Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Možnosti detekce drenáží a melioračních kanálů z dat DPZ
Čermák, Jan ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Štych, Přemysl (oponent)
Účelem práce je prozkoumat možnosti detekce podpovrchových drenážních systémů z dat dálkového průzkumu země. Drenáž odvodňuje promočenou půdu a zvyšuje tak její úrodnost, ale zároveň napomáhá transportu živin, jako je dusík a fosfor, do vodních toků. Poloha drenážních systémů je často neznámá z důvodu chybějící nebo nepřesné projektové dokumentace. V teoretické rovině je nejvíce prostoru věnováno popisu dálkových a doplňkových pozemních metod detekce drenáže. Dále jsou řešeny cíle práce. Na specializovaných leteckých snímcích z viditelné a infračervené části spektra je popsán projev indikací drenáže. Tyto indikace jsou srovnány s dobovými projektovými plány. Následně jsou aplikovány a zhodnoceny metody pro zvýraznění indikačního projevu včetně Laplaceova filtru a NDVI. Hlavním výstupem je binární rastr vyjadřující polohu drénů. Přesnost výsledků je ověřena ve vztahu k vektorizovaným indikacím drenáže ze zdrojových snímků.
Možnosti detekce drenáží a melioračních kanálů z dat DPZ
Čermák, Jan ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Štych, Přemysl (oponent)
Účelem práce je prozkoumat možnosti detekce podpovrchových drenážních systémů z dat dálkového průzkumu země. Drenáž odvodňuje promočenou půdu a zvyšuje tak její úrodnost, ale zároveň napomáhá transportu živin, jako je dusík a fosfor, do vodních toků. Poloha drenážních systémů je často neznámá z důvodu chybějící nebo nepřesné projektové dokumentace. V teoretické rovině je nejvíce prostoru věnováno popisu dálkových a doplňkových pozemních metod detekce drenáže. Dále jsou řešeny cíle práce. Na specializovaných leteckých snímcích z viditelné a infračervené části spektra je popsán projev indikací drenáže. Tyto indikace jsou srovnány s dobovými projektovými plány. Následně jsou aplikovány a zhodnoceny metody pro zvýraznění indikačního projevu včetně Laplaceova filtru a NDVI. Hlavním výstupem je binární rastr vyjadřující polohu drénů. Přesnost výsledků je ověřena ve vztahu k vektorizovaným indikacím drenáže ze zdrojových snímků.
Použití bezpilotní technologie pro určování drenážních systémů a jejich poruch na zemědělsky obhospodařovaných půdách
FÜRST, Vojtěch
Cílem této diplomové práce bylo prozkoumat možnosti detekce podpovrchových drenážních systémů pomocí bezpilotní technologie. Bezpilotní technologie neboli "drony" sloužily dříve k vojenským účelům a dnes tyto bezpilotní letouny pomáhají mapovat odvodnění na polích, protože odvodňovací plány se dnes těžko shánějí a podstatná část ani neodpovídá skutečnému provedení odvodňovacích soustav. Lze také dodat, že o odvodnění se v dnešní době nikdo nestará. Drenáž odvodňuje podmáčenou půdu a zvyšuje tak její úrodnost a zároveň zavlažuje. Postupem času se z polí staly stavební pozemky nebo se trubní systém ucpal. V teoretické části je nejvíce prostoru věnováno popisu rozdělení a funkčnosti drenážních systémů, jsou popsány jejich poruchy a používaný materiál. Součástí je obecný popis bezpilotní technologie a metoda detekce drenáže. Dále je v praktické části řešen podrobný popis lokality, funkce drenáží a vyhodnocení. Ze specializovaných leteckých snímcích z viditelné části spektra je popsán projev indikací drenáže. Tyto indikace jsou srovnány s dobovými projektovými plány. Následně jsou aplikovány a zhodnoceny metody pro zvýraznění indikačního projevu pomocí programu Agisoft PhotoScan Professional a Arc GIS 10.1. Hlavními výstupy jsou snímky vyjadřující polohu drénů. Pomocí vlícovacích bodů se snímek převedl do souřadnicového systému.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.