
Pokus byl proveden za účelem posouzení účinku změny krmné technologie v intenzivním chovu jesetera sibiřského (Acipenser baerii) na chování ryb. Testovány byly čtyři režimy krmení ve třech opakováních: krmení na hladinu ve dne (DFSF), krmení na hladinu v noci (NFSF), krmení na dno ve dne (DFBF), krmení na dno v noci (NFBF). Chování jeseterů bylo natáčeno pomocí videosystému v experimentálních pozorovacích nádržích před zavedením krmných režimů ve věku 48 dní po vylíhnutí (dph) a následně každých 20 dní (68, 88 a 108 dph). Paralelně byl zkoumán vliv pěti a desetidenního hladovění na chování ryb. Celkem bylo sledováno pět parametrů: celkový čas strávený v dolních 10 a 25 % nádrže, celkový čas strávený v horních 10 a 25 % nádrže a celková aktivita. Pokus včetně rozkrmení jeseterů trval 100 dní a videa byla analyzována pomocí softwaru MATLAB. Mezi testovanými skupinami byla během pokusu pozorována celá řada statistických rozdílů. Testovaná skupina NFBF ve věku 88 dph vykazovala signifikantně nejvíce stráveného času v dolních 25 % nádrže. Navíc se tato skupina jeseterů ve věku 68 a 88 dph signifikantně nejméně pohybovala v horních 25 % nádrže (ve věku 68 dph se od ní nelišila jen skupina NFSF). V horních ani v dolních 10 % nádrže nebyly po celodenním natáčení nalezeny žádné statistické rozdíly. Po periodě hladovění byla také nalezena řada rozdílů mezi skupinami, avšak nevykazovaly žádný konstantní trend ani návaznost na data zjištěná před hladověním. Výsledkem práce je zjištění, že testovaná skupina NFBF vykazovala nejlepší předpoklady pro intenzivní odchov jeseterů, kteří mají být následně vysazeni do volných vod, jelikož byl u ryb z této skupiny pozorován nejnižší pohyb v horní části nádrže (68 a 88 dph). To může mít za důsledek zvýšené přežití ryb v přírodě díky menší náchylnosti na predaci.
|
|
|
Potravní chování hlaváčovitých ryb v závislosti na komplexitě prostředí
KOVÁŘ, Petr
Hlaváč černoústý Neogobius melanostomus (Pallas, 1814) a hlavačka poloměsíčitá Proterorhinus semilunaris (Heckel, 1837) jsou bentické rybí druhy, které v posledních několika dekádách rozšířily areál svého rozšíření z původní Ponto-Kaspické oblasti nejen do Evropy, ale také do Severní Ameriky. Škodlivý vliv hlaváče černoústého na původní společenstva byl prokázán v několika studiích. Naproti tomu hlavačka poloměsíčitá není tolik prozkoumána a je jí připisován jen nepřímý vliv. Cílem této bakalářské práce bylo porovnání ekologického vlivu a predačního tlaku obou nepůvodních predátorů na plůdek kapra obecného (Cyprinus carpio, Linnaeus, 1758) ve třech různě komplexních habitatech: na písčitém a kamenitém substrátu a v habitatu s imitací rostliny. Pokusy byly provedeny za pomocí metody pro ekologické hodnocení potravního chování a vztahu predátorů ke kořisti v různých podmínkách pomocí tzv. komparativní funkční odpovědí (comparative functional response), která byla úspěšně aplikována pro odhad a porovnání ekologického vlivu nepůvodních druhů. Mezidruhové srovnání hlaváče černoústého a hlavačky poloměsíčité prokázalo stejnou dobu zpracování kořisti v kamenitém prostředí a v habitatu s rostlinou. To naznačuje stejný ekologický vliv per capita u obou predátorů. Oba predátoři zároveň vykazovali signifikantně menší dobu zpracování na kamenitém substrátu v porovnání s ostatními habitaty, tedy ekologický vliv obou predátorů je v tomto prostředí vyšší. Hlaváč černoústý i hlavačka poloměsíčitá vykazovali funkční odpověď II. typu ve všech testovaných habitatech. Výsledky BP také zdůrazňují důležitost komplexního jednání při managementu nepůvodních druhů. Při eliminaci invazního druhu (hlaváče černoústého) může totiž uvolněná nika nastartovat populační růst u jiného nepůvodního druhu, který nebyl do té doby považován za invazní (např. u hlavačky poloměsíčité).
