|
|
Změna vnímání fotografie po nástupu sociálních sítí; Typologie selfie fotografií uživatelů Facebooku a Instagramu
Junášková, Daniela ; JANOŠČÍK, Václav (vedoucí práce) ; ŠIMŮNEK, Michal (oponent)
Tato práce se v první části zaměřuje na fotografie uživatelů na sociálních sítích, především na Facebooku a Instagramu. Sleduje vývoj portrétní fotografie od počátku vynálezu fotografie, přes nástup sociálních sítí, až do její současnosti. V dalších částech je zaměřena na můj vlastní výzkum aplikovaný na konkrétní uživatele Facebooku a Instagramu, zabývá se vymezením společných rysů takzvaných selfie fotografií a typologií fotografií vyvolávajících negativní ohlasy ostatních uživatelů – nenávistné komentáře. Práce si klade za cíl objasnit, jaká kritéria hrají roli při výběru zveřejňovaných fotografií, zda odpovídají určitému sociálnímu statutu uživatelů a zdali můžeme sledovat jejich typologii v subkulturách. Obecně se vztahuje k vnímání fotografického obrazu v době sociálních sítí a velkého množství vizuálních vjemů působících na člověka.
|
|
|
Tvář jako index
Helcel, Oskar ; DVOŘÁK, Tomáš (vedoucí práce) ; ŠIMŮNEK, Michal (oponent)
Bakalářská práce Tvář jako index se zabývá vztahem člověka a stroje. Tuto problematiku zkoumá skrze fenomén technologie rozpoznávání tváře a jejích souvislostí v kontextu všeobecného dohledu. Autor v první části uvádí čtenáře do psychologických a mozkových procesů, které jsou spjaty s rozpoznáváním tváře. Dále pak na konkrétních příkladech neurovědních výzkumů spjatých s těmito procesy ukazuje spojitost s vývojem strojového rozpoznávání tváře. V části zabývající se historickými konotacemi vývoje samotné technologie rozpoznávání tváře autor rozebírá klíčové momenty, které ústí v počátek jejího zavádění do praxe. Problematiku databáze, změnu technologického principu a vztahu privátního a veřejného sektoru v souvislosti s využíváním zmíněné technologie autor zkoumá v další kapitole re-flektující její stav v posledních několika letech. V poslední části práce pak reflektuje vztah člověka a stroje skrze umělecké projekty zaměřené především na lidskou tvář a fenomén strojového vidění.
|
|
|
Rodinný archiv Františka Štěpánka
Šárková, Eliška ; Vančát, Pavel (vedoucí práce) ; SILVERIO, Robert (oponent)
Ve své práci bych se ráda věnovala tématu amaterské fotografie, práce by měla především využívat deduktivní metody - od obecných poznatků amaterské fotografie ke konkrétnímu příkladu.
Konkrétní příklad bude tvořit rozbor archivu mého pradědečka, který je výjmečný v kontextu amatérské fotografie.
Důvody: 1 ,archiv je čistě amaterský, ale ojedinělý svými přístupy k fotografii např: ( promyšlené kompozice,experimentální přístup, inspirace slavnými fotografiemi)
2, všechny fotografie mají silnou dokumentární hodnotu,
3, díky dochovanosti jako uceleného souboru můžeme usuzovat na důležitost rodinných alb a emocí v nich přítomných. Věřím tak, že moje práce, může být přínosem pro téma amaterských fotografií.
|
|
|
Datování ženských fotografických portrétu 1841 - 1914 podle módy
Halama-Leite, Guna ; SCHEUFLER, Pavel (vedoucí práce) ; BÁRTA, Jaroslav (oponent)
Zkoumání možnosti datování historických fotografií podle oděvu portrétované osoby. Ve své práci se zabývám datováním ženských portrétů, protože proměny ženské módy v daném období jsou rychlejší a výraznější, než proměny módy mužské a dětské. Období 1841 - 1914 je zvoleno z důvodu, že v roce 1841 byl otevřen první fotografický ateliér v Praze a začátek První světové války je výrazný zlomový bod.
Cílem mé magisterské práce je ukázat, že podle oděvu, oděvních doplňků a účesů je možné datovat fotografie podle desetiletí. Popisuji klady a zápory datování podle módy, kombinaci s jinými datovacími metodami. Dále popisuji proměny módní siluety, jednotlivých kusů oděvů a doplňků podle desetiletí: 40., 50., 60., 70., 80. a 90. léta 19. století, pak 10. léta 20. století a 1910 - 1914. Následuje konkrétní příklady datování podle módy na historických fotografiích.
|
|
|
Dlhá expozícia
Jesná, Katarína ; MUSILOVÁ, Helena (vedoucí práce) ; SILVERIO, Robert (oponent)
Vo svojej bakalárskej práci sa venujem princípu dlhej expozície vo fotografii ako výrazovému prostriedku. Text okrajovo skúma technický vývoj expozičného času v kontexte jeho skracovania. Na rozdiel on minulosti, keď autori vnímali dlhú expozíciu ako negatívny jav a snažili sa ju potlačiť, v modernej fotografii tento princíp plne akceptujú ako tvorivý. Následne v jadre práca rozoberá jednotlivé prístupy k dlhej expozícii vo fotografii, autorov a ich diela, ktoré s týmito prístupmi pracujú. V práci sa venujem dlhej expozícii ako prostriedku na vytvorenie atmosféry vo fotografii, predovšetkým ako prostriedku na potlačenie alebo vytvorenie dynamiky v obraze. Práca skúma dlhú expozíciu ako možnosť zaznamenania plynutia času a princípu premeny, tiež ako prostriedok na zmenu vnímania hlavného objektu fotografie - či už z diania na prostredie, alebo z davu na jednotlivca. Práca tiež skúma dlhú expozíciu ako výrazový prostriedok pri autoportréte.
|
host ::
RSS.