|
|
Obřadnost spojená s narozením dítěte na Pelhřimovsku. Role porodní báby z hlediska etnologie.
Kubíčková, Kristýna ; Krupková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Ústředním tématem bakalářské práce je obřadnost související s narozením dítěte na Pelhřimovsku v období 2. poloviny 19. století a v počátcích století dvacátého. Samotným obřadním úkonům je věnována především její druhá část. Samostatné kapitoly jsou zaměřeny na pojetí těhotenství, porodu i šestinedělí v lidovém prostředí. Prostřednictvím dobové literatury a článků, archivních materiálů i matrik je tak pohlíženo na velmi intimní a doposud nepříliš zmapovanou oblast rodinné obřadnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že předními vykonavatelkami obřadních úkonů spojených s narozením dítěte bývaly zpravidla porodní báby, je první část textu určena právě problematice babictví. Zde je pozornost soustřeďována nejen na vzdělávání porodních bab a jejich kompetence, ale také na jejich postavení ve společnosti, finanční ohodnocení i kolegiální vztahy.
|
|
|
Porodnictví doby pobělohorské: Infanticidium.
Surá, Alexandra ; Říhová, Milada (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Pařízek, Antonín (oponent)
Pozornost je nejprve věnována osobnostem evropského porodnictví 17. a 18. století. Poté je již práce zaměřena na období doby pobělohorské v českých zemích. Zhodnotila jsem zdravotní stav obyvatelstva a popsala zdravotnické profese. Zvláštní pozornost je věnována profesi porodní báby, otázce křtu v nouzi a rozdílného pohledu na jeho udělení. Jedna z kapitol je věnována partnerským vztahům a otázce panenství. Ženy, které neměly v úmyslu o své dítě pečovat, většinou své těhotenství tajily. Z tohoto důvodu se v práci zabývám otázkou, jakým způsobem žena v raném novověku tajila své těhotenství. Průběhu porodu, místu, na kterém žena porodila a okamžikům, které se odehrály po porodu, je věnována další část práce. Smrtí novorozence, která mohla nastat z různých příčin, se zabývám v následující kapitole. V práci je zachycen průběh vyšetřování, zejména ohledání místa činu, ohledání těla novorozence, pátrání po matce novorozence (potencionální pachatelce) a jejího přehledání. Ohledání těla novorozence příslušelo přísežnému krajskému fyzikovi či chirurgovi a porodní bábě. V disertaci je popsáno, jakým způsobem bylo tělo novorozence ohledáno, podle jakých kritérií byla hodnocena zralost a donošenost novorozence a podle čeho se usuzovalo, jestli se dítě narodilo živé, nebo mrtvé. Samostatná kapitola je věnována...
|
|
|
Porodnictví doby pobělohorské: Infanticidium.
Surá, Alexandra ; Říhová, Milada (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Pařízek, Antonín (oponent)
Pozornost je nejprve věnována osobnostem evropského porodnictví 17. a 18. století. Poté je již práce zaměřena na období doby pobělohorské v českých zemích. Zhodnotila jsem zdravotní stav obyvatelstva a popsala zdravotnické profese. Zvláštní pozornost je věnována profesi porodní báby, otázce křtu v nouzi a rozdílného pohledu na jeho udělení. Jedna z kapitol je věnována partnerským vztahům a otázce panenství. Ženy, které neměly v úmyslu o své dítě pečovat, většinou své těhotenství tajily. Z tohoto důvodu se v práci zabývám otázkou, jakým způsobem žena v raném novověku tajila své těhotenství. Průběhu porodu, místu, na kterém žena porodila a okamžikům, které se odehrály po porodu, je věnována další část práce. Smrtí novorozence, která mohla nastat z různých příčin, se zabývám v následující kapitole. V práci je zachycen průběh vyšetřování, zejména ohledání místa činu, ohledání těla novorozence, pátrání po matce novorozence (potencionální pachatelce) a jejího přehledání. Ohledání těla novorozence příslušelo přísežnému krajskému fyzikovi či chirurgovi a porodní bábě. V disertaci je popsáno, jakým způsobem bylo tělo novorozence ohledáno, podle jakých kritérií byla hodnocena zralost a donošenost novorozence a podle čeho se usuzovalo, jestli se dítě narodilo živé, nebo mrtvé. Samostatná kapitola je věnována...
|
|
|
Obřadnost spojená s narozením dítěte na Pelhřimovsku. Role porodní báby z hlediska etnologie.
Kubíčková, Kristýna ; Krupková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Ústředním tématem bakalářské práce je obřadnost související s narozením dítěte na Pelhřimovsku v období 2. poloviny 19. století a v počátcích století dvacátého. Samotným obřadním úkonům je věnována především její druhá část. Samostatné kapitoly jsou zaměřeny na pojetí těhotenství, porodu i šestinedělí v lidovém prostředí. Prostřednictvím dobové literatury a článků, archivních materiálů i matrik je tak pohlíženo na velmi intimní a doposud nepříliš zmapovanou oblast rodinné obřadnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že předními vykonavatelkami obřadních úkonů spojených s narozením dítěte bývaly zpravidla porodní báby, je první část textu určena právě problematice babictví. Zde je pozornost soustřeďována nejen na vzdělávání porodních bab a jejich kompetence, ale také na jejich postavení ve společnosti, finanční ohodnocení i kolegiální vztahy.
|
|
|
Rituály spojené s narozením dítěte v Čechách a na Moravě od 17. století po současnost
MÜHLBÖCKOVÁ, Šárka
Práce se zabývá rituály spojenými s narozením dítěte dodržovanými v Čechách a na Moravě v období od 17. století po současnost. První kapitola charakterizuje pojem rituál, zejména pak přechodový rituál, který je chápán jako nezbytný předpoklad umožňující přechod z jednoho životního stadia do druhého. V další kapitole je představena rodina a její vývoj napříč staletími od tradičního až po moderní pojetí. Rodina hraje také významnou roli při výchově a při začlenění dítěte do společnosti, o tom pojednává kapitola třetí. Čtvrtá kapitola mapuje rituály spjaté s narozením dítěte dodržované v minulosti. Navazuje pátá kapitola analyzující situaci rituálů v současnosti. Poslední, šestá kapitola srovnává situaci kolem provádění rituálů v minulosti se situací dnes a je zakončena vlastním výzkumem, který je založen na reálném sběru dat.
|
host ::
RSS.