|
|
|
Vliv ročního období a fáze laktace na potravní chování holštýnských krav ve vybraném chovu
Sukhov, Oleg
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnocení změn v potravním chování dojnic holštýnského skotu v průběhu roku a jednotlivých fází laktace ve vybraném chovu. Sledovanými projevy chování byly: příjem krmiva, příjem vody, odpočinek, stání (zejména na chodbách), pohyb a defekace. Etologické pozorování krav ve stáji probíhalo v období jednoho kalendářního roku (květen až prosinec roku 2014). V každém ročním období byly dvě hodinová sledování. Projevy zvířat byly každé 3 minuty zaznamenávány do etogramu. Záznamy ze sledování byly následně zaneseny do etogramů a zpracovány dle běžných matematicko-statistických metod v programu MS Excel. Také cílem bylo zhodnotit vlastní výsledky a následně jejich porovnat s názory uváděných autorů. Z dosažených výsledků lze určit značné odchylky v chování dojnic, které bylo ovlivněno aktuálním ročním obdobím: v lete vyskytlo časté stání krav na chodbách, bučení a zvýšený příjem tekutin. Následně se ve vztahu k příjmu vody objevil pokles příjmu krmiva. Naopak v zimě byl prokázán vyšší výskyt ležení a příjem krmiva (oproti letnímu období), právě tyto složky chování mají největší vliv na mléčnou užitkovost.
|
|
|
Referenční vokalizace primátů
Rejlová, Markéta ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Některé typy vokalizace nekódují pouze jednotlivé vlastnosti vokalizujícího jedince jako je druh, velikost a jeho motivační stav, ale informují také o událostech a objektech v okolí. Tato vokalizace se nazývá " funkčně referenční". Referenční komunikace se akusticky odlišuje od ostatních druhů vokalizace a je produkována pouze v reakci na specifické podněty. Recipient reaguje na vokalizací zprostředkovanou informaci stejným způsobem, jako by byl podnětu přítomen. Tato práce si klade za cíl shrnout dosavadní poznatky týkající se referenční komunikace primátů, především potravního a antipredačního typu, včetně neurologických mechanismů, gestikulace zprostředkující referenční signalizaci a mezidruhového srovnání. Klíčová slova: referenční komunikace, vokalizace, primáti, antipredační chování, potravní chování
|
|
| |
|
| |
|
|
Potravní chování divoké populace vydry říční (Lutra lutra) v podmínkách mělkého vodního toku
POJEROVÁ, Lucie
Vydra říční (Lutra lutra) patří mezi ohrožené druhy. Příčinou jejího poklesu bylo především ubývání vhodných biotopů a znečištění odpadních vod. Neméně významným faktorem byl vliv člověka, který vydry pronásledoval pro kožešinu a škody na rybách. Ačkoli se počet vyder v posledních letech výrazně zvýšil, stále je třeba tyto šelmy chránit. Bakalářská práce se zabývá problematikou potravního chování divoké populace vydry říční (Lutra lutra). Cílem této práce bylo objasnit dosud málo známou problematiku lovu vyder v mělkých tocích, zejména techniku takového lovu a jeho úspěšnost. Bylo zjištěno, že také v mělkém toku řeky Lužnice vydry preferují lovecký model ?patch fishing?, který je běžný při lovu v hlubokých vodách. Lov zde má rozdílný charakter, protože kořistí jsou ryby aktivní i ve dne, na rozdíl od neaktivní kořisti známé z hlubokých vod jezer a mořského pobřeží. Na řece Lužnici byli sledováni jak samci a samice, tak juvenilní jedinci. Sledován byl počet loveckých výpadů v rámci jednoho lovu, počet ponorů a celková úspěšnost lovu stanovená podle počtu úspěšných loveckých výpadů.
|
host ::
RSS.